fbpx

„Ještě jeden poslední…“ Proč nemůžeme přestat jíst pizzu nebo brambůrky? 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Mražená pizza a limonáda mohou být stejně návykové jako alkohol a cigarety. Proč je tak těžké s tímto zlozvykem bojovat? Podle vědců za to může tzv. bliss point, tedy bod blaženosti. Spočívá v ideální kombinaci množství soli, cukru a tuku

Zveřejněno: 1. 11. 2023

Znáte to – saháte do pytlíku brambůrků a říkáte si: „Ještě jeden poslední.“ A kolikátý poslední už to vlastně byl? Nebo si koupíte v supermarketu sušenky s tím, že si dáte vždy jednu k odpolední kávě. Jenže po prvním kousnutí vás přemůže chuť na druhou, třetí… A balení je během chvíle pryč. Jako by snad v těchto pochoutkách byla nějaká droga, která nás nutí chtít víc a víc. Čím to je, že nemůžeme přestat?

Chemicky zpracované potraviny, mezi které kromě sušenek a brambůrků patří například limonády, zmrzlina, koblihy, párky, mražená pizza či instantní nudle, bývají označované jako „ultra zpracované potraviny“. A mohou mít negativní vliv na naše zdraví. Jsou navrženy tak, aby byly extrémně chutné – a člověk se jimi mohl přejídat. Vědci nyní zjistili, proč je tak těžké jim odolat – jsou totiž skutečně návykové. Analýzu 281 studií z 36 zemí, kterou provedli vědci z USA, Španělska a Brazílie, zveřejnil časopis BMJ. Ukazuje, že čtrnáct procent dospělých a dvanáct procent dětí je závislých na potravinách – a že potraviny, na kterých jsou závislí, jsou právě ultra zpracované.

Stupnice závislosti

Hlavní autorka přehledu a profesorka psychologie na Michiganské univerzitě Ashley Gearhardtová vytvořila v roce 2009 takzvanou Yaleovu stupnici závislosti na jídle, která tento problém měří. „Vzala jsem standardní diagnostická kritéria pro alkohol, nikotin, kokain a heroin a převedla je na jídlo,“ vysvětluje v rozhovoru s autorkou Rachel Dixonovou pro The Guardian. Kritéria zahrnují nadměrný příjem, ztrátu kontroly nad konzumací, touhu po jídle, pokračování v užívání navzdory negativním důsledkům a odvykání. Pokud se u člověka během roku vyskytnou dva nebo více příznaků spolu s „významným zhoršením nebo strádáním“, jde o závislost na jídle. Ta může mít podle expertů za důsledek zhoršení fyzického i duševního zdraví.

Takzvaný bliss point, tedy bod blaženosti, spočívá v takovém množství soli, cukru a tuku, které je vnímáno jako „ideální“. Náš mozek po konzumaci takového jídla začne produkovat endorfiny a my máme chuť co nejdříve celý proces zopakovat. 

Autoři přehledu definují ultra zpracované potraviny jako „průmyslově vyráběné potraviny obsahující přísady, které nejsou dostupné v domácích kuchyních“. Ne všechny ultra zpracované potraviny ale vyvolávají závislost. Například chemicky zpracovaná rostlinná mléka a masové alternativy jsou v ohledu závislosti nesrovnatelně bezpečnější než sladkosti a slané pochutiny, jejichž jediným smyslem je potěšení. Na čem přesně je tedy čtrnáct procent z nás závislých? Jde o jídlo s vysokým obsahem rafinovaných sacharidů a/nebo přidaných tuků.

Co se děje v těle?

Gearhardtová vysvětluje, že konzumace určitých ultra zpracovaných potravin způsobuje vzestup dopaminu, díky čemuž se cítíme skvěle. Když pak hladina klesne, cítíme se špatně a chceme, aby se dobrý pocit vrátil. A tak si zobneme znovu a znovu. Tyto výkyvy dopaminu jsou podobné těm, které způsobuje alkohol a nikotin. A výsledná míra závislosti je téměř totožná. Podle studie je na alkoholu závislých čtrnáct procent dospělých a na nikotinu osmnáct procent.

