fbpx

Zveřejněno: 31. 5. 2017

Otvírání studánek není jen jedno z nejznámějších děl Bohuslava Martinů, ale také tradice, kterou je vítáno jaro. Po tuhé zimě se symbolicky vyčistí pramen. Dávná tradice se, byť v menší míře než kdysi, uchovala dodnes. Lidem začalo vadit, že plno magických pramínků zmizelo. I proto je 31. květen Dnem studánek.

Kdysi dávno to vypadalo asi takto: děvčata na jaře čistila studánky ve své vsi i v okolí. Lidé si vážili vody, dělali všechno pro to, aby byla čistá, což přinášelo zdravý život i úrodu. Po práci následovala zábava – hudba, tanec, dobré jídlo a pití… Dnes se tato tradice leckde obnovila, všichni chceme žít v čistém prostředí a víme, že tomu musíme napomáhat. Proto se zjara, a nemusí to být jen na Den studánek, vydává do blízkého okolí plno dobrovolníků včetně dětí a z vod vyndávají vše, co tam nepatří. Jinde jde o symbolické vítání jarního období, kdy všechno krásně teče, kvete a voní. Kupříkladu v Kunratickém lese otvírali studánky už 22. dubna. Pravidelně je čistí děti z mateřské školy s paní učitelkou.

Slavnosti jara v Kunratickém lese

„Tradice otvírání studánek v Kunratickém lese je poměrně dlouhá. Letos se uskutečnil už osmatřicátý ročník,“ uvedla pro flowee.cz Eva Burianová, která má na starosti organizaci. Tuto akci původně pořádal Sokol Krč, v průběhu 90. let to přešlo na Tělovýchovnou jednotu Sokol Kunratice. „Tím se obrátila trasa, začínáme v Kunraticích,“ uvedla Burianová. „Jedná se o slavnost spojenou s ukončením zimy a vítáním jara, včetně utopení Morany. Nechodíme přímo čistit studánky, je to symbolická akce. Slavíme vodu, setkáváme se navzájem, povídáme si o přírodě, o tom, jak se vše vyvíjelo. Vždy přijde někdo od lesníků, povídá o lese a podobně. Loni jsme vzpomněli na Karla IV., respektive jeho syna Václava IV. Když jsme letos šli kolem hrádku, zase probíhalo jeho obléhání,“ popsala Burianová.

studanky shutterstock 11528410

Všichni chceme žít v čistém prostředí a víme, že tomu musíme napomáhat.

Studánky čistí děti z mateřské školy

„Studánky v Kunratickém lese ale nezůstávají znečištěné, chodí je čistit paní Jaroslava Hrušková s dětmi z místní mateřské školy, ve které učí,“ doplnila. Vlastně se od dob dávných v myšlení lidí příliš nezměnilo. Byť si to mnohdy neuvědomují, stále na vodu hledí jako na zázrak. A právem! Ne všude na světě mají to štěstí, že by ji měli dostupnou. Portál Waldorfské mateřské školy Dusíkova, která se nachází v pražských Petřinách, trefně uvádí: „Lidé si odjakživa studánek velmi vážili, vždyť prameny bývaly cenným zdrojem pitné vody. Po staletí udržované studánky však s rozvojem vodovodních sítí a čerpání vody z podzemních zdrojů začaly pustnout. Leckde se pak praménky čerstvé vody ztratily v bahně. Někde i kvůli změnám v krajině, při těžbě dřeva, úpravách polí, výstavbě... Pamětníci postupně odcházeli a najít v lese studánku bylo čím dál tím vzácnější.“

V Plánici na koních i pěšky

Studánky jsou otevírány po celé republice. Kupříkladu v Plánici u Klatov odstartoval první ročník v roce 2015 pod názvem „Otevírání studánek na koních i pěšky“. O prvním ročníku je dodnes záznam na webu národního registru pramenů a studánek: „Po vzoru jedné staré české tradice v sobotu vyrazil na koních, v kočárech, ale i pěšky nemalý počet účastníků na zhruba patnáctikilometrový pochod. Akci zahájili pořadatelé v Plánici a poté přišel na řadu krátký proslov starosty města Plánice, pana Zdeňka Pavlíčka. Na startu bylo v jedné řadě vyrovnáno devatenáct koní s jezdci v sedlech a další čtyři koně byli zapřaženi ve dvou kočárech. Další lidé doprovázeli průvod pěšky. Nikdo asi neočekával tak hojnou účast, zvlášť když akce byla teprve prvním ročníkem, o to větší bylo překvapení a radost, že tomu nakonec tak bylo.“

studanky shutterstock 148216211

Nalézt v přírodě pramének čisté vody je mnohdy malý zázrak, „ten úžasný pocit ostatně zná každý poutník, který se kdy znaven a žízniv trmácel krajinou“.

Plno studánek zmizelo…

Někde slavnost organizují jinak neorganizovaní dobrovolníci, jinde sdružení ochránců přírody. Plno studánek totiž zmizelo a lidem to začalo vadit. I proto existuje již zmíněný národní registr pramenů a studánek. „Pojďte s námi hledat a do budoucna podchytit všechny veřejně přístupné přírodní zdroje vody (tedy praménky, studánky, ...), aby i ostatní věděli, kde třeba v nouzi nejvyšší nalézt chladivé osvěžení,“ je uvedeno na jeho stránkách. Nalézt ve správnou chvíli v přírodě pramének čisté vody je podle tvůrců registru mnohdy malý zázrak, „ten úžasný pocit ostatně zná každý poutník, který se kdy znaven a žízniv trmácel krajinou“. Tyto zkušenosti měli dávní lovci, zemědělci i cestovatelé. A dodnes – jak uvádí doprovodný text registru – platí, že „krásná studánka je ozdobou mnohého koutu naší přírody, na který mnozí vzpomínají ještě po mnoho let“.

 

Čtěte také:

Náš vnitřní Čech aneb jak se projevuje slovanská krev?

Voda má paměť! Potvrdil to dvacetiletý výzkum

Vzduch je nejlepší prevence deprese i krátkozrakosti 

foto: Shutterstock, zdroj: Studánky

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...