Není žádným tajemstvím, že pivo a plísňový sýr se k sobě výborně hodí. Nová studie odhaluje, jak hluboko sahají jejich kořeny v Evropě. Už dělníci v rakouském solném dole před 2 700 lety si této kombinace hojně užívali. Vědci to zjistili tak, že provedli analýzu vzorků lidských exkrementů nalezených v dole Hallstatt v rakouských Alpách.
Mikrobiolog z Eurac Research Institute v italském Bolzanu a hlavní autor studie Frank Maixner byl prý překvapen, že těžaři soli před více než dvěma tisíci lety byli natolik vyspělí, že záměrně využívali fermentaci čili kvašení potravin.
První sýry, první pivo
Tento nález je podle vědců nejstarším důkazem výroby sýra pomocí zrání v Evropě. Také konzumace alkoholu je dobře zdokumentována ve starších studiích a archeologických nálezech, ale výkaly solných horníků obsahovaly vůbec první molekulární důkazy o konzumaci piva na našem kontinentu.
Díky konstantní teplotě kolem 8 ° C a vysoké koncentraci soli byly výkaly horníků v dole obzvláště dobře zachovány.
„Je stále jasnější, jak byly prehistorické kulinářské postupy sofistikované, ale i to, že komplexní zpracování potravin a technika kvašení hrály v naší rané historii potravin významnou roli,“ uvedla Kerstin Kowariková z Museum of Natural History ve Vídni.
Potravinové houby
Rakouské město Hallstatt, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, je spojeno s těžbou a zpracováním soli více než 3 000 let. Horníci trávili prací v dole většinu svého času, pod zemí jedli a také vykonávali osobní potřeby. Díky konstantní teplotě kolem 8 ° C a vysoké koncentraci soli byly výkaly horníků v dole obzvláště dobře zachovány. Výzkumníci analyzovali čtyři vzorky, jeden pochází z doby bronzové, dva z doby železné a jeden z 18. století. V jednom z nich, asi 2 700 let starém, byly nalezeny dvě houby, Penicillium roqueforti a Saccharomyces cerevisiae. Ty jsou i dnes používány při výrobě potravin.
„Zdá se, že horníci z Hallstattu záměrně aplikovali technologie kvašení potravin s mikroorganismy, které se v současné době stále používají v potravinářském průmyslu,“ konstatoval Frank Maixner. Vědci také studovali obecně stravu horníků. Ta se skládala převážně z obilovin, ovoce a fazolí a masa jako zdroje bílkovin. Jejich jídlo bylo podle Franka Maixnera vyvážené a obsahovalo všechny hlavní složky, které člověk potřebuje.
K moderní mikrobiotě
Hlavní rozdíl oproti dnešní stravě je stupeň zpracování potravin, který byl v té době velmi nízký. Horníci doby bronzové a železné jedli celá zrna, což naznačuje konzumaci jakési kaše. U horníků z 18. století se zrna jevila mletá, což znamenalo, že jedli chléb nebo sušenky.
Jedním z dalších zjištění studie bylo složení souboru bakterií přítomných v jejich tělech. Ve čtyřech studovaných vzorcích byly bakterie velmi podobné těm přítomným u moderní nezápadní populace, která mívá tradičnější životní styl. To naznačuje poměrně nedávný posun ve střevní mikrobiotě industrializovaných lidí, pravděpodobně kvůli modernímu životnímu stylu, stravě nebo pokroku v medicíně, uvádí studie. Tato "moderní mikrobiota" je však podle Franka Maixnera často spojena s různými moderními chorobami. Určení, kdy přesně k této změně došlo, by mohlo vědcům pomoci pochopit, co onu změnu způsobilo.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian
