fbpx
Zveřejněno: 6. 4. 2017

Ulice je tak plná, že se musím pečlivě koukat, kam šlapu. Protože jsem běloch, očividně turista, každý se na mě zubí a pokřikuje: „Where are you from?“ „Czech Republic.“ „Cool.“ A jdou dál, víc je asi nezajímá. Jsem rád, že po mně aspoň nechtějí peníze.

Rád se považuji za backpackera a ne turistu. Novou zemi si chci osahat a ponořit se do ní. Chci mluvit s místními, otestovat jejich jídlo, poznat oblíbené hospody. Ale pravdou je, že jsem amatér a některé věci mě dostávají do kolen. Srílančanům se to podařilo.

Můj bratranec je tvoje poslední naděje

Srí Lanka. Rozvojová země o něco menší než Česká republika, s 20 miliony lidí rozdělených do dvou etnických skupin – Tamilů a Sinhálců, které si navzájem nerozumí. Sotva vystoupíme z letadla, nahrnou se k nám lidé. „Tuk-tuk? Tuk-tuk?“ pořvávají a nabízejí nám místní variantu motorové rikši. Tuk-tukáři se stávají srílanským evergreenem. Kam se pohneme, tam nám nabízejí odvoz a jsou překvapení, že odmítáme. Jako by ještě nepotkali Evropana, který je zvyklý chodit. 

Pokaždé, když vstoupíme do nového města, seběhnou se kolem jako smečka hladových psů. „Všechny hotely plné, ne-ne, nevyspíte se. Poslední, kdo má volno, je můj bratranec, nikde jinde se už nevyspíte.“ Vzhledem k tomu, že ubytování ještě nemáme, stejně si musíme jednoho z armády „posledních bratranců“ vybrat. A tak v podvečerním soumraku nastupujeme do tuk-tuku pro dva pasažéry. Ve čtyřech. S obrovskými krosnami. Řidič tři z nás nasouká dozadu, mě posadí na svoji sedačku, prapodivně se skrčí... a dokáže nám, že Schumacher je bačkora.

tuk tuk shutterstock 380534245

Doprava na Srí Lance je leckdy o život. I autobusy tu jezdí stylem "nezastavujeme, máme zpoždění".

Kaskadér za volantem

Zatímco v levé ruce drží jednu z našich krosen, vyráží na cestu a ještě si k uchu přikládá mobil. Sedím vedle něj a nechápu, jak zvládá řídit. Jakoby mu to nebylo málo, vydá se rovnou do prudkého kopce. Zatímco žvatlá do telefonu, přičemž kombinuje smích a nadávky, ukazuje nám zvednutý palec a zvládá nás vesele ujišťovat, že jeho bratranec je poslední, u koho se můžeme vyspat.

Pak zakleje, obrátí motorku, sveze nás na poslední křižovatku a vydá se do jiného kopce. Konečně nás doveze k hotelu svého kamaráda. Vesele se s ním přivítá, prohodí pár slov a řekne si o 2 000 rupií (asi 170 Kč). Cenu jsme s ním uhádali předem, jinak by nás mohl vzít pěkně na hůl. „Chcete zítra vyzvednout?“ nabízí potom, protože předpokládá, že si budeme chtít prohlédnout město. Když odmítneme, posmutní – právě přišel o zakázku na příští den.

tuk tuk shutterstock 99031685

Tuk tuk je opravdu velmi levná forma dopravy. Musíte ale smlouvat, jinak vás místní natáhnou.

Peníze a lži

Problém se Srílančany je jejich dotěrnost. Každý se na vás směje (svými absurdně zkaženými zuby), každý si s vámi chce povídat a každý doufá, že z vás vytáhne peníze. Přece jen, v jejich očích je Evropan boháč. Dokonce i chudý student. Aby z vás dostali dolary nebo rupie, jsou připraveni lhát vám do očí. Přijde jim to přirozené. Jestliže z vás nic nedostanou, jsou smutní, občas uražení, nebo dokonce ukřivdění. Což nic nemění na tom, že v jádru jsou dobrosrdeční, přátelští a bezmála vlezlí. Je normální, že vás na ulici někdo neznámý zdraví a podává vám ruku. Během tří týdnů na Srí Lance jsem potkal jenom tři lidi, kteří nám pomohli, aniž by na tom chtěli předem vydělat. Až do buddhistického svátku, kde jich najednou byly tisíce. Ale o tom až jindy...

 

foto: Shutterstock, archiv

Tipy redakce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

Globální oteplování: Nejdůležitější fakta a kde se vzal český skepticismus

Globální oteplování: Nejdůležitější fakta a kde se vzal český skepticismus

Řada českých publicistů i vědců se v poslední době vyjadřuje s pochybami o...

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

Přiznám se, že jsem tu od promoce nebyl. Tedy nějakých patnáct let. V Karolinu to...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.