fbpx

Pro-ana blogy: Temná strana internetu normalizující poruchy příjmu potravy 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

I přes četné regulace internet stále není bezpečným místem. Jedním z varovných příkladů jsou takzvané pro-ana blogy, které mohou mít nebezpečný vliv nejen na mladé ženy.

Zveřejněno: 14. 3. 2024

Skupiny na sociálních sítích či blogy se v současnosti stávají stále vyhledávanějším zdrojem informací, pro některé mnohdy i zdrojem jediným. Zatímco některé z nich mohou být pro členy podnětné, jiné poskytují velmi kontroverzní obsahy. „Děláte si srandu? Nemoc? Nemoc je nedobrovolná, ale pro ana uctíváme dobrovolně a víme o tom! NEchceme se změnit, jsme anorektičky a jsme na to hrdé!“ je psáno na úvodní stránce jednoho z blogů, který bychom zařadili do temného zákoutí internetu…

Řeč je o takzvaných Pro-ana blozích, zaměřujících se na propagaci anorexie. Najdete zde například tipy a triky jak zhubnout, co jíst, čemu se vyhýbat, nebo kolikrát před polknutím rozžvýkat sousto. Nechybí ani fotogalerie neboli „thinspo“ zobrazující vyhublé dívky, ke kterým návštěvnice blogů vzhlíží a snaží se jejich vzhledu přiblížit. Závažnost situace si neuvědomují, anorexii a poruchy příjmu potravy naopak oslavují jako druh životního stylu.

Ohroženy nejen ženy

Studie Evropského parlamentu dokazují, že ke snadněji postihnutelné skupině patří spíše ženy a mladé dívky, které jsou na sociálních sítích pravidelně vystavovány ideálům krásy. Anorexie se skutečně týká ve většině případů žen, nicméně nelze opomenout fakt, že se s příznaky této nemoci setkáváme také u mužů. Psycholog Jan Kulhánek se domnívá, že je v tomto případě mnohem složitější diagnózu objevit. „Muži si poruchy příjmu potravy mnohdy nechtějí přiznat a své problémy záměrně tají,“ tvrdí na webu HateFree Kulhánek.

Uživatelé Pro-ana blogů si své potíže nepřipouští a spíše než na vyřešení problémů se soustředí na přizpůsobení života nemoci a upevnění svého vlastního přesvědčení.

Pacienti by však neměli zůstávat dlouho sami se svými pocity, ale naopak se svěřit odborníkovi a připravit se na léčbu, neboť čím dříve je mentální anorexie podchycena, tím rychleji může být i vyléčena. V opačném případě se jedná o běh na dlouhou trať, léčba je náročnější a podle výzkumů může trvat i řadu let. Situaci značně komplikuje skokový růst případů poruch příjmu potravy u mladistvých a nedostatek odborné pomoci. „V poměru ku počtu pacientů je dostupnost kapacit v odborných zařízeních pro mladé naprosto nedostatečná, a proto mohou rodiče dětí hledat péči několik měsíců,“ podotýká v rozhovoru pro Seznam Zprávy psychiatrička Hana Papežová, předsedkyně Sekce pro poruchy příjmu potravy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Nerealistické prostředí

Sociální sítě jsou plné fotografií, které mají velký vliv na uživatele. Často ovlivňují jejich vnímání a názor na ně samotné. Tyto obrázky ne vždy zachycují realitu, jsou mnohdy upraveny pomocí filtrů, retuší a podsouvají zidealizované vzory, které v uživatelích vzbuzují sklon k perfekcionismu či pocitům méněcennosti. Zvýšenou citlivostí na podobný obsah trpí zejména adolescenti, potýkající se s těžší adaptací na sociální prostředí. Nespokojenost se sebou a srovnávání se s ostatními pak vede k úzkostem a depresím. Uživatelé Pro-ana blogů si navíc své potíže nepřipouští a spíše než na vyřešení problémů se soustředí na přizpůsobení života nemoci a upevnění svého vlastního přesvědčení.

Internetový obsah propagující hubnutí není nebezpečný pouze pro jedince, kteří se již s poruchami příjmu potravy potýkají, ale mohou také ovlivnit ostatní osoby, jež se s obsahem setkají, a podnítit v nich vznik nezdravých myšlenkových vzorců. „Momentálně zaznamenáváme nárůst příznaků anorexie zejména mezi mladistvými ve věku 14 až 20 let,“ prozrazuje psycholožka Papežová pro Seznam Zprávy. Jedná se o velmi aktivní uživatele sociálních sítích, což znamená, že mohou být snadno vystaveni nezdravému obsahu blogů i jiných platforem.

Regulace nepomáhá

Po lednové tiktokové kauze „#legginglegs“, vyzdvihující štíhlé postavy, zavedly sociální platformy Instagram, Tumblr a Facebook opatření zakazující propagaci poruch příjmu potravy a podobného nebezpečného chování. Uživatelé mohou nyní obsah zaměřující se na podporu anorexie nahlásit.

Mějte na paměti, že i přes nelehkou situaci byste neměli dítě kritizovat ani mu nic vyčítat.

K zažehnání problému však stále nedošlo. Ve vzduchu totiž zůstává viset otázka algoritmů, které mohou neustále uživatelům sociálních sítí podsouvat nezdravý obsah. Taková situace může nastat například v případě, kdy se dospívající rozhodne hledat tipy na zdravé svačiny. „Teenager se například rozhodne hledat recepty pro zdravé stravování a platforma mu zobrazí obsah zaměřený na nízkokalorické pokrmy nebo drastické diety,“ upozorňuje pro New York Times Amanda Raffoul, instruktorka z Harvard Medical School.

Ačkoliv mohou být tradiční Pro-ana blogy vzhledem k nejnovějším opatřením webových platforem méně viditelné, podporování nezdravého životního stylu můžeme stále pozorovat na méně regulovaných platformách nebo v důsledku nastavení algoritmů.

Zásadní je komplexní léčba

Diagnóza i léčba poruchy příjmu potravy je komplexním procesem, vyžadujícím multidisciplinární přístup. V případě zaznamenání příznaků anorexie u vašeho dítěte je tedy nejprve nezbytné vyhledat odbornou pomoc lékaře. Stejně důležitou roli hrajete i vy sami, a proto věnujte dítěti patřičnou pozornost a podpořte ho na cestě za úspěšným vyléčením. Aktivně komunikujte s lékaři, odborníky i svým potomkem a informujte se průběžně o jeho stavu. Po celou dobu léčby také buďte s dítětem v kontaktu, podporujte ho a respektujte jeho soukromí i rozhodnutí.

Mějte na paměti, že i přes nelehkou situaci byste neměli dítě kritizovat ani mu nic vyčítat. Vzhledem k tomu, jak snadno jsou dnes informace různého druhu dostupné, je klíčové poučit vaše děti ohledně nebezpečí obsahu propagujícího škodlivé stravovací návyky a zdůraznit důležitost kritického myšlení při čtení obsahu na internetu.

Související…

Pořád jsem cvičila a skoro vůbec nejedla, říká Bára, která v dospívání bojovala s anorexií
Martina Malá

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...