Filip se ještě před rokem a půl potýkal s těžkou obezitou. Ve svých 19 letech vážil 150 kilogramů. „Zkoušel jsem různé diety i fyzickou aktivitu, ale nebylo to efektivní. Nikdy se mi to nepodařilo dlouhodobě udržet,“ svěřil se Flowee. Pak na sociálních sítích Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) zahlédl výzvu pro pacienty do studie. Následoval rok příprav, bariatrická operace a nový režim. Dnes váží 86 kilogramů.
Operace a následná změna životního stylu mu výrazně zlepšily život. Zbavil se vysokého krevního tlaku i zvýšeného cholesterolu. Když poprvé přišel do IKEM, jezdil výtahem pro pacienty, protože se zadýchával. „Teď už chodím po schodech, protože mi to přijde rychlejší. Je to jednodušší, když člověk netáhne nahoru 150 kilo,“ popisuje. „Je to i o nakupování oblečení. Nemohl jsem chodit do jakékoliv prodejny, ale teď už si můžu vybírat,“ dodal na tiskové konferenci v IKEM věnované léčbě obezity.
Filip není výjimka. Mladých lidí, kteří kvůli obezitě podstupují operaci, v Česku přibývá. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky podstoupilo v roce 2025 bariatrickou operaci 301 pacientů ve věku 15 až 29 let, v roce 2010 jich bylo 51. Celkem lékaři v roce 2025 provedli 2 812 těchto operací, zhruba sedmkrát víc než před 15 lety. Za nárůstem může stát nejen rozšíření obezity, ale také větší dostupnost chirurgické léčby. Co operace s tělem udělá? A proč sama nestačí?
Obezita začíná už ve školce
Obezita v Česku „mládne“. Podíl dětí s obezitou se za posledních třicet let podle některých srovnání až zčtyřnásobil. Podle šetření Státního zdravotního ústavu Zdraví dětí 2024/2025 má obezitu 10,2 % dětí a nadváhu dalších 9,1 %. S nadváhou se lékaři setkávají už u předškoláků, uvedl na tiskové konferenci pediatr a dětský obezitolog Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice Jan Boženský. V ordinaci měl i sedmnáctiletého chlapce, který vážil 170 kilogramů.
Obezita u dětí zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, cukrovky 2. typu, problémů s játry nebo spánkové apnoe. Přináší ale i psychické a sociální problémy, včetně šikany. „Děti se špatně vyspí, pak jsou unavené a co si koupí po cestě do školy? Třeba energetický nápoj. Je to začarovaný kruh,“ podotkl Boženský. Základem léčby je podle něj podporující rodina a zdravé prostředí doma, ve škole i v okolí.
„Projedl se a teď mu platíme operaci?“
Lékaři upozorňují, že obezita je chronické onemocnění, se kterým souvisí řada dalších zdravotních komplikací. Podle odhadů jí v Česku trpí 21 % mužů a 18 % žen. Filip počítá s tím, že se najdou lidé, podle kterých se „projedl“ k obezitě a teď mu musí pomoci operace. „Nemyslím si, že by se to mělo někomu vyčítat. Měl by se brát ohled na to, že si dokázal říct o pomoc,“ řekl Flowee.

Léčba se podle přednosty Centra diabetologie IKEM Martina Haluzíka opírá o čtyři pilíře: stravu, spánek, pohyb a léky. Samotná změna životního stylu obvykle přinese úbytek kolem 5 % hmotnosti, výsledky se ale u jednotlivých pacientů liší. Nejúčinnější moderní léky dokážou snížit váhu až o čtvrtinu, jejich úhrada při léčbě obezity je však omezená a pacienti si je často platí sami. Ještě výraznějšího úbytku hmotnosti lze dosáhnout bariatrickou operací, po které lidé podle zahraničních studií zhubnou v průměru o 30 až 35 % původní hmotnosti. Záleží ovšem na typu zákroku i konkrétním pacientovi.
