fbpx
Zveřejněno: 31. 5. 2017

Otvírání studánek není jen jedno z nejznámějších děl Bohuslava Martinů, ale také tradice, kterou je vítáno jaro. Po tuhé zimě se symbolicky vyčistí pramen. Dávná tradice se, byť v menší míře než kdysi, uchovala dodnes. Lidem začalo vadit, že plno magických pramínků zmizelo. I proto je 31. květen Dnem studánek.

Kdysi dávno to vypadalo asi takto: děvčata na jaře čistila studánky ve své vsi i v okolí. Lidé si vážili vody, dělali všechno pro to, aby byla čistá, což přinášelo zdravý život i úrodu. Po práci následovala zábava – hudba, tanec, dobré jídlo a pití… Dnes se tato tradice leckde obnovila, všichni chceme žít v čistém prostředí a víme, že tomu musíme napomáhat. Proto se zjara, a nemusí to být jen na Den studánek, vydává do blízkého okolí plno dobrovolníků včetně dětí a z vod vyndávají vše, co tam nepatří. Jinde jde o symbolické vítání jarního období, kdy všechno krásně teče, kvete a voní. Kupříkladu v Kunratickém lese otvírali studánky už 22. dubna. Pravidelně je čistí děti z mateřské školy s paní učitelkou.

Slavnosti jara v Kunratickém lese

„Tradice otvírání studánek v Kunratickém lese je poměrně dlouhá. Letos se uskutečnil už osmatřicátý ročník,“ uvedla pro flowee.cz Eva Burianová, která má na starosti organizaci. Tuto akci původně pořádal Sokol Krč, v průběhu 90. let to přešlo na Tělovýchovnou jednotu Sokol Kunratice. „Tím se obrátila trasa, začínáme v Kunraticích,“ uvedla Burianová. „Jedná se o slavnost spojenou s ukončením zimy a vítáním jara, včetně utopení Morany. Nechodíme přímo čistit studánky, je to symbolická akce. Slavíme vodu, setkáváme se navzájem, povídáme si o přírodě, o tom, jak se vše vyvíjelo. Vždy přijde někdo od lesníků, povídá o lese a podobně. Loni jsme vzpomněli na Karla IV., respektive jeho syna Václava IV. Když jsme letos šli kolem hrádku, zase probíhalo jeho obléhání,“ popsala Burianová.

studanky shutterstock 11528410

Všichni chceme žít v čistém prostředí a víme, že tomu musíme napomáhat.

Studánky čistí děti z mateřské školy

„Studánky v Kunratickém lese ale nezůstávají znečištěné, chodí je čistit paní Jaroslava Hrušková s dětmi z místní mateřské školy, ve které učí,“ doplnila. Vlastně se od dob dávných v myšlení lidí příliš nezměnilo. Byť si to mnohdy neuvědomují, stále na vodu hledí jako na zázrak. A právem! Ne všude na světě mají to štěstí, že by ji měli dostupnou. Portál Waldorfské mateřské školy Dusíkova, která se nachází v pražských Petřinách, trefně uvádí: „Lidé si odjakživa studánek velmi vážili, vždyť prameny bývaly cenným zdrojem pitné vody. Po staletí udržované studánky však s rozvojem vodovodních sítí a čerpání vody z podzemních zdrojů začaly pustnout. Leckde se pak praménky čerstvé vody ztratily v bahně. Někde i kvůli změnám v krajině, při těžbě dřeva, úpravách polí, výstavbě... Pamětníci postupně odcházeli a najít v lese studánku bylo čím dál tím vzácnější.“

V Plánici na koních i pěšky

Studánky jsou otevírány po celé republice. Kupříkladu v Plánici u Klatov odstartoval první ročník v roce 2015 pod názvem „Otevírání studánek na koních i pěšky“. O prvním ročníku je dodnes záznam na webu národního registru pramenů a studánek: „Po vzoru jedné staré české tradice v sobotu vyrazil na koních, v kočárech, ale i pěšky nemalý počet účastníků na zhruba patnáctikilometrový pochod. Akci zahájili pořadatelé v Plánici a poté přišel na řadu krátký proslov starosty města Plánice, pana Zdeňka Pavlíčka. Na startu bylo v jedné řadě vyrovnáno devatenáct koní s jezdci v sedlech a další čtyři koně byli zapřaženi ve dvou kočárech. Další lidé doprovázeli průvod pěšky. Nikdo asi neočekával tak hojnou účast, zvlášť když akce byla teprve prvním ročníkem, o to větší bylo překvapení a radost, že tomu nakonec tak bylo.“

studanky shutterstock 148216211

Nalézt v přírodě pramének čisté vody je mnohdy malý zázrak, „ten úžasný pocit ostatně zná každý poutník, který se kdy znaven a žízniv trmácel krajinou“.

Plno studánek zmizelo…

Někde slavnost organizují jinak neorganizovaní dobrovolníci, jinde sdružení ochránců přírody. Plno studánek totiž zmizelo a lidem to začalo vadit. I proto existuje již zmíněný národní registr pramenů a studánek. „Pojďte s námi hledat a do budoucna podchytit všechny veřejně přístupné přírodní zdroje vody (tedy praménky, studánky, ...), aby i ostatní věděli, kde třeba v nouzi nejvyšší nalézt chladivé osvěžení,“ je uvedeno na jeho stránkách. Nalézt ve správnou chvíli v přírodě pramének čisté vody je podle tvůrců registru mnohdy malý zázrak, „ten úžasný pocit ostatně zná každý poutník, který se kdy znaven a žízniv trmácel krajinou“. Tyto zkušenosti měli dávní lovci, zemědělci i cestovatelé. A dodnes – jak uvádí doprovodný text registru – platí, že „krásná studánka je ozdobou mnohého koutu naší přírody, na který mnozí vzpomínají ještě po mnoho let“.

 

Čtěte také:

Náš vnitřní Čech aneb jak se projevuje slovanská krev?

Voda má paměť! Potvrdil to dvacetiletý výzkum

Vzduch je nejlepší prevence deprese i krátkozrakosti 

foto: Shutterstock, zdroj: Studánky

Tipy redakce

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.