Pět neznámých důsledků pití kávy: Nutí nás víc nakupovat a zvyšuje práh bolesti

Co se s člověkem děje po vypití šálku kávy, vcelku trefně vyjádřil francouzský spisovatel Honoré de Balzac. "Jakmile vám káva padne do žaludku, hned nastane všeobecný rozruch. Myšlenky se začnou pohybovat jako prapory armády na bitevním poli." Otázka je, zda je to vždy dobře. Ohledně vlivu kávy na zdraví už byl proveden nespočet studií. Ne všechny výstupy z nich ale vešly ve všeobecnou známost. Nabízíme pět faktů o kávě, které by vám mohly minimálně nadzdvihnout obočí.

1. Po kávě víc utratíte

Výzkumníci z University of South Florida rozdávali nakupujícím při vstupu do nákupního centra normální kávu, kávu bez kofeinu nebo vodu. Ti, kteří pili kávu, poté v obchoďáku utratili asi o 50 % více peněz a nakoupili téměř o 30 % více zboží než ti, kteří si dopřáli šálek bez kofeinu nebo vodu.

Pijáci "plnotučné" kávy byli také náchylnější k impulzivním nákupům. Už chápete, proč je v některých obchodech kafe zdarma? Zvýšenou impulzivitu v souvislosti s pitím kávy potvrzují i další výzkumy. Ve studii provedené na hráčích hazardních her vědci zase spojili konzumaci kávy s rizikovějším sázením.

2. Pomáhá spolupracovat

Na základě studie, jež probíhala na Ohio State University, vědci zjistili, že skupiny, které před diskusí o kontroverzním tématu měly k dispozici (a zkonzumovaly) dostatečné množství kávy, hodnotily výkon svého týmu lépe než ty, které pily jiné nápoje. "Kafaři" také během diskusí více mluvili, snáze se drželi tématu a ve srovnání s "čajíčkáři" častěji uváděli, že by byli ochotni se svou skupinou znovu spolupracovat.

Povzbuzující účinky má i pouhý pohled na šálek kávy nebo například pobočku Starbucks.

Je to přičítáno zvýšené bdělosti, kterou káva způsobuje. V jiné studii přišli účastníci, kteří si vzali kofeinovou tabletu, s větším počtem řešení ve srovnání s těmi, kteří dostali placebo.

3. Budete odolnější

Kromě bystření mysli se zdá, že káva zvyšuje také odolnost vůči bolesti a fyzické námaze. Psycholog Burel Goodin z Alabamské univerzity zjistil, že lidé, kteří svému tělu kofein pravidelně dopřávají, dokáží lépe odolávat nepříjemné fyzické zátěži. Jsou méně citliví na teplo a mechanický tlak.

To by mohlo vysvětlovat, proč lidé, kteří si před cvičením nějakou tu kávičku dají, mají tendenci podávat lepší výkony. Nejspíš proto je také kofein jedním z nejpoužívanějších doplňků stravy pro zvýšení sportovních výkonů. Výzkum provedený na univerzitě v Granadě mimo jiné potvrdil, že pití silné kávy půl hodiny před cvičením může také zvýšit spalování tuků. U pravidelných uživatelů se však proti tomuto spalování může vyvinout určitá tolerance.

4. Působí i na dálku

Povzbuzující účinky kávy mohou ovlivnit naši mysl a chování, aniž bychom si lokli. Podle studie, jež byla provedená na Torontské univerzitě, stačí jen vidět šálek kávy nebo projít kolem Starbucksu a bum! Jste rázem bdělejší a pozornější. Zajímavé, avšak nepříliš překvapivé je, že v západních kulturách je tento efekt výraznější než tam, kde káva ve společnosti dominuje méně.

Behaviorální vědkyně Adriana Madzharovová ze Stevensova technologického institutu vedla podobnou studii a požádala účastníky, aby řešili algebraické úlohy v místnosti, která byla bez jakékoli vůně, a naproti tomu v místnosti, jež byla naplněná aromatem čerstvě připraveného šálku kávy. Ti, kteří pracovali "pod vlivem", dosáhli lepších výsledků. Na základě toho Madzharovová navrhla, že by zaměstnavatelé a prodejci "mohli využívat jemné vůně, aby napomohli pozitivnímu prožitku zaměstnanců a nakupujících".

5. Náklonnost tkví v genech

Existují dva hlavní důvody, proč někteří lidé kávu neuctívají. Jeden souvisí s jazykem a druhý s játry. Přibližně 25 % lidí má zvýšenou citlivost na chemické látky, které dodávají jídlu a nápojům chuť. Genetické odchylky ovlivňují konfiguraci jejich chuťových pohárků a mají vliv na to, jak různé chutě vnímají. Hořké chemické látky v kávě, jako je kofein a chinin, pro ně tedy mohou být bez přehánění neodolatelné.

Jiné typy genetických variací zase nedokážou hořkou kávu kompenzovat cukrem nebo smetanou. Existuje gen, který produkuje jaterní enzym rozkládající kofein. Lidé, kteří mají určitou verzi tohoto genu, nezpracovávají kofein tak rychle. V praxi to znamená, že droga zůstává v těle aktivní delší dobu, což může vyvolat třes a nevolnost. Tito lidé mohou být při požití nadměrného množství kofeinu také vystaveni zvýšenému riziku infarktu a hypertenze. Stejně jako u každé drogy se totiž tělo přizpůsobí a vytvoří si toleranci, což znamená, že k tomu, abychom pocítili účinek, je potřeba více a více.