fbpx

Ticho proti hluku, struktura proti chaosu. Když se setká autismus a ADHD 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Ještě před deseti lety se mělo za to, že autismus a ADHD se navzájem vylučují. Co stojí za náhlým nárůstem takzvaného AuDHD?

Zveřejněno: 28. 4. 2024

V boji o místo na lékařské fakultě porazil více než devatenáct tisíc uchazečů, přesto pak Khurram Sadiq své směny v nemocnici odkládal. Tehdy devatenáctiletý mladík pociťoval nevysvětlitelnou úzkost v blízkosti cizích lidí na odděleních a skrýval se před vlastními pacienty. Během přednášek se nedokázal soustředit, nezvládal si ani opakovat učivo na zkoušky – místo toho se přistihl, jak na poslední chvíli panicky čte učebnice, píše The Guardian.

To bylo před třiceti lety. Doktor Sadiq se od té doby kvalifikoval jako konzultant psychiatrie. Byl mu také diagnostikován autismus a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Během své praxe se setkal se stovkami pacientů s podobnými problémy. Se specializací na autismus a ADHD se nyní snaží šířit osvětu o tom, co bylo kdysi neuvěřitelné: že obě poruchy se mohou koexistovat u téhož člověka. Ještě před více než deseti lety přitom v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (mezinárodně používané příručce Americké psychiatrické společnosti) stálo, že diagnóza jednoho stavu vylučuje existenci druhého. Tato definice byla revidována až v roce 2013, píše The Guardian.

Nyní se někteří odborníci domnívají, že koexistence obou stavů je nejen možná, ale i častá. Studie vědců z Dukeovy univerzity ukázala, že až polovina lidí s diagnózou autismu vykazuje také příznaky ADHD a že znaky autismu jsou přítomny u dvou třetin lidí s ADHD. „Mé klinické zkušenosti naznačují, že je to více než tři čtvrtiny v obou směrech,“ říká v rozhovoru pro The Guardian lékařka Jessica Ecclesová.

Snažím se dávat pozor, abych neudělala něco, co by bylo vnímáno jako ‚špatné‘, takže se soustředím na to, co dotyčný říká a co bych měla odpovědět. Je to zdrcující.

Na internetu se vžil pro současnou existenci těchto stavů pojem AuDHD. Na svépomocných fórech o AuDHD jsou desítky tisíc lidí a další miliony sledují videa o AuDHD. Některá z těchto videí pocházejí od britské youtuberky Samanthy Steinové. „Skutečnost, že můžete mít obojí (autismus i ADHD), je ze své podstaty trochu paradoxní,“ přiznává pro The Guadian. „Říkáte si: Jak můžete být extrémně rigidní a potřebovat rutinu a strukturu, ale zároveň být naprosto neschopní rutinu a strukturu udržet?“ Osmatřicetiletá autorka začala videa o autismu natáčet po své diagnóze v roce 2019, kdy se dozvěděla, že má také ADHD.

Lepší diagnostika

To, že počet lidí, u nichž se objevuje autismus spolu s ADHD, roste, potvrzuje v rozhovoru pro Flowee terapeut Pavel Vacek. A ačkoliv přesná čísla k dispozici nemá, říká, že ve své praxi tento nárůst pociťuje znatelně. „Diagnóza ADHD spolu s autismem se odehrává ve čtrnácti procentech,“ přibližuje. Domnívá se, že nárůst je spojen s lepšími diagnostickými metodami a větším záběrem vyšetřovaných lidí.

„Obě poruchy jsou neurovývojové odchylky. Některé zdroje uvádějí, že k výskytu přispívá kouření matky v těhotenství, jiné zdroje se odvolávají na změny ve výživě obyvatelstva, konkrétně pak na ‚éčka‘. Já osobně se přikláním ke genetické dispozici a evolučnímu vlivu, kdy je ADHD hodnoceno jako jedna z evolučních výhod,“ uvádí.

„Výzkumy podle Vacka uvádějí, že ADHD má čtyři až pět procent dětí,“ doplňuje pro Flowee s tím, že i tyto počty se zvyšují v souvislosti s častější a lepší diagnostikou.

Česká nezisková organizace NAUTIS uvádí, že podle poslední americké prevalenční studie z roku 2023 v populaci osmiletých dětí obdrželo diagnózu poruchy autistického spektra 1 z 36 dětí, což odpovídá 2,8 procenta. Výskyt této poruchy je přitom statisticky čtyřikrát častější u chlapců než u dívek. Studie v diagnosticky vyspělých zemích podle organizace také tvrdí, že porucha autistického spektra je diagnostikována u jednoho procenta dospělých.

Jsem otrokem svého vlastního mozku a je to únavné.

Podle Vacka je nárůst počtu lidí s autismem za posledních dvacet let více než 780procentní – a i v tomto případě je to podle něj spojeno s vyšší četností diagnostiky.