„Návykové produkty nejsou návykové pro každého. Téměř devadesát procent lidí může vyzkoušet alkohol a nevyvine se u nich problematický vztah. Mnoho lidí může vyzkoušet cigarety, nebo dokonce kokain,“ podotýká pro The Guardian lékař Chris van Tulleken. Stejně tak ne každý, kdo konzumuje ultra zpracované potraviny, se stane závislým. „Mnoho ultra zpracovaných potravin je pro mnoho lidí návykových. A když lidé zažívají závislost na potravinách, je to téměř vždy na ultra zpracovaných potravinách,“ dodává.

Tři viníci

Na rozdíl od alkoholu a nikotinu vědci neidentifikovali konkrétní chemickou látku, která je za závislost na potravinách zodpovědná. Podle nich je dokonce nepravděpodobné, že by viníkem byla jediná látka – například sacharóza. Problém souvisí spíše s tím, jak se složky vzájemně ovlivňují. Vezměme si sacharidy a tuky. Zatímco běžné potraviny často obsahují jedno, nebo druhé, ultra zpracované potraviny obsahují více obojího, a to v mnohem vyrovnanějším poměru. „Zdá se, že kombinace rafinovaných sacharidů a tuků má silný návykový účinek,“ tvrdí vědci.

Zeptejte se sami sebe: Je to opravdu jídlo? Možná rychle přejdete od závislosti k znechucení.

V tomto směru je důležitý takzvaný bliss point, tedy bod blaženosti. Spočívá v takovém množství soli, cukru a tuku, které je vnímáno jako „ideální“. Náš mozek po konzumaci takového jídla začne produkovat endorfiny a my máme chuť co nejdříve celý proces zopakovat. 

Dále je to rychlost, s jakou ultra zpracované potraviny jíme a pociťujeme jejich účinky. U látek, které na náš mozek působí rychle, je návykovost totiž pravděpodobnější. To je ostatně důvod, proč jsou lidé závislí spíše na cigaretách než na nikotinových náplastech. Ačkoliv například ořechy mají relativně vysoký obsah tuku, trvá nějakou dobu, než je naše tělo stráví, takže dopamin nevystřelí tak rychle. Ultra zpracované potraviny ale byly vyvinuty tak, aby co nejrychleji dodaly sacharidy a tuky do střev – a následně do mozku.

Třetí příčinou závislosti by mohly být přísady v ultra zpracovaných potravinách. Stejně jako výrobci přimíchávají do cigaret mentol pro lepší chuť, přidávají se chuťové přísady i do těchto potravin. Ačkoliv potravinářské přídatné látky samy o sobě pravděpodobně návykové nejsou, například umělá sladidla mohou zvyšovat naši schopnost vstřebávat glukózu, čímž nás motivují k pití většího množství limonády.

Jak z toho ven?

Co můžeme se závislostí na ultra zpracovaných potravinách dělat – zvlášť když se na nás hrnou ze všech stran? Jeden z autorů přehledu, který se zabývá léčbou poruch příjmu potravy a závislostí, z univerzitní nemocnice v Bellvitge Fernando Fernandez-Aranda připomíná, že prvním krokem u jakékoliv závislosti je přiznat si problém. „Mohli byste přestat jíst ultra zpracované potraviny? Mohli byste se s negativními emocemi vyrovnat jinak než jídlem? Jak se cítíte, když tyto potraviny nejsou k dispozici?“ táže se. V případně potřeby doporučuje vyhledat lékařskou pomoc. „Včasné odhalení poruch příjmu potravy, ať už vyvolaných ultra zpracovanými potravinami, nebo ne, je zásadní,“ zdůrazňuje.

Van Tulleken doporučuje si před konzumací potraviny přečíst její složení. „Zeptejte se sami sebe: Je to opravdu jídlo? Možná rychle přejdete od závislosti k znechucení,“ radí. Podle Gearhardtové to ale neznamená, že byste museli brambůrky nebo čokoládu nadobro vyřadit z jídelníčku. „Jde o to, vyvážit misky vah,“ podotýká.

Související…

Chipsy, tukové rohlíky a sladká limča. Jak si Češi zadělávají na tlouštíky
Tomáš Svoboda

foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...