fbpx

Anonymní systém bitcoinu není úplně anonymní. Měně tak hrozí reálné zhroucení 1 fotografie
Foto: Shutterstock

Těžba bitcoinů přestává být výnosná, věnuje se jí stále méně a méně uživatelů. Což může v důsledku vést ke konci anonymity a zániku nejznámější digitální měny

Zveřejněno: 11. 7. 2022

Když v roce 2009 uvedl Satoshi Nakamoto na trh první bitcoiny, veřejnost jej považovala za výstředního geeka. O bitcoinech neměl nikdo ani ponětí, celý koncept digitální měny (a blockchainu vůbec) byl v plenkách a hodnota jedné bitcoinové mince byla nula. Když o dva roky později, v září 2011, stál bitcoin 1 dolar, začali si ho kromě absolutních technických vizionářů všímat také nerdi – čas odpočinku využívali k první těžbě bitcoinů.

Nutno podotknout, že v té době byl k vytěžení jedné bitcoinové mince oproti dnešku zapotřebí jen nepatrný zlomek výpočetního výkonu. Byla to doba, kdy se za bitcoiny začalo dát nakupovat reálné zboží. Známá historka hovoří o dvou pizzách, které si za 10 tisíc bitcoinů koupil programátor maďarského původu Laszlo Hanyecz. Tehdy to bylo zhruba 40 dolarů, v dobách bitcoinové špičky by to ovšem představovalo neuvěřitelných 680 tisíc dolarů. Za 68 tisíc dolarů, tedy za 1,5 milionu korun, byl bitcoin k dostání na podzim 2021.

Jenomže na křivce vývoje ceny bitcoinu se jednalo o jeden z vrcholků, od kterého už všechno šlo zase jen z kopce. V této chvíli kolísá hodnota bitcoinu okolo 20 tisíc dolarů a předpovědi nejsou příznivé. Bitcoinoví věrozvěsti a ti, kteří do kryptoměn uložili velké peníze, se samozřejmě proroctvím „to půjde na nulu“ zatím ještě nepříliš křečovitě smějí. Ovšem hlasy, které ještě nedávno jen potichu šeptaly, že bitcoin je zhroucení blíž než kdykoliv předtím, jsou v této době nebývale silné. Poprvé v historii pro to totiž existují i reálné technologické důvody.

Kde se vzalo, tu se vzalo

Nejprve ale trochu teorie a historie. Bitcoin je digitální měna, ve které jsou všechny transakce (ano, již od uvedení na trh, tudíž od roku 2009) průběžně zaznamenávány. Seznam určitého počtu transakcí tvoří „blok“. Další seznam transakcí obsahuje tento blok, který je opět zašifrován a provázán s tím předchozím, čímž vzniká „blockchain“. Jenže proces šifrování je náročný na výpočetní techniku. Proto je každý, kdo toto šifrování provede, odměněn nově vyraženými bitcoiny. Tento proces se nazývá těžba.

Struktura systému bitcoinu může být v dlouhodobém hledisku jeho slabinou, díky které mohou uživatelé o anonymitu přijít.

Nutno poznamenat, že tomu tak nebylo vždy. Když byl bitcoin uveden na trh, obsahoval pouze několik „bloků“. Jeden blok bitcoinového řetězce, tedy blockchainu, je omezen na 32 MB, což je velikost, se kterou si hravě poradí kterýkoliv mikroprocesor. V dnešní době (začátek července 2022) je ale velikost bitcoinového blockchainu 324 gigabytů. A pracovat opakovaně a pořád dokola s takovým objemem dat je samozřejmě velmi náročné (těžení bitcoinů spotřebovalo na konci roku 2021 půl procenta veškeré energie, kterou lidstvo vyrobilo, to je mimochodem víc energie, než spotřebuje vyhledávač Google celosvětově).

Blockchain nemá žádné centrální úložiště, kde by se zaznamenávala jeho hodnota. Jakmile tedy počítač provede proces šifrování a blockchain tak změní (přidá k němu další blok), je tento blockchain zveřejněn a dále se kopíruje a šíří v rámci internetu. A kdykoliv je k blockchainu přidán další blok, každý počítač, na kterém je blockchain uložen, se automaticky o tento blok rozšíří.

Proč nikdo neútočil?

