fbpx

Zveřejněno: 24. 3. 2017

Pokud si myslíte, že je nějaký sport obtížný, zkuste si představit, že obdobnou aktivitu děláte se zadrženým dechem. Plavání je drill. Na to, jak plavec Jan Micka řeší krize a co ho motivuje, se ptal hokejový trenér, kouč, manažer a spisovatel Marián Jelínek v prvním díle svého nového pořadu.

Překonal již dva české rekordy v plavání a stále míří výš. Jan Micka je muž, jehož parfémem se stala chlorovaná voda. Tráví čtyři až pět hodin denně tréninkem a jeho mysl je nastavená na výhru. Překonává sám sebe a orientuje se na cíl, ovšem najdou se i okamžiky, kdy by plavání raději vyměnil za pilotování helikoptéry. 

Síla k dalšímu tempu

jan micka plavani
Když chce Jan Micka najít motivaci, vybaví si své předešlé skvělé výsledky. "Vzpomenu si na průběh závodu, kdy jsem dokázal v posledních pár metrech z šestého místa vyhrát," říká. To mu dodává energii. Ale i v neúspěchu nachází sílu překonávat sám sebe. Pokud ho někdo porazí, trénuje o to urputněji, aby se dostal opět na vrchol. Ovšem zažil i období, kdy by se nejraději vzdal. "Když jsem odjel na zahraniční soustředění do Itálie, hrozně jsem se těšil, že budu trénovat s olympijským vítězem. Chtěl jsem plavat s někým, kdo je rychlejší než já. Jenže kluci byli o minutu rychlejší a já měl pocit, že to můžu zabalit. Byl jsem na úrovni holek. Ale vytrval jsem a po měsíci už jsem byl ve stejné lajně jako oni." 

K plavání se Honza dostal v páté třídě díky kamarádovi. V šesté třídě už vyhrál šest zlatých medailí, ve dvanácti dokonce mistrovství republiky. Jediné škobrtnutí přišlo v okamžiku, kdy si zlomil ruku. Úraz ho sice zpomalil, ale ztracenou formu rychle získal zpět. Bylo to velmi náročné období, ale rozhodl se trenérce dokázat, že na to má. 

Mysl nad tělem

Plavání je fyzicky i psychicky velmi náročné. Jan Micka se ale naučil vyčerpání kompenzovat odpočinkem. "Mám rád, když si můžu po tréninku na hodinku zdřímnout, ale zase ne víc, abych nebyl rozlámaný," prozradil své tajemství. Miluje i procházky, při kterých si vyčistí hlavu, a před spánkem medituje. Poslední dobou také koketuje s vírou v Boha. Nedávno zjistil, že dost často promlouvá sám k sobě - modlí se. "Je hezké, když člověk může něčemu věřit," dodává. Možná si jednou sympatický Honza vymodlí i olympijskou medaili, kterou si samozřejmě, jako každý jiný, sportovec přeje. A nebo ho potkáme jako pilota záchranářské helikoptéry, protože to je jeho vysněné povolání.

foto: Shutterstock, Instagram olympijskytym

Galerie

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...