Mnohé ženy dnes po menopauze říkají, že se cítí svobodnější a spokojenější než kdy dřív. Podle výzkumu britského Social Issues Research Centre se 65 % žen ve věku 50–64 let cítí šťastnější, 66 % uvádí větší nezávislost a téměř 60 % si užívá lepší vztahy s partnerem i přáteli než před menopauzou. Dokonce i pracovní život může po padesátce získat novou jiskru. Téměř polovina žen zaznamenala zlepšení ve své kariéře.
Výzkum zároveň ukazuje, že ženy, které využívají hormonální substituční terapii (HRT), si po menopauze nejčastěji chválí zlepšení zdraví, pohody i sexuálního života. Jak shrnula Annie Evans, odbornice na ženské zdraví: Dnes ženy prožijí po menopauze často až třicet let plného života a mají možnost tuto dobu skutečně naplno využít.
Menopauza není prokletí, říká Dagmar
„Jednoho dne jsem se probudila a zjistila, že už nikdy nedostanu menstruaci. Žádné krvácení, žádné bolesti břicha, žádné balíčky vložek v kabelce. Bylo po všem. A já si uvědomila, že vlastně začínám žít nový život,“ říká Dagmar M., která se s nástupem menopauzy nesetkala jako s prokletím, ale spíše jako s překvapivým mezníkem.
Reklama
Nebyla to žádná bouře horka a potu, jak se někdy vypráví. Žádné dramatické zhroucení uprostřed kanceláře. Přechod k ní dorazil tiše, „plíživě“, jak sama říká. V 58 letech najednou zjistila, že se ocitla v nové etapě – jiná, ale pořád sama sebou. Bez cyklického diktátu, zato s novými výzvami: váha, spánek, intimita.
Nebyla to pro ni vysněná úleva, ale ani nic dramatického. „Jako úlevu bych to nenazvala. Spíš jsem se prostě zařadila mezi své vrstevnice,“ vzpomíná. Její gynekoložka jí tehdy řekla, že má oproti mnoha starším ženám výhodu. Přesto Dagmar na sobě změny pozorovala už delší dobu. Přibývání na váze, špatný spánek, pocení, ztráta chuti na sex.
Když se menstruace definitivně ztratila, necítila důvod k oslavě. Spíše k zamyšlení. „Cvičila jsem jednou týdně, ale nestačilo to. Přibírala jsem a chyběla mi i podpora manžela, kterou jsem vlastně nikdy neměla. Čekala bych od něj aspoň taktní upozornění, možná větší pomoc s dětmi a domácností. To by mi dalo prostor myslet víc na sebe,“ říká otevřeně.
Stigmatizaci necítila. „Okolí tohle vůbec neřešilo,“ mávne rukou. Když byla mladší, muži ji prý vnímali jinak – často jí pomohli, něco odpustili. V pozdějších letech se jejich přístup změnil, ale v práci jí přibývající věk přinesl naopak respekt a přirozenou autoritu.
Péče o tělo po menopauze se stala náročnější. Pocení mě provází i během dne.
Ženám, které mají z menopauzy obavy, by dnes poradila jediné: nebát se obrátit na gynekologa. „Možností, jak obavy mírnit, je dnes spousta,“ dodává. Sama musela po přechodu přizpůsobit svůj životní styl. Péče o tělo se stala náročnější, musela sáhnout po intimní kosmetice, zvykla si nosit v kabelce náhradní spodní prádlo a spát zásadně v noční košili. „Potím se a někdy se musím převléct i během dne,“ říká s upřímností.
Kdyby měla celé období pojmenovat jedním slovem, vybrala by prý „asimilace“. „Žena se prostě musí přizpůsobit novému stavu,“ shrnuje Dagmar svůj příběh.
Postupně se nastolí nová hormonální rovnováha, říká lékařka
Podle gynekoložky Aleny Mikovcové však není běžné, aby ženy vnímaly přechod jako takový pozitivně. Připouští ale, že většinou pociťují úlevu, protože menstruace definitivně skončila.
Paní doktorko, co všechno může menopauza ovlivnit a jak ji ženy obvykle snáší?
