fbpx

Neuropsycholog Theo Tsaousides navrhuje 5 způsobů, jak se naučit vyjadřovat před publikem.

Zveřejněno: 20. 6. 2018

Strach z mluvení na veřejnosti trápí podle statistik každého čtvrtého člověka. Schopnost zdatné rétoriky přitom představuje dovednost, která může pomoci s pokrokem v kariéře, rozvojem podnikání i s budováním pevných a stabilních vztahů. A dá se naučit.

Co nás vlastně na tom mluvení na veřejnosti tolik děsí? Před zrcadlem jsme páni, ale jakmile máme předstoupit před několik lidí a sdělit jim své nápady, cítíme rázem srdce v kalhotách. Odborníci odhalují různé důvody – psychologické, kognitivní, a dokonce i fyziologické.

Související…

Mluvíme rádi o sobě. Dělá nám to dobře tak jako sex
Kateřina Hájková

Nevěříte si a neustále vás trápí myšlenky, které vás ve vašich vlastních očích shazují. Představujete si, jak vás vnímají ostatní, a vidíte se v jejich očích přinejmenším nemožně. Nebo víte, že jakmile začnete hovořit, zrudnete. A všichni poznají, že jste nervózní. Nebo to vaše koktání… Každý má ke strachu z mluvení na veřejnosti své důvody. A právě charakteru těchto obav odpovídají i „nápravná řešení“.

Pokud mluvíte na veřejnosti, projeví se podnět způsobující strach, který ovšem nemusí pramenit ze samotného aktu mluvení, ale již z pouhých myšlenek na to, že se tak stane.

Faktory, které způsobují strach z veřejného mluvení, jsou také faktory, které jej v konečném důsledku mohou pomoci překonat. Existuje k tomu několik metod. Některé z nich se zabývají fyziologickým aspektem strachu, jiné se zaměřují na aspekty kognitivní a několik z nich se dokonce zabývá složkami chování, které zvyšují úroveň strachu a úzkosti z veřejných výstupů.

tsaousides

Theo Tsaousides


Právě to je cesta, kterou se ve své praxi i tvorbě ubírá neuropsycholog a publicista Theo Tsaousides. Z této perspektivy navrhuje 5 způsobů, jak pracovat se strachem z mluvení na veřejnosti. A nám připadají docela užitečné.

Změňte postoj

Při konfrontaci se situací nebo událostí, která způsobuje strach, vykazuje tělo zvýšenou fyziologickou aktivitu. Tu snižují různé relaxační techniky. Pokud mluvíte na veřejnosti, projeví se podnět způsobující strach, který ovšem nemusí pramenit ze samotného aktu mluvení, ale již z pouhých myšlenek na to, že se tak stane. Snížit míru prožívaného strachu a zamezit mu v tom, aby vám proslov pokazil, pomůže uvolnění myšlenek prostřednictvím jednoduchých relaxačních technik zaměřených na sledování dechu a dráhy, kterou v těle vykonává.

Není žádný objektivní důvod, proč byste neměli daný projev zvládnout. To přijměte jako fakt a nic jiného nepřipouštějte.

Věrným příkladem toho je třeba jógová praxe. Takovým přístupem se naučíte změnit postoj, který k dané situaci mnohdy podvědomě zaujímáte. Snížíte srdeční frekvenci, snížíte dokonce i napětí ve svalech. Theo Tsaousides radí začít trénovat jógovou terapii doma, poté to zkusit s malým publikem a postupně se učit mluvit před stále větším počtem lidí. „Pokud na to nestačíte sami, najděte si vlastního jógového učitele, který vám poradí a ukáže, jak s dechem pracovat.“

Zamezte iracionalitě

Dalším způsobem, jak zvládnout strach z mluvení na veřejnosti, může být zpochybnění sebepodceňujícího přesvědčení, že nejste schopni se připravit a podat kvalitní výkon. Kognitivní přístupy se zaměřují na negativní sebevědomí (nejsem dobrý mluvčí, diváci mne považují na nudného) nebo na jakékoliv jiné iracionální přesvědčení o veřejném mluvení (zrudnu a ostatní hned poznají, jak jsem nervózní, čímž v jejich očích už od počátku klesnu).

Zabavte posluchače. Vytvořte prezentaci, dejte k dispozici fotografie, vytiskněte skripta nebo alespoň stručný přehled toho, o čem budete v nadcházejícím čase hovořit.

Cestou je nahradit tyto negativní výroky příznivými, pozitivními a podporujícími prohlášeními. Taková technika vás vybídne k pragmatickému a racionálnímu myšlení. Není žádný objektivní důvod, proč byste neměli daný projev zvládnout. To přijměte jako fakt a nic jiného nepřipouštějte. Takovým přístupem se v podstatě učíte změnit svůj pohled na danou událost tak, abyste ji vnímali jako běžnou součást života.

Zaměřte se na komunikaci

Další kognitivní přístup pracuje s místem, kam během proslovu zaměřujete pozornost. Cílem tohoto přístupu je, abyste se přesvědčili, že mluvíte s lidmi o tom, čemu rozumíte, o čem spoustu víte a máte publiku co předat, tedy že lidé v auditoriu budou mít z vašeho proslovu prospěch. Nejde tedy o situaci, kdy jste zkoušeni a hodnoceni. Takový posun v perspektivě vás zbaví obav, protože se nezaměříte na svůj strach ze selhání, ale na to, co lidem chcete předat a jak byste to mohli udělat co možná nejefektivněji.

Připravte se

Konečný výstup je jen vrcholem dlouhodobých příprav a studování. Čím více jste připraveni, tím méně se logicky obáváte selhání. Přistupte ke svému úkolu kreativně, jako herci přistupují k vystoupení. Zabavte posluchače. Vytvořte prezentaci, dejte k dispozici fotografie, vytiskněte skripta nebo alespoň stručný přehled toho, o čem budete v nadcházejícím čase hovořit.

To, co dělá schopného rétora skvělým řečníkem, není dar od pánaboha, ale kombinace záměru informovat nebo inspirovat publikum, pozitivního myšlení a spousty příprav.

Michael Port, autor knihy Steal Show, radí všem, kteří přemáhají strach z mluvení na veřejnosti, aby se chovali jako umělci a vytvořili si během projevu svou vlastní realitu s odpovídajícími kulisami, v níž se budou cítit dobře. To vám pomůže dosáhnout cíle a zároveň přitom zůstanete autentičtí.

Vyhledávejte mluvení

Postavit se tváří v tvář svému strachu. To je osvědčená strategie, která funguje po staletí. Ani strach z veřejného mluvení není výjimkou. Čím více zkušeností získáte, tím více sebedůvěry nabudete. Hledání příležitostí k mluvení vám dává příležitost procvičit, co jste se naučili, a vypilovat to, co pokulhává.

Kromě toho zjistíte, jak jste schopni aplikovat zkušenosti do nové praxe, abyste své prezentační dovednosti mohli neustále zlepšovat. V podstatě se učíte z toho, co nefungovalo, místo toho, abyste se za to trestali. To by vedlo jen k dalšímu prohloubení strachu. To, co dělá schopného rétora skvělým řečníkem, není dar od pánaboha, ale kombinace záměru informovat nebo inspirovat publikum, pozitivního myšlení a spousty příprav.

foto: Shutterstock, zdroj: PsychologyToday

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...