fbpx

Věř a bude ti hůř. Nocebo efekt komplikuje léčbu, způsobit jej mohou i lékaři 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Nocebo efekt je „zlým“ dvojčetem placebo efektu. Naše víra nás totiž může nejen léčit, ale také nám ubližovat. Nepříjemné vedlejší účinky léčby může vyvolat čtení příbalového letáku i neempatický lékař.

Zveřejněno: 28. 6. 2024

Máte pocit, že na vás něco leze. Teče vám z nosu, škrábe v krku a pobolívá hlava. Vezmete si multivitamin a po chvíli cítíte, jak bolest krku i hlavy pomalu ustupuje. Kdybyste se podívali na detailní složení, pravděpodobně byste zjistili, jak malé množství účinné látky multivitamin obsahuje. Vlastně by na váš stav neměl mít vůbec žádný vliv, jenže vy se skutečně cítíte lépe. 

O pár dní později se setkáte s kamarádkou a přijde řeč na účinnost multivitaminových doplňků. Zatímco vy jste o jejich účinnosti přesvědčení („To škrábání v krku opravdu polevilo.“), vaše kamarádka zastává opačný názor. Rozhořčeně vám vypráví, že když si naposledy vzala multivitamin (shodou okolností ten stejný jako vy), začala se jí motat hlava („Těm prodejcům jde jenom o zisk, nikoliv o naše zdraví. Na nachlazení mi nejvíce pomáhá bylinkový čaj.“). 

Jak je možné, že pilulka s minimem prospěšných látek, které by se stěží projevily při dlouhodobém užívání, o jednorázovém nemluvě, vám pomůže a kamarádce uškodí? První situace je vám asi známá. Placebo efektu, tedy připisování pozitivních účinků neúčinné látce, se dostává hojné pozornosti od laické i odborné veřejnosti. Jeho opaku, přisuzování negativních účinků neúčinné látce, se říká nocebo efekt. 

Víra tvá ti přitíží

Aby to nebylo příliš jednoduché, termínem placebo se nazývá i sama neúčinná látka. Vezmete-li si třeba lentilku s vírou, že jde o lék, a dojde u vás ke snížení teploty, nazveme placebem jednak lentilku, jednak její pozitivní vliv (správně bychom ho však měli označit jako „placebo efekt“). Ale zpátky k nocebu. Zatímco placebo efekt je vnímán veskrze pozitivně, u noceba je tomu naopak. Komu by taky nevadilo, když se mu po užití léčebné látky přitíží. Stejně jako u placeba však za zhoršením nestojí ona látka, ale naše očekávání. 

Související…

Katelin (29) zachránil před sebevraždou algoritmus. Revoluce, nebo jen placebo?
Hana Průšová

Ačkoliv má nocebo efekt psychický původ, vyvolává reálné, měřitelné změny v našem těle. Podle výzkumu z roku 2016 se nocebo efekt může projevovat ospalostí, nespavostí, nevolností, závratěmi, nesoustředěností, bolestí hlavy, nadýmáním, žaludečními potížemi či ztrátou chuti k jídlu. 

Nocebo efekt může hrát roli i ve vnímání bolesti. Klinická studie z roku 2013 zaměřená na nocebo efekt při léčbě bolesti ukázala, že účastníci s nocebo reakcí častěji odcházeli ze studie (nebyli ochotni bolest dále podstupovat ani kvůli vědě). Obecně lze říci, že příznaky nocebo efektu jsou silně individuální a ovlivňované mnoha faktory. 

Co může nocebo efekt vyvolat? 

Třeba naše zkušenosti. Jestliže si na léčbu průjmu vezmete tabletu, která chutná tak hrozně, že se málem pozvracíte, může se vám příště udělat nevolno už jen při pohledu na onen lék. Nepříjemná chuť přebije příznivý efekt na průjem.

Podobný dopad bude mít i to, když se z léku udělá špatně někomu z rodiny. Váš mozek totiž usoudí, že pokud lék škodí jinému, bude škodit i vám. Někdy dokonce stačí o negativních zkušenostech jenom číst. Z diskusního fóra plného znepokojených maminek, kterým se po určitém léku motala hlava, si mozek vezme jediné: Držet vás od té nebezpečné pilulky co nejdál. A pokud neuposlechnete, vytrestá vás pořádnou závratí.

Pomineme-li situaci, kdy se nám udělá špatně již při čtení potenciálních komplikací, je někdy těžké rozpoznat, zda jsou pociťované potíže důsledkem léčby nebo našich očekávání. 

Nocebo efekt mohou vyvolat i lékaři. Mají totiž povinnost informovat pacienty o potenciálních komplikacích léčby, čímž paradoxně zvyšují pravděpodobnost jejich výskytu. Empatický lékař by proto měl umět sdělovat i negativní skutečnosti citlivě, např. místo „1 z 10 pacientů má vedlejší příznaky“ říct „u 9 z 10 pacientů probíhá léčba bez komplikací“. Pouhé přesunutí důrazu ze špatného na dobré může pacienta výrazně uklidnit.

Jak se před nocebo efektem chránit

Život se neodehrává v laboratoři. Zatímco výzkumníci přesně vědí, co účastníkům podávají, a že kupříkladu sacharidová pilulka jen stěží způsobí bolest hlavy, skutečná léčiva jsou vždy prodávána s příbalovým letákem, v němž najdeme dlouhou řadu pravděpodobných i velmi nepravděpodobných vedlejších účinků. 

Pomineme-li situaci, kdy se nám udělá špatně již při čtení potenciálních komplikací, je někdy těžké rozpoznat, zda jsou pociťované potíže důsledkem léčby nebo našich očekávání. V identifikaci nám může pomoci již samotná znalost nocebo efektu. Když víme, že čtení příbalového letáku nebo postoj lékaře má vliv na průběh léčby, stáváme se imunnějšími („Ta bolest břicha z dnešního rána nejspíše souvisí s tím, že jsem si včera před spaním četl vedlejší účinky.“). 

Varování před vedlejšími účinky navíc musíme brát s jistou rezervou. Aby se léky dostaly na trh, musí projít řadou důkladných testů, jejichž úkolem není nic jiného, než se přesvědčit o bezpečnosti léčiv. Podrobným výčtem možných vedlejších příznaků si firmy „jistí záda“ („Vám je špatně? Ale vždyť jsme vás na páté straně našeho letáku varovali.“).    

Pokud se u vás i přes tato opatření vedlejší účinky objeví, navštivte svého lékaře. Je mnohem lepší zjistit, že vaše potíže mají psychický původ, než situaci podcenit. A hlavně nepanikařte. I panika totiž může být příčinou nocebo efektu. 

 

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...