Amazonie – to je nekonečná zeleň, z velké části člověkem dodnes neprozkoumaná. Klimatizace planety, která snižuje teplotu zeměkoule o dva stupně Celsia. DNA banka, která ještě dnes, v době, kdy známe i tajemství hlubokého vesmíru, ukrývá živočišné druhy, které člověk nezná, a také domorodé kmeny a růžové delfíny, o kterých místní tvrdí, že se s večerem mění v krásné mladíky a svádějí dívky…
Kdybyste vyřízli čtvereční míli Amazonského pralesa, našli byste na ní zhruba 125 druhů savců, 400 druhů ptáků, 100 druhů plazů, minimálně 60 obojživelníků a na 150 druhů motýlů… Další z výzkumů pak tvrdí, že v jednom metru krychlovém půdy člověk vypátrá až 50 druhů mravenců…
Amazonie – DNA banka naší planety
Amazonský deštný prales, poslední veliký prostor pokrytý tropickými rostlinami a živočichy na planetě Zemi, je přírodní DNA bankou – bankou, která je v naprosté, ale zároveň velmi křehké rovnováze. Kterou nicméně od 70. let 20. století výrazně narušuje člověk.
Každý rok zmizí ze světa pralesní porost o rozloze zhruba třetiny České republiky. A s ním i nenávratně desítky druhů rostlin a živočichů. A také prostor pro život některých domorodých kmenů, mezi něž patří například Awá-Guajá, dříve žijící na východním pobřeží Brazílie, dnes zatlačený do nitra zbývajícího pralesa na severovýchodě.
Lidé kmene Awá žijí v pralese už tisíce let a jsou téměř nedotčeni vymoženostmi moderní civilizace. Teď jich zbývá zhruba tři sta, z toho posledních šedesát stále žije tím nejtradičnějším způsobem – tedy jen z toho, co jim dá prales. Tito lovci a sběrači dodržují i pro nás mnohdy zvláštní potravinová tabu, některé druhy živočichů loví jen v určitou část roku, jiné neloví vůbec, třeba netopýry nebo kolibříky. A tím vlastně maximálně přispívají k zachování pralesní rovnováhy.
Ženy, které kojí opice
Mimochodem, ženy z tohoto kmene se starají o toto equlibrium i pro nás značně nestandardním a kontroverzním způsobem. Pokud totiž najdou v pralese opuštěné opičí mládě, odchovají ho jako vlastní dítě – tedy i včetně kojení.
Nicméně i severovýchodní část Amazonie dnes čelí ohromnému odlesňování – vzniknout tady na některých místech mají nekonečné pastviny pro dobytek, jinde se počítá s těžbou železné rudy nebo ropy. A situace je tak vážná, že na poplach bijí nejen ekologické organizace, ale dokonce už i světové celebrity. Jednou z nich je i herec Colin Firth, který veřejně podporuje právě zachování území kmene Awá.
Pralesní temno a šero, které dodnes není probádané, vzbuzuje i lidskou touhu po tajemnu. Už portugalští kolonizátoři věřili tomu, že neprostupný baldachýn pralesa ukrývá Eldorádo, město vyrobené ze zlata, které chrání bájný kmen Amazonek.
![amazonie shutterstock 33474811](/images/.thumbnails/images/tanina/amazonie_shutterstock_33474811.770x514.jpg)
Domorodé kmeny věří, že se růžoví delfíni se západem slunce proměňují v mladé a krásné mladíky, kteří svádí panny.
Růžový delfín se mění v krásného mladíka
A legendy jsou spojené i s růžovými delfíny, kteří žijí v mohutném toku Amazonky a v jejích přítocích. Tato stvoření skutečně existují, jejich přesné jméno je delfínovec amazonský a v kalných vodách řek Amazonie se jich prohání asi 30 tisíc. Každý rok jich ale několik tisíc uloví rybáři – i přesto, že podle pověstí zabití růžového delfína přináší smůlu. V Bolívii proto byli prohlášeni za národní poklad a jsou přísně chránění.
Domorodé kmeny pak věří, že se právě růžoví delfíni – kteří jsou velmi často kvůli kalné a špinavé vodě spíše šedočerní – se západem slunce proměňují v mladé a krásné mladíky, kteří svádí panny. A jež s ranními paprsky opět mizí v zátokách řek. Pravda bude asi někde úplně jinde, ale i tahle legenda dokresluje magickou atmosféru území, kde má příroda nad člověkem navrch…
… ač se ji snaží v posledních 40 letech zkrotit a přizpůsobit obrazu svému.
foto: Shutterstock, zdroj: ESO travel