Když praktický lékař pojme podezření na zánětlivé revmatické onemocnění, začíná závod s časem. Včasná léčba může zabránit nevratnému poškození kloubů a u některých nemocí i dalších orgánů. Jenže dostat se v Česku k revmatologovi může trvat měsíce.
Podle analýzy České revmatologické společnosti z roku 2024 byla průměrná čekací doba na běžné revmatologické vyšetření přibližně dva a půl měsíce. A problém není rozložen po republice rovnoměrně. Nedostatek specialistů se citelněji projevuje mimo velká města a pacienti za péčí často cestují do jiných krajů. Přibližně třetina těch, kteří dostávají centrovou léčbu, ji podle údajů uvedených Revma Ligou ČR absolvuje mimo kraj svého bydliště.
„Pacient by neměl sám obvolávat desítky ambulancí a hledat někoho, kdo ho vezme. Potřebujeme tady systém, ve kterém bude jasné, kdo má být vyšetřen přednostně, kam má praktický lékař pacienta odeslat a kdo o něj má pak pečovat,“ říká předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP Ladislav Šenolt.
Lékařů je málo a část z nich se blíží konci kariéry
Čísla ukazují, proč samotné zkracování pořadníků nebude jednoduché. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška je v systému veřejného zdravotního pojištění přibližně 316 přepočtených úvazků revmatologů, z toho asi 204 v čistě ambulantní péči.
V neděli 11. října budou od 10 hodin ve Spojce Karlín v Praze lidem k dispozici revmatologové i odborníci z dalších oborů, mimo jiné ortoped, osteolog, pneumolog, fyzioterapeut, ergoterapeut a nutriční terapeut. Pokud lékař při konzultaci doporučí ultrazvuk drobných kloubů rukou, bude možné vyšetření absolvovat přímo na místě.
Více než 33 procent těchto lékařů je přitom v důchodovém věku. Do budoucna se tak mohou potkat dva nepříjemné trendy: část dnešních specialistů odejde a současně bude se stárnutím české populace přibývat lidí, kteří jejich péči potřebují.
V Česku připadají dva revmatologové na 100 tisíc obyvatel. Ve Středočeském, Pardubickém a Královéhradeckém kraji či na Vysočině je jejich počet ještě nižší. Šenolt přitom odkazuje na nedávnou rakouskou studii, podle níž by potřeba měla přesahovat čtyři revmatology na 100 tisíc obyvatel.
Zdvojnásobit počet lékařů ovšem nelze ze dne na den. Připravovaný Národní akční plán revmatologie a muskuloskeletálního zdraví proto počítá i se změnou organizace péče.
Ne každý pacient musí pokaždé k lékaři
Jedním z plánovaných kroků jsou ambulance časné diagnostiky. Jejich smyslem má být rychleji rozlišit pacienty, u nichž může odklad znamenat závažné následky, a dostat je ke specialistovi přednostně.
Část práce by současně mohly převzít další zdravotnické profese. Větší prostor má dostat rehabilitace a fyzioterapie, ale také speciálně vyškolené revmatologické sestry.
„Neznamená to, že sestra nahradí lékaře. Může ale převzít část edukace pacienta, kontroly léčby, sledování stabilních pacientů nebo některé standardizované činnosti. Revmatolog tak získá více času na nové pacienty a složité diagnózy,“ vysvětluje Šenolt. Podobné rozdělení práce podle něj v zahraničí funguje běžně.
Právě organizace péče může být v nejbližších letech stejně důležitá jako počet nových specialistů. Jestliže vzácnou kapacitu revmatologů zabírají kontroly, které může bezpečně zajistit někdo jiný, zbývá méně času na pacienty čekající na první diagnózu.
Jeden den, jedno místo, připravení specialisté
Na problém chce u příležitosti Světového dne artritidy upozornit také Revma Liga ČR. V neděli 11. října budou od 10 hodin ve Spojce Karlín v Praze lidem k dispozici revmatologové i odborníci z dalších oborů, mimo jiné ortoped, osteolog, pneumolog, fyzioterapeut, ergoterapeut a nutriční terapeut. Pokud lékař při konzultaci doporučí ultrazvuk drobných kloubů rukou, bude možné vyšetření absolvovat přímo na místě.
Podobná akce samozřejmě český nedostatek revmatologů nevyřeší. Loňských 296 konzultací ale podle pořadatelů ukázalo, kolik lidí hledá možnost probrat své dlouhodobé potíže, léčbu nebo dosud neobjasněné problémy s odborníkem.
Pro zdravotnictví zůstává podstatnější dlouhodobější změna: dostat člověka s podezřením na závažné revmatické onemocnění rychle k člověku, který dokáže rozhodnout, co dál. Protože nové revmatology lze vychovat až za roky, bude do té doby hodně záležet na tom, zda se podaří lépe využít ty, které Česko už má.
