fbpx
Zveřejněno: 9. 5. 2017

V přírodě fungovali lidé a zvířata po staletí jako symbiotické bytosti. Přežili jen ti nejsilnější. Slabí, nemocní jedinci na obou stranách odpadali a rovnováha byla dodržena. S vývinem lidského mozku a používání nástrojů získával však člověk na přesile. Poslední tisíce let přírodu zcela ovládl a podrobil si téměř vše, co kráčí, plave i létá. Není to ale jen o použití síly a moci nad slabšími. Výše popsané je jen viděným důsledkem mnohem hlubší krize, která má několik příčin.

Nejprve si rozdělme svět na dvě části. Jedna část, ta stále živoucí, kterou pojmenujeme Fysis, je utlačována civilizovanou částí. Celek a místo pro něj je jen jeden a místo je filozoficky i místně omezeno v prostoru i čase. Polis je to, co žije člověk, co jsme vytvořili a co tvoří nás a naši kulturu. Čím více zvětšíme náš svět, každý prvek, každé nové auto, tím Polis více naroste a místo pro Fysis se zmenší. Popisuje to např. Mgr. Michal Bartoš, Ph.D ve své disertační práci vedené prof. PhDr. Janem Kellerem, CSc. Doslova vlastníme „fetišistickou víru v Polis, ve zdokonalitelnost všeho uprostřed.“

pes a ruka shutterstock 621459656

Zvířata dokážou cítit stejně jako lidé.

Detaily nejsou tak důležité

Druhou příčinou nerovnovážnosti sil je, že jsme zaměřili svou pozornost od celku na detaily a nedokážeme již chápat celek, protože se soustředíme na detaily. Tento rozkol popsali Komenský a Descartes, když se setkali v roce 1642 na zámečku Endegeest u Leidenu a rozmlouvali spolu čtyři hodiny. Descartes zastával Karteziánský systém, kdy věc, abychom ji pochopili, je potřeba lidově nejdříve rozpitvat a rozsekat na menší díly a až po tom je možné ji pochopit. Komenský zas naopak zastával názor, že věc je potřeba popsat celkově, celkem a na ten se zaměřit a nebazírovat nad detaily, které nám pochopení celku nepřinesou.

Zvířata a lidé jsou si podobní  

Třetí a poslední příčinu toho všeho vidím v tom, že se nedokážeme ztotožnit s bytostmi, které jsou stejné, jen navenek vypadají jinak a emoce projevují jiným způsobem. Z konference minulého roku s názvem Cambridgeská deklarace o vědomí vyplývá, že většina zvířat (i když mají jiné chování, odlišnou mimiku a jejich vědomí je uloženo mimo šedou kůru mozkovou, kterou některá ani nemají) cítí, stresuje se a má vlastní vědomí sebe sama obdobným způsobem jako lidé.

slon shutterstock 520851838

Snažme se zvířata pochopit a uvědomme si, jak k nim vlastně máme blízko.

Jsem-li si dobře vědom, nebyly dosud tyto tři fakty postaveny do jedné řady a nikdo si netroufl vyvodit závěr a neexistuje na ně ani celkový výzkum. Napsal jsem také, že jsou zde nějaké tři příčiny problému, ale nenapsal jsem jak na to. Netroufám si prohlásit, že dokážeme zvrátit směr nerovnováhy v přírodě mezi zvířaty a lidmi, ale doufám v to. A k tomu nám může dopomoci minimalizace lidské produkce a hmotné tvorby, soustředění se na přírodu i živé bytosti jako celek, usilovat o jejich celkové pochopení a snažit se více poznat, jak a proč zvířata jednají a jak nám jsou vlastně blízko.

Čtěte také: 

Proč nás zvířecí utrpení bolí víc než to lidské?

Mazlení se psem léčí, říká zakladatelka canisterapie 

Kdo jsou ostří hoši s tygřího komanda? 

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Začalo to poměrně nevinně. Příjemné povídání dvou příjemných lidí. Situace se...

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...

S Věrou Jourovou o tom, zda pravda a láska nakonec zvítězí i na internetu

S Věrou Jourovou o tom, zda pravda a láska nakonec zvítězí i na internetu

Také druhý ročník konference Dítě v síti zaštítila a nakonec také i navštívila...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.