LONDON CALLING: Když promluví královna 1 fotografie
Záběr z korunovace Alžběty II. 1. června 1953.
Přečteno 5357x

Naše londýnská dopisovatelka Anastázie Harris v pravidelném sloupku tentokrát glosuje poslední slova britské panovnice. 

 

Královna Alžběta promluvila! Ne, vážně, to JE událost. Královna neposkytuje rozhovory, neodpovídá na otázky. I když ji urazí, napadnou, když jí křivdí, královna jen majestátně mlčí. Ale tuto neděli, v hlavním vysílacím čase, jsme v milionech zasedli k televizi BBC1 a sledovali panovnici, jak poprvé mluvila o vlastní korunovaci a o tom, jak „Příšerné!!!“ je pět hodin se natřásat ve zlatém kočáře, který má jen primitivní (kožené pásky) pérování.

Riskuji sice, že mi srazí hlavu, ale neodpustím si: královna ve svých devadesáti nejenom že se neopírá o hůlku, chodí velmi ladně, ale hlavně – ona má pořád hezké štíhlé nohy!

Kromě arcibiskupa canterburského a královského klenotníka je Alžběta jediná, kdo se smí dotknout korunovačních klenotů. Ona se jich nedotýká. Přesněji – pevně je svírá, zvedá a otáčí, drží tu nádheru plnou nejvzácnějších démantů a diadémů asi jako vy a já držíme otlučenou pánev: tak nějak samozřejmě, bez okolků, jako nepostradatelný pracovní nástroj.

Na otázku, který drahý kámen má v koruně nejraději, okamžitě řekne: „Rubín černého prince.“ A skvostně nás uvede do obrazu, který se odehrál roku 1415, jako by mluvila o tom, co se stalo minulé úterý. Zmínila, jak si tehdy král Jindřich V. u Azincourtu do dírky v tomto vzácném rubínu nonšalantně zastrčil péro. Nedozvěděli jsme se, bohužel, jestli mu toto furianství pomohlo slavnou bitvu vyhrát nebo jestli vítězství tímto oslavoval.

Diskrétnost nade vše

I my máme své slavné korunovační klenoty. Ale Anglie je poslední země na světě, která je pořád ještě používá, a to při korunovaci, která propůjčuje vybranému jedinci nadpozemskou úlohu před lidmi a před Bohem. Alžběta poprvé zažila korunovaci coby jedenáctiletá, když těžkou korunu nasadili na hlavu jejímu otci. „Naštěstí mám stejný tvar hlavy jako on, ale byla moc velká, museli mi ji zmenšit.“ Princ Charles vzpomínal, jak ho máma koupala a měla přitom korunu na hlavě, aby si na příšerně těžký objekt zvykla a dokázala ho nosit bez toho, že by jí zlomil krk. 

V roce 1953 byla Anglie zbědovaná válkou, po uši zadlužená Američanům, odkázaná na přídělový systém. Přesto toho roku v červnu vystrojila velkolepou korunovaci.

Jedna ze svědkyní popisuje mladou královnu: „Byla neuvěřitelně krásná, měla skvostně štíhlý pás a úplně bílou pletˇ.“ Na fotografiích z té doby i hollywoodské hvězdy jako Ava Gardner při setkání s mladou panovnicí vypadají jako její oslnivou září zaslepené fanynky a ne jako legendy stříbrného plátna. 

Pětašedesát let poté se z Velké Británie svižně stává malá Belgie a zároveň se schyluje ke konci alžbětinského věku. Minulý týden všechny britské noviny přinesly zprávu: legendární luxusní prodejce prádla přišel o „royal warrant“. Jedná se o prestižní označení zboží nebo služeb, jejichž kvalita se těší přízni dvora. Důvodem ztráty kýženého „glejtu“ bylo, že majitelka Rigby & Peller ve svých dvaaosmdesáti letech zveřejnila, jak v Buckinghamském paláci pomáhala královně vybrat perfektně padnoucí podprsenku.  Nešťastnice si myslela, že když si odpustí detaily a bude mluvit jen o královniných oblíbených psech corgie, bude z obliga. 

Královna ale nedostatek diskrétnosti neodpouští.

Alžběta II. bude jednou prohlášena za svatou. Coby mladá žena slíbila, že bude sloužit svému národu, a ještě v devadesáti – s výjimkou Vánoc – slouží den co den. Její rodina jí připravila řadu skandálů, ale ona ze všech vyšla neposkvrněná. A ještě – naprosto nepochopitelně v době všudypřítomných médií – si dokázala udržet panovnickou tajemnost. Je s nikým nesrovnatelně populární a přitom nadpozemsky vzdálená splaškům každodenního politikaření. 

(Každému, kdo chce porozumět Británii, doporučuji knížku Alžběta II.: Pracující žena a na Netflixu seriál Crown.) 

 

 

 

foto: Profimedia

Anastázie Harris

Anastázie Harris (ash)

Novinářka, publicistka, autorka knihy Alžběta II.: Pracující žena. Jinak také pracující žena.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.