Rodina a děti
Nejdřív vám děti začnou radit, co máte jíst. Potom se jim nelíbí, že ještě řídíte, cestujete nebo si chcete někoho najít. A nakonec zjistíte, že se doma rozhoduje o vašem životě bez vás. Mnohé ženy po šedesátce poznávají zvláštní druh osamělosti. Rodinu mají kolem sebe, ostatní ale jejich názor zajímá čím dál méně.
Rodiče už třicet let jezdí na stejnou chatu v Beskydech a nehodlají na tom nic měnit. Jejich dospělé děti mají sice taky rády pohodlí, ale než další výšlap na Radhošť, raději pojedou pod stan do Albánie. Psychologové vysvětlují, proč s věkem začínáme dávat přednost známým místům a proč to mladší generaci tak vytáčí.
Jedno dítě jede na lyžařský kurz, chodí na kroužky a od rodičů slýchá, že může studovat třeba v zahraničí. Druhé přemýšlí, jak doma říct, že potřebuje peníze na školní výlet. Ani jedno si své výchozí podmínky nevybralo. Přesto mohou ovlivnit celý jejich život. Nedědíme totiž jen peníze a majetek, ale také zkušenosti, kontakty a představu o tom, co si vůbec můžeme dovolit chtít.
Tisíce dětí v českých nemocnicích každoročně zůstávají bez doprovodu blízkého člověka. Jaké následky může mít takové odloučení a proč je přítomnost rodiče důležitá i pro samotné uzdravování, vysvětluje Silvie Novotná ze spolku Za ruku.
Devětatřicetiletá Jana Rekšáková je maminkou osmnáctiletého syna a v pěstounské péči má dva malé chlapce. Míšovi bude osm let, Štěpánkovi je pět. Když lidé vidí Míšu v kočárku s lahvičkou, někdy kroutí hlavou. Proč se chová jinak, vydává neobvyklé zvuky nebo se v obchodě schovává?
Měla manžela, dvě děti, dobrou práci a na první pohled docela obyčejný život. Jen každou chvíli se v noci probouzela s pocitem, že se stalo něco strašného. Ve snech se jí vracel dětský pokoj, kroky na chodbě a muž, kterého měla ze všech nejvíc milovat. Když ve třiačtyřiceti letech vyhledala terapeutku, netušila, jak těžké pro ni bude začít mluvit o vlastním otci.
Touha po dětech byla vždycky spojovaná spíše se ženami. Mladí muži ale dnes o rodičovství stojí častěji než jejich vrstevnice. Rozdíl možná souvisí s tím, že představa otcovství a realita mateřství jsou tak trochu dvě odlišné věci.
Celý život nás učili nedůvěřovat cizím lidem, nepodepisovat nic bez přečtení a zapojovat vlastní rozum. Dnes nám titíž rodiče přeposílají zprávy o zázračných léčebných metodách, tajných spiknutích a bankách, které prý brzy zkrachují.
Silné projevy dětských emocí bývají pro rodiče náročné. Jedním z nejobtížnějších projevů je fyzická agrese. Když dítě uhodí rodiče, probouzí se obranné mechanismy. Dítě je na tom ale mnohem hůř než vy.