Pohyb a zdravé jídlo včetně posilování, které pomáhá chránit svalovou hmotu, ale musí zůstat součástí života bez ohledu na zvolený způsob léčby.
Menší žaludek, menší hlad. Co se po operaci děje v těle?
Lékaři mohou zmenšit žaludek, ale také vyloučit část tenkého střeva z průchodu potravy. Výsledek? Člověk nejenže sní méně jídla, protože má menší kapacitu žaludku, ale mění se i hormonální signály ovlivňující hlad a pocit sytosti.
Při tubulizaci žaludku lékaři odstraní jeho velkou část včetně oblasti, kde se tvoří významné množství ghrelinu, tedy hormonu hladu, vysvětlil na tiskové konferenci předseda Společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie Obezitologické společnosti ČLS JEP Martin Hrubý. Po některých typech operací se navíc mění vylučování hormonu GLP-1, jehož účinky napodobují i moderní léky na cukrovku a obezitu. Operace tak nefunguje jen jako mechanické omezení množství jídla, ale zasahuje i do regulace chuti k jídlu a metabolismu.
Operace ale není pro každého. Tradičně se doporučovala pacientům s BMI od 40, případně od 35, pokud měli i nemoci související s obezitou. Novější mezinárodní doporučení připouštějí chirurgickou léčbu i při nižším BMI, vždy však záleží na zdravotním stavu pacienta, odborném posouzení a konkrétních podmínkách léčby.
Operaci podstoupil i Filip, který jako zdravotník věděl, jaké mu může přinést výhody. „Není to ale jen o operaci. Zařadil jsem do života více fyzické aktivity, změnil jsem jídelníček, který mi pomohli nastavit tady v IKEM,“ říká. Léčba obezity totiž nekončí operací. Nové návyky je potřeba udržovat dlouhodobě.
A pracovat na nich se začíná už před samotným zákrokem. „Probíhá specifická příprava, říkáme tomu familiárně kolečko. Proběhne gastroskopie, konzultace s psychologem. Anesteziologové požadují spirometrii,“ popsal pro Flowee Hrubý. Příprava podle Haluzíka trvá zhruba půl roku a pacient si během ní zvyká na nový životní styl. Někdo musí před operací i zhubnout, aby měli chirurgové v břiše „místo“.

Injekce už od 12 let. Přijdou na řadu i tablety?
Operaci se nevyhýbají ani děti. „Ve své praxi jsem měl i třináctiletou pacientku, která bariatrický výkon podstoupila. Dnes se ale u dětí a dospívajících snažíme maximálně využít všechny možnosti komplexní léčby včetně moderní farmakoterapie,“ říká Boženský.
Například semaglutid lze při splnění indikačních podmínek předepsat dospívajícím už od 12 let, rodiny si ho ale při léčbě obezity zpravidla musí platit samy. Podle Boženského se v pracovní skupině připravuje návrh úhrady pro dospívající od 12 do 18 let s obezitou druhého stupně. Zda a za jakých podmínek by pojišťovny léčbu hradily, zatím není rozhodnuto.
Velké naděje vkládají lékaři také do tabletových forem moderních léků na obezitu. Pro některé pacienty mohou být přijatelnější než injekce, které část lidí odmítá nebo s jejich užíváním časem přestává. Haluzík na tiskové konferenci představil data z USA, podle kterých po uvedení tabletové léčby na trh výrazně přibylo lidí, kteří se začali s obezitou léčit. Zda tablety povedou také k lepším dlouhodobým výsledkům, však ukáže až další sledování.
Možností léčby obezity je dnes víc než kdy dřív. Vedle změny životního stylu mohou pomoci léky nebo bariatrická operace, u některých pacientů i jejich kombinace. Která cesta je ta pravá, záleží na zdravotním stavu, přání pacienta i doporučení lékaře. Když jedna nezabere, může přijít na řadu druhá.
Filip tu svou našel. Zhubl 64 kilogramů, zbavil se zdravotních komplikací a do IKEM teď chodí po schodech. Ne proto, že musí, ale protože je to pro něj jednodušší než jet výtahem.