fbpx

Auta na vodík mají budoucnost. V čem vítězí nad elektromobily? 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Je možné, že budou auta jezdit na vysoce výbušný vodík? Určitě, dokonce je to velmi pravděpodobné. V mnohém totiž předčí elektromobily

Zveřejněno: 19. 12. 2022

Do hledáčku všech vlád, které se rozhodly něco dělat s životním prostředím, se prakticky jako první dostala doprava. Od Číny až po Monako. Ovšem poslední dobou se celá debata o „vyčištění“ automobilů přesunuje pouze do oblasti elektromobilů a zapomíná se na všechno ostatní. Mezi „to ostatní“ patří právě i vodík.

Nic nového

Vodík hoří, a to opravdu pekelně dobře. Když se smísí jeho větší množství se vzduchem, dojde k nemalé explozi. To není úplně vhodný předpoklad pro to, aby si ho někdo vozil pod zadkem v autě, které tak rádo bourá do svodidel, kamionů, převrací se do příkopů a podobně. Jenže lidé si už dokázali poradit s podobnými problémy v rámci plynových aut (slyšeli jste někdy, že by nějaké plynové auto po nehodě vybuchlo?) a vodík je standardní součást pohonů kosmických raket, které startují dnes a denně na oběžnou dráhu.

Vodíkové auto lze dotankovat velmi rychle. A i dojezd je lepší než u elektromobilu. 

Snahy o využití vodíku jako paliva tady už tedy byly. Ovšem jen poněkud řídké a rychle se na ně zapomnělo. Vodík je totiž drahý. Ať už se jedná o vodík vyrobený z chemických procesů či třeba elektrolýzou. Proti autům na vodík také hraje absolutně nerozšířená infrastruktura (elektromobil si doma ze zásuvky nabijete, ale vodík si z kanystru nedolijete) a přiznejme si to, že i nezájem automobilek. Proč by měly investovat do tohoto paliva, když benzín a nafta všechno stejně převálcují?

Nejdál ve spalovacích motorech s tímto médiem pokročilo asi BMW, které dokonce po roce 2000 nabízelo sedmičkovou řadu s dvanáctiválcem, který měl pod sedadly nádrže na zkapalnělý a podchlazený vodík. Moc dlouho se ale v nabídce neohřál. Nebylo kde tankovat.

Vodík, co se nespaluje

Nutno říct, že vývoj vodíku šel tehdy úplně jiným směrem, a v tom BMW zaspalo. Tohoto nového směru se naopak chytla japonská Toyota, která ho neustále rozvíjí, a dokonce tuto technologii dodává i do nového vodíkového BMW, které se právě v těchto dnech začíná malosériově vyrábět.

Konkrétně se jedná o takzvané palivové články. Systém si představte asi tak, že když se spojí vodík s kyslíkem a vznikne voda, uvolní se při reakci náboj. Ten se může zachytit a následně využít k rozběhu elektrického motoru. 

Na první pohled to vypadá jednoduše. Nicméně palivové články mají za sebou dlouhý vývoj, protože potřeba rozdělení vodíku, kyslíku a zachytávání elektronu na jakési punčošce mezi těmito dvěma médii je neobyčejně složitý proces. Ale funguje a stále se zlepšuje. A jestli chcete, takové sériové auto si klidně můžete koupit. Jmenuje se Toyota Mirai a v nabídce je už několik let, nyní dokonce ve druhé generaci. Jen s tím tankováním je to stále mizerné.

Výhody oproti elektromobilům

Vodík má spoustu otázek a prozatímních nedostatků. Tak proč se na něj vlastně upínat, když máme elektromobily? Důvodů je hned několik. Za prvé, elektromobily se musí nabíjet a to je dost pomalý proces. Za půl hodiny na rychlonabíječce nabijete auto na dalších 200 km jízdy. Srovnejte to s klasickou benzínkou, kde máte za pět minut natankováno, vyčůráno a odjíždíte s nádrží s dojezdem 600+ km. A tohle může vodík vyřešit. Vodíkové auto lze dotankovat velmi rychle. A i dojezd je lepší než u elektromobilu. Aby měl elektromobil alespoň nějaký solidní dojezd, musí mít extrémně velké akumulátory. S tím pochopitelně roste i cena a hmotnost auta.

Vodík má také velký smysl u nákladních aut nebo autobusů. Nákladní auto na dálkovou dopravu nemůže čekat na nabíječce dva dny, než se jeho gigantický akumulátorový set nabije natolik, aby dalších 800 km zvládl odjet i s těžkým návěsem. Autobusy na vodík jsou schopné vyjet okamžitě, když se třeba rozbije tramvaj, a mohou pak jezdit na lince klidně i celý den, aniž by se musely někam připojovat a čekat na nabití. O výhodách v letecké dopravě asi nemusíme ani mluvit. Tak proč už nejezdíme na vodík všichni?

Auto na vodík si můžete klidně koupit už nyní. Jmenuje se Toyota Mirai a v nabídce je už několik let. 

Vodík se teprve začne více rozšiřovat. S rostoucím tlakem na čisté zdroje energetiky se ukazuje, že nemáme, jak tuto energii uchovávat. V létě svítí slunce a fouká vítr, ale co v zimě? Čím nahradit ropu a uhlí? Smysluplné je vyrábět právě vodík. Vylepšenými elektrolytickými postupy lze pomocí přebytečné energie ze solárních a větrných parků získávat velké zásoby vodíku, který se pak bude pálit v elektrárnách, domácnostech a automobilech. Samozřejmě že je k tomu nutná infrastruktura. A ta zatím neexistuje.

Mít dnes vodíkové auto nebo autobus je stále tak trochu hazard. Své o tom může říct například francouzské město Montpellier nebo německý Wiesbaden. Tady byli po jednom roce provozu autobusů na vodík (palivové články) nuceni tyto vozy odstavit a přecházejí zpátky a spalovací motory a poté na elektrobusy s akumulátory. Jedním z důvodů je porucha na plnicím zařízení (vodíkové pumpě), jejíž oprava zabere příliš mnoho času. A to si město Wiesbaden nemůže dovolit. Autobusy musí jezdit.

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...