V procesu může samozřejmě docházet k chybám, ať už záměrným, nebo náhodným. Proto bylo zavedeno takzvané Pravidlo 51 %, které říká, že všechny nesrovnalosti v seznamu transakcí se řeší většinově. Jinými slovy: Když změníte jeden blockchain, automaticky se upraví podle toho, jak vypadá většina záznamů. Což je také jeden z principů bezpečnosti blockchainu. Většinu kopií blockchainu prostě žádný jednotlivec změnit nemůže. V současné době, kdy je bitcoin masově rozšířený, je útok na 51 % obtížné koordinovat, ale na začátku, kdy existovalo jen několik uživatelů, by takový útok byl triviální.

Proč k němu nikdy nedošlo? Na to se snažila odpovědět datová vědkyně Alyssa Blackburnová z Baylor College of Medicine v Houstonu, která spolu s týmem kolegů zkoumala záznamy o prvních bitcoinových transakcích a o jejich autorech. Podle nich měli tito první uživatelé spoustu příležitostí, jak systém zneužít a oklamat. Přesto se drželi pravidel, která umožnila bitcoinu, aby se rozšířil do podoby, kterou známe dnes.

Anonymita je jen iluze

Blackburnová tvrdí, že struktura systému bitcoinu může být v dlouhodobém hledisku jeho slabinou, díky které mohou uživatelé o anonymitu přijít. Bitcoin totiž oproti všeobecnému přesvědčení není plně anonymní. Asi tak jako zašifrované mobilní telefony není nemožné „odšifrovat“. Je ale velmi obtížné přes šifrování proniknout. V době mezi uvedením bitcoinu na trh a obdobím, kdy jeden bitcoin dosáhl hodnoty 1 USD, provádělo drtivou většinu těžby bitcoinu celkem 64 osob.

Podle časopisu Time vlastní 10 % těžařů 90 % těžební kapacity, z toho 50 % se soustředí u pouhé jedné desetiny procenta.

A ty se mohly zkoordinovat relativně jednoduše. „Pro účastníky bitcoinu tak vzniklo sociální dilema. Zarážející je, že jsme nenašli žádný důkaz, že by nějaký agent nebo spolčená skupina provedli 51% útok na bitcoin,“ uzavírá Blackburnová. Co ale není, může být. Podle časopisu Time vlastní 10 % těžařů 90 % těžební kapacity, z toho 50 % se soustředí u pouhé jedné desetiny procenta.

Nefunkční Paretovo pravidlo

A podobně je to i s vlastníky. Bitcoinovou peněženku vlastní desítky milionů osob. Rozdělení skutečného bitcoinového bohatství se řídí Paretovým pravidlem, stejně jako rozdělení bohatství v každé jiné měně. „Během několika měsíců od spuštění odpovídají příjmy z těžby bitcoinů Paretovu rozdělení,“ tvrdí tým. Paretovo pravidlo aplikované na ekonomiku říká, že 80 % zdrojů se soustředí u 20 % uživatelů. Je to samozřejmě hrubý poměr, u bitcoinu ovšem platí, že 10 tisíc největších investorů drží třetinu všech bitcoinů.

Do této chvíle bylo vytěženo přes 19 milionů bitcoinů, zbývá vytěžit necelé dva miliony. A čím více bude vlastnictví bitcoinů koncentrovanější, tím více bude systém náchylný k deanonymizaci, protože stačí znát údaje o jedné osobě, a můžete deanonymizovat všechny účty, které jsou s ní přímo spojeny. Jak? Pomůžou offline záznamy, jako jsou například převody na bankovní účty.

Blackburnová a její tým odhalili, že od doby, kdy cena bitcoinu dosáhla jednoho dolaru, lze téměř každého, kdo kdy bitcoin nakoupil, sledovat prostřednictvím záznamů o transakcích a propojit ho s jedním z původních 64 účtů. To vše lze učinit během méně než šesti kroků. Odhalit identitu milionů je nemožné, ale odhalit identitu jednoho z 64 původních účtů už tak nemožné být nemusí. A jakmile se tak stane, lze téměř kohokoli dalšího deanonymizovat.

Přidejme k tomu fakt, že těžba již pro spoustu těžařů není zisková. Přestávají tedy těžit, čímž se i těžení soustřeďuje u daleko méně subjektů. Polovina těžených bitcoinů pochází od méně než jedné desetiny procenta těžařů. To by mohlo Bitcoin učinit zranitelným vůči takovému 51% útoku, z něhož by se nemusel být schopen vzpamatovat. Anonymita celé sítě se může zhroutit jako domino nebo, chcete-li, jako domeček z karet. A to se určitě nebude bitcoinovým apoštolům dobře číst.

Související…

První digitální generace vychovává své potomky. Pamětníci analogu už je nedoženou
Zdeňka Musilová

foto: Shutterstock, zdroj: Discover Magazine

Tipy redakce

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....