ChatGPT toho o vás dost možná ví víc než vaši nejbližší přátelé. A některé věci, které mu svěříte, nemusí zůstat jen mezi vámi. V létě 2025 například objevil novinář Chris Stokel-Walker z magazínu Fast Company na Googlu téměř 4 500 veřejně dohledatelných konverzací s ChatGPT, ve kterých lidé rozebírali závislosti, psychické problémy, zkušenosti s násilím i další velmi osobní záležitosti. Některé rozhovory navíc obsahovaly tolik podrobností, že by podle nich bylo možné jejich autory identifikovat.
Proč vlastně stroji vyprávíme věci, které někdy nedokážeme říct ani vlastním blízkým? Na rozdíl od kamarádky nikdy nemá špatný den, nepřeruší nás uprostřed věty ani nám neřekne, že to zase moc hrotíme. A lidé toho zjevně využívají. Výzkum z roku 2026 mezi 7 027 respondenty zjistil, že téměř 21 procent dotázaných uvedlo chatbota jako první volbu při svěřování tajemství.
Z domova až před soud
O tom, jak nepříjemné následky může taková digitální zpověď mít, se v roce 2025 přesvědčila jedna Japonka žijící v Anglii. Manžel se dostal k jejím soukromým rozhovorům s ChatGPT a zjistil, že v nich hledala rady ohledně rozchodu a zmiňovala údajného milence. Později objevil také dotazy na to, jak policii oznámit domácí násilí. Konverzace se nakonec staly součástí soudního sporu o dítě, v němž se rodiče přeli o to, zda zůstane s otcem v Anglii, nebo se vrátí s matkou do Japonska.
Na rozdíl od kamarádky nikdy nemá špatný den, nepřeruší nás uprostřed věty ani nám neřekne, že to zase moc hrotíme.
A zdaleka nejde o jediný případ. Americký deník The Washington Post v srpnu 2026 popsal dvanáct soudních případů, ve kterých figurovaly rozhovory s umělou inteligencí. V jednom z nich policie vyšetřovala mladíka podezřelého z poškození sedmnácti aut. Když prohledala jeho telefon, našla v něm konverzace, ve kterých se ptal, jestli policisté dokážou zjistit, že auta poškodil právě on. Jeho vlastní otázky se tak staly součástí důkazů proti němu.
Smazat chat nestačí
V těchto případech se rozhovory dostaly do cizích rukou prostřednictvím přístupu k účtu, zařízení nebo v rámci vyšetřování. Jenže naše konverzace nemusí nikdo ukrást ani objevit při policejní prohlídce, aby se k jejich obsahu dostal někdo další. Přístup k nim může mít za určitých podmínek i samotný provozovatel služby.
OpenAI ve svých zásadách nakládání s daty uvádí, že obsah konverzací může kontrolovat omezený počet oprávněných zaměstnanců a smluvních poskytovatelů služeb. U osobních účtů pak mohou být rozhovory využívány také k trénování umělé inteligence. Tuto možnost si ale můžete v nastavení vypnout. A pokud se rozhodnete některý rozhovor smazat, je dobré vědět, že z historie sice zmizí hned, ale ze systému OpenAI zpravidla do 30 dnů.
ChatGPT navíc může některé informace o vás uchovávat, i když smažete všechny rozhovory. Pokud citlivé informace chcete odstranit úplně, musíte je nechat vymazat také z paměti v nastavení personalizace.
Data jako obchodní artikl
Data, která AI poskytujeme, navíc mají i svou obchodní hodnotu. OpenAI sice podle svých současných pravidel rozhovory ani osobní údaje inzerentům neprodává, otázkou však zůstává, jak se bude jejich reklamní model vyvíjet do budoucna.
Zatímco Facebook o nás dlouho sbíral informace především z toho, co sledujeme a na co klikáme, ChatGPT se často sami svěřujeme s daleko osobnějšími informacemi. A ty mohou být pro reklamní průmysl ještě cennější než seznam našich oblíbených značek.
Hranice důvěry
Znamená to všechno, že bychom se měli ChatGPT přestat svěřovat? Ne nutně. Je ale dobré znát rizika. Než mu prozradíme své jméno, adresu, zdravotní problémy nebo intimní informace o dalších lidech, stojí za to zvážit, zda je opravdu potřebuje znát. Často dostaneme stejně užitečnou odpověď i bez těchto podrobností. Vyplatí se také zkontrolovat nastavení soukromí, využívání rozhovorů k trénování modelů a zabezpečení účtu.
