Zatímco ještě před pár desítkami let byla hlavní hrozbou pro dětské zdraví podvýživa, dnes se karta obrací. Podle zprávy UNICEF ze září 2025 je na světě poprvé více dětí s nadváhou než těch, které trpí podvýživou. Zdravotní paradox, který nejlépe vystihuje nerovnováhu současného světa: jinde děti hladoví, jinde trpí přebytkem.

UNICEF uvádí, že u dětí a  dospívajících ve věku 5–19 let dosáhla prevalence obezity 9,4 %, zatímco podváhou trpí 9,2 %. Rozdíl je sice malý, ale symbolický – poprvé v historii převažuje nadváha. U mladších dětí do pěti let je situace zatím jiná: podle Světové zdravotnické organizace (WHO) má sice nadváhu zhruba 37 milionů dětí, ale mnohem víc jich stále ohrožuje chřadnutí nebo zpomalený růst způsobený nedostatkem živin.

V Česku? Spíš přejídání než hlad

Ani české děti nejsou výjimkou. Podle údajů Státního zdravotního ústavu má u nás kolem 18 % dětí nadváhu nebo obezitu, zatímco nízkou hmotnost (pod desátým percentilem BMI) pouze asi osm procent. Jinými slovy – dětí, které váží víc, než by měly, je zhruba dvakrát víc než těch, které váží méně.

Nadváha se stala novou epidemií, která postihuje už i předškoláky.

Zdravotníci varují, že tento trend začíná už v raném věku a přenáší se do dospělosti. Podle publikace „Dětská obezita 2021“ z IPVZ přibývá i tzv. skryté obezity – dítě může mít normální váhu, ale vysoký podíl tuku a nízkou svalovou hmotu. Typický důsledek sedavého životního stylu a stravy bohaté na cukr a tuk.

USA jako varování

Zatímco v Česku je nadváha problémem asi pětiny dětí, ve Spojených státech se situace dávno vymkla kontrole. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) je téměř každé páté dítě (19 %) obézní a další desetina má nadváhu. Podváhou přitom trpí jen kolem 4 % dětí.

Americké školní jídelny se tak už léta snaží o nápravu – omezují cukr, smažená jídla i slazené nápoje – ale zvrátit trend se nedaří. Nadváha se stala novou epidemií, která postihuje už i předškoláky.

Svět obezity a hladomoru

Globální čísla ukazují nerovnováhu, kterou jsme si sami vyrobili. V chudších regionech děti stále umírají na nedostatek jídla, zatímco v bohatších zemích se z jídla stává zdroj nemocí. Obezita se přitom čím dál víc objevuje i v rozvojových zemích, kde se rychlé, levné kalorie stávají dostupnější než čerstvá a zdravá strava.

UNICEF to shrnuje jednoduše: svět se posunul od problému „nedostatku jídla“ k problému „špatného jídla“. Děti jedí dost, ale špatně – moc kalorií, málo živin. A to platí i pro Evropu.

Co s tím?

Odpověď je stejně prostá jako složitá: návrat ke skutečnému jídlu, pohybu a zdravému vztahu k tělu. Nejde jen o kalorie, ale o prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Pokud je reklama na sladkosti vidět víc než reklama na jablko, těžko se pak divit výsledkům statistik.

Ať už žijeme v zemi, kde děti hladoví, nebo v zemi, kde si vybírají, co nechtějí jíst, výzva zůstává stejná: naučit se znovu vážit si jídla. Protože ani přebytek, ani nedostatek nejsou známkou zdraví – jen dvě tváře téže nerovnováhy.