Hormonální změny se ale mohou týkat téměř celého těla – od návalů horka přes psychiku až po kvalitu vlasů či imunity.
Můžeme říct, že s koncem menstruace přichází i určitá svoboda?
Ano. Mizí bolesti i hygienické obtíže, končí reprodukční období a s ním i cykličnost, která ženu provázela od puberty. Postupně se nastolí nová hormonální rovnováha.
Proč se u některých žen objeví silné potíže, zatímco jiné projdou přechodem téměř bez příznaků?
Je to velmi individuální. Některé ženy jsou na hormonální změny citlivější, u někoho probíhají změny bouřlivě, u jiných postupně.
Jaké možnosti dnes mají ženy, které nechtějí trpět, ale zároveň se bojí hormonální substituce?
Mohou zkusit přírodní preparáty s fytoestrogeny, pomáhá hormonální jóga, akupunktura i psychoterapie. Důležitý je také pravidelný pohyb.
Mění se vnímání menopauzy i v ordinacích?
Ano, ženy přicházejí připravenější. Přesto je menopauza často překvapí – hlavně rozsahem potíží.
MUDr. Alena Mikovcová
Po gymnáziu v Klatovech vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni, obor gynekologie a porodnictví. Pracovala na porodním sále a oddělení rizikového těhotenství, sedm let působila v Ústavu pro péči o matku a dítě. Po mateřské se věnovala ambulantní gynekologii a v roce 2023 otevřela vlastní ordinaci. Současně působí na gynekologicko-porodnickém oddělení Nemocnice Slaný a dále se vzdělává v operativě. Zajímavou zkušeností pro ni bylo i působení jako odborný poradce při natáčení seriálu Modrý kód.
Menopauza v číslech a faktech
Menopauza je obdobím výrazných hormonálních i společenských změn, kdy se mění jak zdravotní potřeby, tak rizikové faktory. Podle odhadů projde každoročně menopauzou kolem 25 milionů žen; v roce 1990 bylo ve světě 467 milionů postmenopauzálních žen s průměrným věkem okolo 60 let. Do roku 2030 se očekává nárůst na 1,2 miliardy s 47 miliony nových žen každý rok.
Menopauza má významné dopady na zdraví: reprodukční období ženy je obecně ochranné vůči nemocem, zejména srdečně‑cévním, ale tato ochrana po menopauze mizí. Současně se mírně zvyšuje riziko rakoviny, především prsu a endometria.
Stručně řečeno: menopauza je přirozeným jevem, který s sebou nese nejen hormonální změny, ale i nové zdravotní výzvy a odlišné rizikové profily. Průměrný věk nástupu menopauzy v ČR je 51 let, ale rozptyl je velký – od 40 do 60 let.
Historicky byla menopauza vnímána jako „ztráta ženskosti“. Dnes se více zdůrazňuje druhý dech. Tedy období, kdy žena už nemusí myslet na antikoncepci ani na cyklické omezení. Podle nedávného průzkumu britské BBC se téměř polovina žen cítí po menopauze svobodnější než před ní.
Svoboda věku: méně očekávání, více sebevědomí
Jsou ženy, které po padesátce často vypadají lépe než kdy předtím. Začínají se víc věnovat samy sobě, přestanou tolik dbát na „dokonalost“ a stávají se autentickými. Podle nových trendů se ženy učí, že stárnutí nemusí být synonymem ústupu nebo ztráty atraktivity. Celebritám jako Andie MacDowell, Helen Mirren nebo Meryl Streep nevadí ukazovat své stříbrné vlasy, přirozený vzhled či tělo s grácií a sebevědomím. Tím dávají ostatním ženám signál, že méně dbát na společenská očekávání je nejen možné, ale osvobozující.
Skupiny jako Silver Sirens podporují ženy nad 50 let, aby otevřeně hovořily o svém věku, výzvách stárnutí a o tom, jak naplno využít své roky, aniž by hlavní prioritou byla jen vizuální dokonalost. Tento posun od „age empowerment“ k opravdové „age liberation“ ukazuje, že věk už nemusí být omezením – spíš příležitostí pro autenticitu, sebevědomí a nové životní radosti.