Restaurace jako noční bar

Autismus i ADHD jsou celoživotní neurovývojové stavy, které ovlivňují způsob myšlení, vnímání světa a interakci s ostatními, vysvětluje britská organizace Embracing Complexity. Autismus se projevuje mnoha způsoby. Chcete-li se například vcítit do jeho rysu přecitlivělosti, představte si, že máte zesílené všechny smysly – hučení ledničky je hlasitější, světla ostřejší, látka kousavého svetru svědí víc. Rozptyluje vás to, když se snažíte pracovat, vyčerpává vás předstírat, že vás to neobtěžuje, a v důsledku toho jste stále více ve stresu. „Jíst v jídelně je pro mě jako jíst v nočním klubu,“ popisuje pro The Guardian Jill Corbyn s diagnostikovaným autismem, který je vedoucí podpůrné organizace Neurodiverse Connection.

Některé lidi s autismem navíc mohou společenské situace vyčerpávat, případně se cítí neschopní, když neumí rozluštit nuance mezilidské komunikace. Charli Clementová pro The Guardian vysvětluje, že zatímco neautisté si mohou procvičovat části konverzace například před rande nebo pracovním pohovorem, ji autismus vede k tomu, že si „píše scénář“ ještě před objednáním pití v baru. „Snažím se dávat pozor, abych neudělala něco, co by bylo vnímáno jako ‚špatné‘, takže se soustředím na to, co dotyčný říká a co bych měla odpovědět. Je to zdrcující,“ prozrazuje.

K tomu se přidává pocit mnoha lidí s autismem, že není „normální“ se takto cítit a že musí maskovat své nepohodlí, aby zapadli mezi ostatní. Toto „maskování“ je vyčerpávající a může vést k vyhoření.

Otrokem vlastního mozku

Co se ADHD týká, někteří lidé, kteří jím trpí, jsou jako sněhové koule vnějšího chaosu – ztracených klíčů, zmeškaných schůzek nebo nepořádku v domácnosti. Jiní mohou působit nepozorně, rozptylováni chaotickými myšlenkami, do kterých se často stahují před světem, aby je rozpletli. Podle odborníků i mnoha lidí s ADHD je častým základem vnějšího i vnitřního chaosu všudypřítomný pocit hlubokého studu a tiché vědomí, že jejich životní potenciál není naplněn.

ADHD postihuje lidi v různé míře. Mnozí však tvrdí, že jejich život je poznamenán chybnými pokusy mozku o nápravu chemické nerovnováhy, uvádí The Guardian. Tito lidé impulzivně dopují jídlo, sex, drogy, alkohol, koníčky a novinky všeho druhu. „Jsem otrokem svého vlastního mozku a je to únavné,“ popisuje anonym v podpůrné skupině ADHD na Redditu.

Když se diagnózy setkají

Když se autismus setká s ADHD, je to podle těch, kteří mají obojí, zvláštní forma alchymie – někdy jsou tyto stavy v konfliktu, jindy v symbióze. Neexistuje nic takového jako dokonalé rozdělení padesát na padesát, vysvětluje Sadiq. Mozek totiž často „kolísá“ mezi oběma, což činí z projevů AuDHD svébytný stav, „zcela odlišný od čistého ADHD nebo čisté poruchy autistického spektra“, dodává. Ve své Ted Talk přednášce Sadiq popisuje dualitu tohoto stavu jako: „Ticho proti hluku, struktura proti chaosu, opakování proti novosti, opatrnost proti riskování...“

Paradoxy AuDHD se mohou navzájem maskovat nebo – alespoň navenek – rušit, což je důvod, proč se někteří lidé s AuDHD setkávají s chybnou nebo nesprávnou diagnózou, vysvětluje The Guardian.

I po stanovení správné duální diagnózy se ale stále objevují komplikace. ADHD lze úspěšně zvládnout pomocí léků a behaviorálního koučinku, ale někteří lidé s poruchou autistického spektra na tyto léky reagují špatně. Podle celosvětové výzkumné platformy Embrace Autism výzkumy ukazují, že stimulační léky jsou osobami s autismem celkově hůře snášeny než lidmi s ADHD, přičemž jedna zpráva dokonce uvádí, že vedlejší účinky se u osob s oběma poruchami zdvojnásobily.

Související…

Autismus není nemoc. Lidé na spektru mě neustále překvapují, říká psycholog
Michala Jendruchová

Další zvláštností léčby AuDHD je, že v některých případech se teprve po „zklidnění“ příznaků ADHD projeví autistické rysy. To je často okamžik, kdy si lidé poprvé uvědomí svou autistickou stránku. Lékaři v rozhovoru pro The Guardian zdůrazňují, že léky na ADHD nemohou způsobit autismus. „Jen se změnila rovnováha příznaků, změnila se rovnováha maskování,“ vysvětluje Ecclesová.

„Kromě farmakoterapie je účinným nástrojem psychoterapie. V mé praxi spočívá úspěch terapie na třech pilířích – prvním jsou režimová opatření. To znamená práce s plánem dne, časovými dotacemi a regulací spánku, definování osobních cílů. Druhým pilířem je zvládnutí komunikace s exteriérem a třetím pilířem je zvládnutím impulzivity plus témata, která si přinese klient,“ nastiňuje pro Flowee Vacek.

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...