fbpx

První světová válka se odehrála v době rychlých technologických inovací. Nové nástroje jako radiografie a antiseptika pomohly lékařům lépe pracovat s jejími následky. Válka nejenže změnila pohled lékařských vědců na samotné lidské tělo, ale také urychlila vzestup sociálního státu

Zveřejněno: 9. 6. 2022

Šlo o první válku v historii lidstva, která byla vedena na zemi, ve vzduchu i na moři. Byla to první válka, ve které byly nasazeny tanky, a byla to také první válka, ve které byly použity chemické zbraně, jako byl například yperit, a ve které vojáci běžně používali plamenomety. Nejdůležitějšími vynálezy byly ale ty, které měly životy zachraňovat. Tehdejší pokrok v medicíně znamenal, že se lidé byli náhle schopni zotavit ze zranění, která by je dříve s jistotou zabila.

První světová válka se vedla především v zákopech. Ty představovaly pro zdraví a životy vojáků katastrofu. Byly plné špíny, krve, hmyzu i hlodavců, lidských exkrementů a odpadu. Vojáci v nich umístění měli být každé dva týdny vystřídáni, aby mohli být odvšiveni a vybaveni čistým oblečením.

shutterstock 245966362

Vojáci ve francouzských uniformách holí během 1. světové války hlavy válečným zajatcům, aby se předešlo šíření vší a jimi přenášených nemocí (zdroj: Shutterstock)


Navzdory těmto hrozným podmínkám však byl systém péče o zraněné mnohem lepší než ve kterékoli předchozí válce. Sanitky, mnohdy řízené pozdějšími osobnostmi světové kultury, jako byl Ernest Hemingway nebo Walt Disney, sbíraly zraněné a spěchaly s nimi do záchranných stanic nebo polních nemocnic, kde čekaly legie dobře vybavených chirurgů a sester, připravených poskytnout zraněným odpovídající akutní i následnou péči.

Základ veřejného zdravotnictví

Vojákům byla aplikována protitetanová injekce, byli ošetřeni antiseptiky a anestetiky. Lékaři měli dokonce přístup k radiografii, přestože tato technologie byla vynalezena o méně než dvacet let dříve. Díky tomu se úmrtnost pacientů po amputacích snížila z 25 % během americké občanské války na 5 %.

Evropské i americké nemocnice přestaly s pacienty zacházet jako s homogenní skupinou a snažily se přistupovat ke každému individuálně.

Mezitím si bezprecedentní počet případů amputací končetin na bojišti vynutil změny v konstrukci a výrobě protetických končetin. Pomůcky, dříve ručně vyráběné a vyhrazené pro elitu, se nyní vyráběly masově. Šlo hlavně o paže, nohy, a dokonce i nosy. Takový pokrok, přestože vzešel z utrpení tisíců leckdy nedobrovolně nasazených, představoval vrchol v konceptu a organizaci tehdejšího veřejného zdravotnictví.

Šok a rozvoj neurologie

V trochu abstraktnější rovině změnila první světová válka i způsob, jakým lékaři přemýšleli o samotném lidském těle. Nemoci byly chápány jako síly, které v  těle narušovaly zavedené vztahy. Měly být odstraněny, aby se tělo zotavilo a stroj mohl opět bezchybně fungovat. Lékaři se také snažili pochopit, proč se jeden pacient uzdravil, zatímco jiný zranění podlehl.

Jak uvádějí historici New York University Todd Meyers a Stefanos Geroulanos v článku pro časopis Aeon, lékaři se přestali dívat na lidské tělo jako na součet jeho částí a místo toho je začali chápat jako integrální celek. Nově poznané stavy, například šok ze zranění, odhalily fyziologická omezení těla. Postižení šokem reagovali i na drobné rány jako na život ohrožující traumata. Běžný pacient se může zotavit z průstřelu hrudníku, zatímco pacient, který trpí šokem, může zemřít i na banální poranění nohy.

shutterstock 248202964

Francouzský voják, který během 1. světové války utrpěl závažné poranění obličeje, s protetickou "náhradou", kterou vyrobila z mědi sochařka Anna Coleman Laddová (zdroj: Shutterstock)


Tento systémový přístup byl nejpoužitelnější, když došlo k léčbě poranění mozku. Pacienti postižení stejnými ranami vykazovali stejné patologie jen zřídka. Neurologové hledali odpovědi ve struktuře samotného mozku, zatímco psychoanalytici jako Sigmund Freud a Carl Jung se obrátili k psychice, našemu pocitu sebe sama, jak je konstruován prostřednictvím sociálních, biologických a zkušenostních sil.

První světová válka vyvrátila také další předpoklad o lidském těle a to ten, že mysl (v mnoha západoevropských jazycích také označovaná jako „duše“) je od těla odpojena a jako taková není ovlivněna fyzickým utrpením. Jak se ve své eseji On Being Ill zmínila Virginia Woolfová na základě sledování vojáků s posttraumatickým syndromem, „duše“ uvnitř je od fyzického těla jednoduše neoddělitelná, obojí jsou spojené nádoby.

Úsvit sociálního státu

Jedinečný způsob, jakým pacienti reagovali na duševní a fyzické nemoci, vyžadoval přizpůsobení lékařské péče. Mimo frontovou linii přestaly evropské a americké nemocnice zacházet se svými nemocnými jako s homogenizovanou skupinou a snažily se přistupovat ke každému pacientovi jako k jednotlivci, který potřebuje konkrétní řešení svého stejně konkrétního problému.

Systémové myšlení se brzy rozšířilo z lékařství do politické sféry, kde dalo vzniknout pojmu, který dnes známe jako sociální stát. Sociální státy, definované jako státy, které chrání zdraví a blaho svých občanů, jsou založeny na přesvědčení, že společnost je jako lidské tělo a že socioekonomické třídy jsou navzájem propojeny stejným způsobem jako orgány.

Pro progresivní zákonodárce nebyla chudoba starostí chudých a jejich špatného rozhodování, ale problémem, který zčásti vznikl nedbalostí bohatých a mocných. Chudoba, stejně jako třeba rasismus, se tak stala sociální nemocí, která znevýhodňovala společnost jako celek.

shutterstock 242289508

Veteráni 1. světové války při čekání na vyplnění žádosti o slibované bonusy za službu v armádě (zdroj: Shutterstock)


A podpora sociálního státu, která byla sama zrozená z revoluce v lékařské péči, lékařskou péči samotnou dále ovlivňovala. Nejpozoruhodněji opět na poli psychiatrie. Jak sovětský psycholog Alexander Luria, tak Carl Jung tvrdili, že klíčem k řešení různých duševních problémů, které jedince sužovaly, je „integrace individuální osobnosti“ do širšího kontextu společnosti.

Přestože sociální stát nedokázal naplnit vznešené ideály svých hlavních architektů, nelze popřít, že veřejné zdravotnictví v západním světě je na tom dnes lépe než před sto lety. A tento pozitivní vývoj je těsně navázán na bezprecedentní ničení, které první světovou válku provázelo.

Související…

Její buňky pomáhají i 70 let po smrti v každé laboratoři. Kdo je Henrietta Lacksová?
Eva Doležalová

foto: Shutterstock , zdroj: Big Think

Tipy redakce

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....

Díky čemu vznikl na Zemi život? Zřejmě pomohla činnost pevninských sopek

Díky čemu vznikl na Zemi život? Zřejmě pomohla činnost pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...