fbpx

Lhaním k nižšímu sebevědomí. Nová studie odhalila cenu, jakou platí každý lhář 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Když zjistíme, že nám někdo věší bulíky na nos, obvykle se naštveme, nebo jsme smutní. Nicméně možná vás překvapí, že lhaní má nepříjemné důsledky i pro samotné lháře

Zveřejněno: 12. 1. 2024

Právě na téma, jaký vliv má lhaní na lháře, se zaměřila nová studie, o které píše magazín Psychology Today. Výzkum pod vedením vědkyně Sanne Preuterové z univerzity Twente v nizozemském Enschede se skládala ze čtyř různých experimentů, které vedly k pěti novým zajímavým poznatkům o lhaní.

1. Nízké sebevědomí kvůli lhaní

První část studie tvořil online experiment, v němž si měli dobrovolníci přečíst různé potenciální situace ze života, týkající se jejich osoby (např. lhaní o odbornosti při pracovním pohovoru) a potom i druhých lidí (např. lhaní o tom, že se jim líbí nové šaty, které si koupila kamarádka). Dobrovolníci měli odpovědět, zda v poslední podobné situaci, která se jim reálně stala, lhali, nebo mluvili pravdu. Dále bylo pomocí dotazníků zjišťováno sebevědomí dobrovolníků a čtyři negativní emoce (nervozita, lítost, nepříjemné pocity a neštěstí).

Výsledky ukázaly, že v případě lží o sobě samých lhalo 41,6 % dobrovolníků. U situací zaměřených na druhé lhalo 45,5 %. Jedinci, kteří lhali, měli u obou typů situací výrazně nižší sebehodnocení a negativnější pocity než ti, kteří říkali pravdu.

2. Stačí pouhá vzpomínka

Ve druhé části studie vědci dobrovolníkům nedali žádné scénáře. Místo toho museli dobrovolníci sami zapátrat v paměti a buď uvést situaci, ve které lhali, nebo situaci, ve které se rozhodli říci pravdu. Zároveň opět určovali negativní a pozitivní emoce. Výsledky byly jednoznačné: dobrovolníci, kteří si vzpomněli na situaci, v níž lhali, měli nižší sebevědomí a méně pozitivních emocí než lidé, kteří zmínili situaci, v níž říkali pravdu.

Celkem 22,1 % dobrovolníků lhalo o sobě, 8,2 % lhalo o ostatních a 69,7 % nelhalo. Lidé, kteří lhali, měli nižší sebevědomí a cítili se hůře než ti, kteří říkali pravdu.

3. Více lží o sobě

Ve třetí části experimentu si měli dobrovolníci po dobu jednoho dne zapisovat všechny své lži, stejně tak i motivy, které je ke lhaní vedly. Celkem 22,1 % dobrovolníků lhalo o sobě, 8,2 % lhalo o ostatních a 69,7 % nelhalo. Lidé, kteří lhali, měli nižší sebevědomí a cítili se hůře než ti, kteří říkali pravdu.

4. Každý den lže 22 % lidí

Ve čtvrté a poslední části experimentu vědci použili longitudiální přístup. Dobrovolníci měli po dobu pěti dnů sledovat své lživé chování a sebehodnocení. Výsledky ukázaly, že v četnosti lhaní existují mezi lidmi velké rozdíly. Dvaadvacet procent jedinců uvedlo, že lhali v každém z pěti dnů, a devatenáct procent uvedlo, že během pěti dnů nelhali ani jednou.

V této části experimentu se vědcům podařilo zopakovat zjištění z předchozích pokusů, tedy že lhaní je spojeno s nižším sebehodnocením v den, kdy byla lež vyslovena. Navíc analyzovali souvislost mezi lhaním a sebehodnocením v průběhu pěti dnů. Když někdo lhal, jeho sebevědomí bylo nižší než den předtím. To ukazuje, že lhářům jejich lhaní průběžně snižuje sebevědomí. I když tedy lež možná nebude odhalena, lháři přinese negativní důsledky. 

Související…

Takhle odhalíte i nejzkušenějšího lháře. Tělo neklame, na co se zaměřit?
Milada Kadeřábková

foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...