Rostlinná strava neznamená jíst kořínky. „Chceme ukázat, že to jde jednoduše, protože na trhu je vše, na co si člověk vzpomene – veganské pizzy, hamburgery, jogurty, sýry a mnoho dalšího. A proto vzniklo v únoru 2019 Rostlinně,“ říká Marianna Slováková, zakladatelka projektu a webu, jehož cílem je šířit v Česku povědomí v oblasti stravy bez živočišných produktů.

„A musím říct, že nám to funguje skvěle. Sleduje nás přesně ta cílová skupina, kterou jsem od začátku chtěla oslovit. Nikoli vegani, ale flexitariáni, tedy lidé, kteří už k rostlinnému jídlu hledají cestu, a my jim v tom pomáháme,“ vysvětluje Marianna. V rozhovoru, který jsme dělaly v rouškách a po mailu nám prozradila motivace Čechů k rostlinnému stravování, nejlepší veganské produkty a pražské restaurace (pokud všechny současnou pandemii přežijí) i to, jak přechod na rostlinnou stravu probíhal u ní.

Kdo se v Česku na rostlinné produkty orientuje nejvíce?

Rostlinná strava už dávno není nic zvláštního, zejména u mladších generací. Když se podívám na přehledy těch, kdo sledují náš web, tak nejsilnější kategorií jsou ženy mezi 25 a 34 lety. Jinak co se výsledků výzkumů týká, v Česku se masu úplně vyhýbá deset procent lidí mezi 18 a 34 lety, což je hodně.

Loni jste publikovali žebříček supermarketů podle šíře nabídky rostlinných produktů. Které si vedou nejlépe?

Největší nabídku vegan produktů má Globus a za ním hypermarkety Tesco a Albert. Ale v žádném českém supermarketu to není vyloženě tragické. Penny i Lidl nedávno například do sortimentu zařadily veganské mleté, a to napříč celou republikou. Myslím, že to je jen začátek, a těším se, co bude dál.

A jak jsme na tom s nabídkou rostlinných restaurací? Tedy pokud všechny ještě otevřou...

Co se týká Prahy, vede si skvěle, a to i celosvětově. Podle žebříku HappyCow je ve světě aktuálně na desátém místě, co se počtu restaurací s rostlinnou nabídkou týká. Myslím ale, že jsme na tom v Česku dobře celkově. I menší města jako třeba Plzeň, Olomouc nebo Budějovice si vedou dobře a věřím, že to nebude trvat dlouho a podniky začnou rostlinnou nabídku na menu brát jako samozřejmost.

Strach, že se nenajím, také není na místě. Třeba Novak Djoković jí rostlinně a Wimbledon by o hladu asi nevyhrál.

A než se tak stane, ráda se nechám příjemně překvapovat. Nedávno, když se to ještě mohlo, jsem šla na výlet do Svatého Jana pod Skalou, a po cestě jsem v hospodě U Krobiána narazila na vegan guláš z čočky. Paráda.

Co Čechy k přechodu na rostlinnou stravu nejvíc motivuje a co nám naopak brání?

V průzkumu od agentury IPSOS zvítězila v otázce motivace snaha o zdravý životní styl, v závěsu pak zdravotní důvody. Dále se zjistilo, že ženy se na rostlinnou cestu vydávají častěji z etických důvodů, kdežto muži chtějí spíš redukovat hmotnost.

A brání nám zvyky a strachy. Přitom zvyk dát si párek s hořčicí nebo jogurt není potřeba měnit, protože se dá sáhnout po sójovém párku od Kalmy a mandlovém jogurtu od Nemléka. Strach, že se nenajím, také není na místě. Třeba Novak Djoković jí rostlinně a Wimbledon by o hladu asi nevyhrál. Pevně doufám, že se spoustou nejasností pomůžou i naše sociální sítě, třeba i s tím, jaké produkty jsou na trhu, kde se dá najíst a podobně.

Vy sama jste veganka. Jak u vás přechod na rostlinnou stravu probíhal a co bylo nejtěžší?

Já jsem k masu nikdy moc blízko neměla. Můj táta byl dlouho vegetarián a máma nějakou dobu vařila makrobioticky, takže od dětství jídlo jako tofu a tempeh znám. Rozhodnutí jíst čistě rostlinně pak přes pár etap přišlo docela přirozeně. Moje motivace je určitě etická, ale i environmentální. A hlavně mi je prostě líp. Teď vlastně vůbec nechápu důvod, proč mít v jídelníčku živočišnou složku.

Pamatuju si, jak jsem na začátku vysoké přecházela na kafe bez mléka a přišlo mi to strašně zvláštní. Asi tak dva dny. Pak už jsem si na mléko ani nevzpomněla. Myslím, že ten přechod je prostě fáze, kdy člověk objevuje spoustu věcí, které ho předtím nenapadlo zkoumat. Mě to strašně bavilo a baví doteď. Nejtěžší na tom je pořád dokola vysvětlovat, že proteinu mám dostatek – z luštěnin, tofu, ořechů a semínek.

Letos s Rostlinně už podruhé pořádáte soutěž o nejlepší rostlinný produkt roku, kterou minulý rok vyhrál nanuk Magnum Vegan. Máte už svého favorita?

Pro mě je vítězem Incredible Burger. Jednak je k sehnání na spoustě míst – Billa, Tesco, Rohlík.cz… A nutričně i cenově je na tom skvěle. Chutná mi ještě o trochu víc než Beyond Burger. Myslím, že v období grilovaček to bude absolutní must have.

Mohla byste dát čtenářům tip na nějaké dobré pražské rostlinné restaurace? Tedy tip, doufejme, do blízkého budoucna.

Ráda. Spojka Karlín je parádní místo, kde je polovina menu rostlinná. Koncept tam dával dohromady jeden z našich patronů Ondra Panoš a jako všechno ostatní i tohle udělal skvěle. Třeba ty dezerty. Měla jsem borůvkový cheesecake a nemám slov. Také Maitrea a Lehká hlava rozhodně stojí za návštěvu.

Marianna Slováková (1990)

Koordinátorka a zakladatelka Rostlinně. Předtím se věnovala produkci nezávislého divadelního souboru Ufftenživot, koordinaci mezinárodního festivalu Bazaar a projektové produkci v divadle Alfred ve dvoře. Vystudovala obor Pastorační a Sociální práce na ETF UK.

Na burgery pak určitě Forky’s. Mají pobočku na Letné i na Starém Městě. A nově mají skvělou nabídku burgerů i v The Street v Konviktské u Národní třídy. Na českou klasiku v rostlinné verzi pak doporučuju Moment na Vinohradech, Bubu’s Pub and Kitchen ve Vysočanech anebo letenskou Waipawu.

Poskytují některé z nich v současnosti rozvoz?

Kromě Momentu, Bubu, Lehké hlavy a The Street všechny podniky, co jsem jmenovala, dál fungují. Buď samy rozváží, prodávají z okna, nebo se dají objednat přes appku. Restaurace teď během karantény bojují o přežití a přijde mi hodně důležité je podporovat.

Související…

Rostlinná strava je nutričně bohatší než to, co jí většina lidí, říká lékařka
Milada Kadeřábková

foto: Eliška Slováková, Creative Dock, zdroj: Rostlinně