fbpx

S vedoucím odboru péče o zeleň Danem Frantíkem jsme mluvili o tom, zda Praha zvládne závazek vysázet milion stromů během čtyř let, jaké stromy to budou a jak se jim dá pomoci, aby mohly dobře růst v zástavbě

Zveřejněno: 11. 7. 2019

Stromy mohou v městském prostředí fungovat jako klimatizace, filtr škodlivin, lapač vody i přírodní stínidlo. Navíc prý pozitivně působí na lidskou psychiku a snižují stres. Podle všeho jsou tedy ideální cestou, jak poměrně snadno a rychle snížit dopady současné klimatické změny.

Podle Dana Frantíka, vedoucího odboru péče o zeleň na pražském magistrátu, je navíc výsadba nových stromů jedním z mála opatření, která se dají udělat v poměrně krátké době. Což je za současné situace, kdy teploty po celém světě dosahují rekordů, více než žádoucí. Pokud máte peníze a především pozemky, což je nyní hlavní překážka, zeleň lze vysázet poměrně rychle, i když samozřejmě chvíli trvá, než stromy vyrostou.“

Naše metropole má jednu nezaslouženou výhodu, a to tu, že smrku, se kterým jsou největší problémy, je tu z minulosti poměrně málo.

Právě Dan Frantík dostal na starost vyhledání pozemků pro oněch milion stromů, které se Piráti ještě před volbami zavázali vysadit. A podle všeho je hledání nových ploch pro výsadbu v Praze minimálně tak náročné jako hledání kanceláře šéfa odboru péče o zeleň v bludišti chodeb pražského Škodova paláce.

Uznávaný architekt Vít Máslo pro magazín Info.cz řekl, že slib na vysázení milionu stromů není reálný...

Je to reálné. Plochy a pozemky, na kterých bychom výsadbu realizovali, jsem dával osobně dohromady. Každopádně to není jednoduché. Ozeleňování Prahy se dělá systematicky od roku 1998 a za tu dobu jsme nově vysadili 250 hektarů zeleně, což jsou asi tři plochy Stromovky. To je docela dost. Nové plochy se proto nyní už nehledají tak snadno.

Ty plochy, na kterých se bude sázet, jsou všechny v majetku města?

Primárně ano, v některých případech i městských částí. Výsadba zeleně je především pro občany, takže jsme předpokládali, že by městské části na tento účel měly pozemky poskytnout. Se všemi starosty, kterých se to týká, jsem navíc absolvoval předjednání, na kterých slíbili, že s využitím pozemků pro zeleň budou souhlasit. Někteří měli podmínku, že část plochy bude využitá i na něco jiného, ale to není problém, to jsme zohlednili. Už nyní máme spočítané, že bychom se měli dostat na 1,1 milionu stromů.

O jaká místa se bude jednat? Do centra už se asi moc stromů nevejde...

Určitě ne. Když se podíváte na Prahu, zjistíte, že volných ploch v zastavěné části je strašně málo, takže se bude jednat spíš o okrajové oblasti, například Běchovice, Satalice nebo Suchdol. Na příští rok ale chystáme třeba i výsadby mezi Černým Mostem a Dolními Počernicemi, což vlastně plocha v zástavbě víceméně je.

Když se bude sázet na zastavěném území, nehrozí, že stromy třeba nahradí parkovací místa, kterých je nedostatek?

To ne, naopak. Poslední dva roky je snaha rekonstruovat ulice celkově, nikoli po částech. To znamená, že se řeší třeba šířka vozovky, poloha tramvajových kolejí, šířka chodníku, ale i parkovací místa nebo inženýrské sítě. Součástí je také vymezení prostoru pro stromy. Někde se tedy zúží chodník, který je zbytečně široký, jinde dva jízdní pruhy na jeden, záleží na konkrétním místě. Teď se takhle připravuje například ulice Jana Želivského od Ohrady po stanici metra Želivského, kde by se měl získat prostor pro desítky nových stromů.

V současnosti je velkým tématem nový Metropolitní plán. Spolupracovali jste v oblasti zeleně s IPRem na jeho přípravě?

Projekty, o kterých jsme dlouhodobě věděli a měli jsme je v zásobě bez ohledu na slib milionu stromů, jsme už do Metropolitního plánu dávali jako podnět k zapracování.

frantik 2

V Praze se v zásadě sází 12 až 14 druhů dřevin. Nikdo totiž neví, jaký škůdce a jaké klima tady bude za pět nebo deset let, říká Dan Frantík


Budoucí Metropolitní plán se od současného liší v tom, že v nezastavitelném území, tedy za hranicí kompaktního města, lze záměr zvýšení plochy zeleně zrealizovat, pokud jím zároveň zvýšíte ekologickou stabilitu plochy, což je v  našem případě vždycky. V současně době platném územním plánu jsou naopak plochy definované. Pokud tam například máte ornou půdu, není možné z ní vytvořit třeba les nebo sad. Co se tedy týká tvorby nových ploch zeleně, nový přístup je rozhodně jednodušší než současný.

V Česku je každopádně stav lesů katastrofální. Jak jsou na tom pražské stromy?

Praha na tom není úplně dobře. Změny klimatu, vysoké teploty a nízké srážky tu působí stejně jako všude jinde. Naše metropole má ale jednu nezaslouženou výhodu, a to tu, že smrku, se kterým jsou největší problémy, je tu z minulosti poměrně málo. Navíc už ho třicet let nesázíme, takže tím onen trend z minulosti podporujeme a prohlubujeme.

Jaké druhy máte tedy v plánu vysazovat?

Za těchto podmínek přichází v úvahu využít velké množství dřevin, samozřejmě se snažíme o maximálně pestrou skladbu. Nikdo neví, jaký škůdce a jaké klima tady bude za pět nebo deset let, a čím pestřejší budou porosty, tím větší bude šance, že jako celek přežijí.

V Praze se tedy v zásadě sází 12 až 14 druhů dřevin, z toho asi 70 až 80 procent jsou listnaté stromy, které sem přirozeně patří, jehličnany by tu bez pomoci téměř nerostly. My je však do příměsí přidáváme, protože lidé jsou na jehličnany zvyklí a vyčítají nám, že v zimě vypadají čistě listnaté lesy smutně.

Četla jsem, že životnost stromů ve městě je v porovnání s volnou přírodou daleko nižší...

Ano, to je bohužel pravda. Řekl bych, že 80 let je maximum, co běžné dřeviny, které se do ulic sází, vydrží. Kdežto ve volné krajině se ty stejné druhy dožívají dvojnásobku i víc. Problém je znečištěné ovzduší, solení v zimě, ale vůbec hlavním důvodem je nedostatek vláhy a prostoru pro kořeny.

Dan Frantík (1966)

Absolvent lesního inženýrství na Lesnické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Po vysoké škole pět let pracoval u Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa v Českých Budějovicích, poté nastoupil na pražský magistrát, kde zastával různé pozice v oblasti samosprávy na úseku městské a krajinné zeleně, nyní je vedoucím oddělení péče o zeleň. Žije v Praze, má tři děti. I mimo práci má rád přírodu, vysokohorskou turistiku a toulání po horách Balkánu, hraje beachvolejbal.

Říká se, že v dospělosti má strom kořeny zhruba na tak velké ploše jako korunu. A když si představíte, jak to vypadá ve městě, strom na ulici musí často z velmi malé plochy uživit korunu, která je třeba čtyřikrát větší než plocha volné půdy, ve které roste. Navíc vzrostlé stromy, jak si někteří lidé trochu naivně představují, není reálné zalévat, protože spotřeba vody by byla obrovská a prostor pro zálivku je malý.

Nyní se prý zavádí nové technologie na sázení stromů, takzvané „prokořenitelné buňky“. O co jde?

Ano, v zahraničí už to funguje poměrně dlouho, k nám ta technologie dorazila asi před dvěma lety. Do země se zakope umělohmotná konstrukce, která se vyplní hlínou, a do ní se strom zasadí. Konstrukce unese poměrně velkou zátěž, i když jsou tedy nad ní třeba parkovací místa, země u kořenů je pořád načechraná. Díky tomu má strom víc kyslíku a lépe se mu daří. Oproti běžné výsadbě jsou sice náklady třikrát i čtyřikrát vyšší, ale přesto plánujeme plošné zavádění, protože to je jediná možnost, jak vytvořit pro stromy v ulicích podmínky, ve kterých budou prosperovat.

Související…

Praha musí být konkurenceschopná i v ekologii, říká šéf odboru životního prostředíO Akvaparku na křižovatce, karavanu architektů a Metropolitním plánuMladí Pražané tráví ve městě i víkendy. Preferují byty blízko zeleně a MHD

foto: Michaela Cásková, zdroj: Praha.eu

Tipy redakce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

Přiznám se, že jsem tu od promoce nebyl. Tedy nějakých patnáct let. V Karolinu to...

Globální oteplování: Nejdůležitější fakta a kde se vzal český skepticismus

Globální oteplování: Nejdůležitější fakta a kde se vzal český skepticismus

Řada českých publicistů i vědců se v poslední době vyjadřuje s pochybami o...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.