fbpx

Blbý a blbější? Lidstvo hloupne, průměrné IQ už neroste a začíná klesat 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Nové technologie, moderní zdravotnictví, dostupnější vzdělání, stále se zlepšující pracovní podmínky. Vzhledem k vyspělosti dnešního světa by jeden čekal, že s každou novou generací budou lidé zase o nějaký kousek chytřejší. Jenže to tak úplně není

Zveřejněno: 21. 10. 2023

Od vynálezu testu inteligence v roce 1904 se průměrný výsledek v IQ testech na celém světě výrazně zvýšil. Nárůst činil v průměru tři IQ body za desetiletí. Desítky let výzkumů ukázaly, že výsledky IQ testů u jedinců mohou předpovídat takové věci jako dlouhověkost nebo výsledky během studia. Průměrné skóre IQ jednotlivých zemí pak odpovídá hospodářskému růstu nebo úrovní vědeckých inovací v daných regionech.

Některé nové studie a výzkumy však docházejí k závěru, že kognitivní vývoj se ve společnosti po mnoha dekádách zastavil.

IQ a Flynnův efekt

IQ neboli inteligenční kvocient je měřítkem míry logického uvažování a schopnosti rychle a efektivně pracovat s informacemi. IQ testy hodnotí krátkodobou i dlouhodobou paměť za pomoci slovních nebo matematických úloh a zadání.

Stále rostoucí úroveň inteligence ve společnosti je pak známa jako Flynnův efekt. Ten byl pojmenován po nedávno zesnulém výzkumníkovi, akademikovi a pedagogovi Jamesovi Flynnovi. Narozený ve Spojených státech amerických, Flynn později ve svém životě emigroval a následně proslul publikacemi, které řeší neustále se zvyšující IQ skóre ve společnosti. Sám Flynn zároveň uznal, že IQ nemusí plně vypovídat o intelektu jedince. I navzdory další kritice se toto měřítko inteligence ale od té doby začalo ve světě hojně využívat.

Flynnův efekt jsme mohli pozorovat prakticky během celého 20. století. Tato doba pro mnoho lidí znamenala radikální zlepšení životních podmínek. Kvalitnější bydlení, pokrok ve zdravotnictví, bezplatné vzdělání nebo přechod od manuálních zaměstnání k těm více intelektuálně náročnějším. Nejen to, ale ještě mnohem více přispělo k postupnému zvyšování průměrné inteligence ve společnosti. Nyní ale možná čelíme tzv. "obrácenému Flynnovu efektu".

Jsme za vrcholem inteligence?

V posledních letech se v některých zemích tento vzestupný trend podle všeho zpomaluje, zastavuje, nebo dokonce obrací. Výsledky norské studie z roku 2018 poukazují na to, že u mužů narozených před rokem 1975 se projevil očekávaný pozitivní "Flynnův efekt", tedy nárůst přibližně o tři body v každém následujícím desetiletí, zatímco u osob narozených po roce 1975 docházelo k trvalému poklesu IQ. Průměrné IQ kleslo přibližně o 0,2 bodů ročně a mezi generacemi vznikl rozdíl sedmi bodů. Studie provedené v letech 2005 až 2013 ve Francii, Velké Británii a Švédsku ukazují velice podobné výsledky.

Bohužel je velice komplikované zjistit, co konkrétně za tímto poklesem stojí. Existuje silný předpoklad, že souvisí se změnou způsobu výuky dětí ve školách. V posledních letech není v západních zemích obecně kladen takový důraz na učení se nazpaměť, jako tomu bylo dříve. Žáci také v mnoha případech nemají příliš zkušeností s kvalitní literaturou.

Signály, že IQ může mít ve společnosti klesající tendenci, se objevily už před pandemií, takto velký pokles se ale jeví jako bezprecedentní. Odborníci se shodují, že na vině je zde především stres rodičů.

Problém ale samozřejmě neleží pouze v samotném vzdělávání, jako v celkovém prostředí, kde dítě vyrůstá a učí se. Zapomenout nemůžeme ani na nadužívání technologií a omezování kontaktů ve společnosti. Na poklesu inteligenčního kvocientu nastupujících generací může tak podle mnohých odborníků mít nemalou zásluhu i pandemie koronaviru, která 2 roky výrazně ovlivňovala většinu lidí na planetě.

Dopady pandemie

Američtí výzkumníci z Brownovy a Kolumbijské univerzity došli ve dvou různých studiích k závěru, že děti narozené během pandemie koronaviru mají až o 22 bodů nižší IQ. Vyhodnocován byl kognitivní a motorický vývoj sedmi stovek dětí ve věku od 3 měsíců do 3 let, získané výsledky byly pak převedeny na hodnoty IQ.

Signály, že IQ může mít ve společnosti klesající tendenci, se objevily už před pandemií, takto velký pokles se ale jeví jako bezprecedentní. Odborníci se shodují, že na vině je zde především stres rodičů. Existují dobře zmapované souvislosti mezi stresem matek v těhotenství a horším vývojem mozku dítěte. Zdravotní a ekonomické potíže vázané na pandemii logicky vedly ke zvýšenému stresu a mají pravděpodobně negativní dopad na mozek plodu, případně novorozence.

Na pokles IQ mohlo mít vliv i nošení roušek a respirátorů. V roce 1975 provedl dětský psycholog Edward Tronick proslulý experiment "nehybné tváře". Tedy když se maminky tváří bezvýrazně, děti jsou častěji nervózní a některé dokonce začínají plakat. Mohlo by mít nošení masek novopečenými rodiči na děti podobný účinek? Sám Tronick se svými kolegy však tuto myšlenku vyvrátil v novější studii a nyní si pevně stojí za tím, že nošení ochrany dýchacích cest vliv na neurologický vývoj dětí nemá.

Co bude dál?

James Flynn ještě za svého života přiznal, že nárůst IQ ve 20. století se podle něj zastavil. Řada studií a výzkumů naznačuje totéž. Tedy že lidstvo pomalu, ale jistě hloupne. Je možné, že rozvoj technologií, který na prvním místě vedl k růstu IQ ve společnosti, bude nakonec znamenat i jeho následný propad?

Ať už je odpověď jakákoliv, nemůžeme opomenout fakt, že intelekt je člověk schopen kompenzovat i jinými dovednostmi než pouhou logickou inteligencí. Odhodlání, nadšení nebo i vášeň doplní náš intelekt o emoční stránku, na kterou často nemusí logika vůbec stačit.

Samotná úroveň IQ tedy nemusí nutně reprezentovat intelekt a ani to, jestli my lidé hloupneme. I tak si ale nezbývá než přát, aby byly příčiny poklesu IQ ve společnosti identifikovány co nejdříve, protože dlouhodobá produktivita a ekonomický úspěch s touto veličinou jednoznačně souvisí.

Související…

Na letošních Ig Nobelových cenách bylo rušno. Olizování kamenů, zombie pavouci a jedna velmi chytrá toaleta
Hana Průšová

foto: Shutterstock , zdroj: Wales Online

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...