Ať už máte úzkosti, deprese, nebo jen náladu „pod psa“, vězte, že je to zrcadlem kondice vašich střev. Spojení mezi střevy a mozkem je tak mnohem těsnější, než jsme se ještě donedávna domnívali. Místo antidepresiv v mnoha případech pomáhají třeba probiotika.

Pokud se se svou špatnou náladou, do které může patřit široká škála stavů naší mysli od těch banálních, které přejdou, po ty vážné, které nás hned tak neopustí, obrátíte na lékaře a ten jako diagnózu stanoví depresi, zřejmě vám předepíše antidepresiva. A na nich můžete být i několik let. Odstraňují totiž příznaky, ne příčinu. A ta často bývá v našem trávicím traktu, ke kterému při léčbě potíží psychického rázu naštěstí značná část odborné veřejnosti již obrací svou pozornost.

Antibiotika, stres a pesticidy

Na pranýři jsou opět antibiotika, která se na stavu našich střev podepisují asi nejvíce. Lékaři je běžně předepisují i na malé infekce. Následkem může být vyčerpání střev a následná dysbióza. To je odborný termín pro nerovnováhu střevní flory, kdy nepřátelské bakterie a kvasinky produkují neurotoxiny a ty se ve střevech zachycují. Výsledkem je zpomalená schopnost myslet, pokulhávající paměť a zmíněná deprese.

shutterstock 708471496

Antibiotika výrazně narušují střevní mikroflóru.

Střeva v ohni jsou i mozkem v ohni

Vyvstává otázka, proč vlastně nerovnováha střeva ovlivňuje naši náladu? Vnitřní stěna střeva je velmi tenká, ve skutečnosti se jedná pouze o jednu slabou buněčnou vrstvu. A již zmíněná antibiotika či stres mohou poměrně snadno tuto vrstvu narušit a ve střevech probíhající zánět rychle rozšířit do zbytku těla, tedy i do mozku. V podstatě se dá říci, že střeva v ohni se rovnají mozku v ohni. A zánět mozku pak vede k tomu, co lidé považují za depresi.

Zánět ve střevě spouští zánět v mozku

Přestože jsou antibiotika největším viníkem při vzniku dysbiózy, přispívají k ní ale i jiné faktory, jako je chronický stres, vysoký obsah cukru ve stravě a environmentální stresory (např. pesticidy). Ale nejenom ty. Ze špatné stravy tělo získává minimum živin nebo téměř žádné. K tomu toxiny, cizí látky, infekční organismy si najdou cestu do krevního oběhu až k bariéře mezi zvláštním oběhem mozku a zbytkem těla. Tato bariéra se nazývá bariérou krve a mozku (BBB). Když tedy máme „prosakující“  střeva, máme také „prosakující“ mozek.  Jinými slovy, zánět ve střevě spouští zánět v mozku.

shutterstock 498930139

Kondice střeva ovládá i vaše nálady

Střevo, centrum štěstí

A jaká je spojitost mezi střevy a náladou? Neurotransmiterem dobré nálady je serotonin. Střevní mikrobiom přitom produkuje více serotoninu než mozek a asi 95 % serotoninových receptorů se nachází v samotném střevě. Pro pocit štěstí jsou tedy střeva ústředním orgánem. Pokud chcete, aby vás neopouštěla dobrá nálada, hýčkejte si v první řadě svá střeva. Dopřávejte jim správné porce zdravých probiotických bakterií, vyvarujte je toxinů, potravinových alergenů, stresu, nedostatečné výživy a ušetřete je dysbiózy.

 

foto: Shutterstock, zdroj: Mind Body Green