Máme za sebou adventní čas, který se mimo jiné nese v duchu hodokvasů, k nimž, ať chceme či ne, ve většině českých rodin patří i alkohol. O jeho vlivu na psychiku i fyzické zdraví člověka se poslední roky mluví stále více, a to především díky tomu, že závislosti na něm propadá více a více jedinců. Názory na to, co je a co není bezpečné pití, pokud něco takového vůbec existuje, se různí, poslední dobou se ale odborníci přiklánějí spíše k názoru, že nejlepší je alkohol nepít vůbec. Ať tak či tak, ve vztahu k játrům se překvapivě ukazuje, že pro ně je horší, když se jednou za čas pořádně opijete, než když si párkrát do týdne dopřejete skleničku vína nebo půllitr piva. A takového nárazového pití se právě přes svátky děje víc než dost…

Vedle nárazového nadměrného pití přispívá podle vědců k riziku vzniku cirhózy jater také genetická dispozice a vedle ní rovněž cukrovka druhého typu. Hovoří o tom výsledky studie, zveřejněné v odborném vědeckém žurnálu Nature Communications. Vedle skutečnosti, že v identifikaci zmíněných faktorů se vyjevuje cesta účinné prevence tohoto nebezpečného onemocnění, přicházejí autoři studie také se zajímavým zjištěním, které svým způsobem odporuje zaběhlému přesvědčení, že jaterní alkoholová cirhóza je nemoc, vznikající pravidelným popíjením alkoholu. Autoři zastávají názor, že pro játra je mnohem škodlivější nárazový příjem vyšších alkoholových dávek, a tedy profanované chronické popíjení podle nich není tolik nebezpečné, jak se v tomto kontextu často tvrdí.

Tři rizikové faktory, jejich účinek se sčítá

Nadměrné nárazové pití, genetické dispozice a přítomnost cukrovky druhého typu. To jsou tři rizikové faktory, které mohou podle výzkumníků z University College London, Royal Free Hospital, University of Oxford a University of Cambridge hrát významnou roli při rozvoji jaterní cirhózy. Na rozdíl od autorů jiných studií, kteří se při bádání zaměřují na vztah mezi onemocněním jater a alkoholem, se tito zabývali objemem vypitého alkoholu. Zajímal je tedy způsob pití, díky čemuž zjistili, že jde o lepší ukazatel rizika onemocnění, než je samotný objem.

Může existovat něco, co některé lidi geneticky předurčuje k závažnému poškození jater při nadměrném nárazovém pití. Tím něčím je šok z onoho množství, které musí játra rychle zpracovat.

Dalším klíčovým zjištěním bylo, že čím více rizikových faktorů je zapojeno, tím vyšší je nadměrné riziko v důsledku interakce těchto faktorů. Jinými slovy podle autorů tkví důležitost jejich výzkumu v tom, že odhaluje, že nezáleží jen na tom, kolik celkově vypijete, ale také na způsobu, kterým pijete. Hodně a rychle pít, abyste se opili, může být podle toho nebezpečnější než dopřát si párkrát do týdne sklenku oblíbeného drinku.

To by samo o sobě mohlo znít celkem logicky – ostatně i v souvislosti s pitným režimem se doporučuje pít pravidelně po menších dávkách a nezatěžovat ledviny nárazovým příjmem vysokých dávek vody. Proto se třeba sportovcům doporučuje při výkonech popíjet drinky s chia semínky, která na sebe vážou vodu a dokážou tak tělo v zátěži hydratovat postupně, čímž snižují nutnost a potřebu po výkonu dohnat ztráty vody a přepít se.

Ovšem zpět k alkoholu a jeho účinku na játra – vědci uvedli, že každý výše zmíněný rizikový faktor riziko onemocnění jater zvyšuje, i když je posuzován izolovaně. Například u jedinců, kteří se oddávali těžkému nárazovému pití, kategorizovanému jako 12 jednotek alkoholu za den přijatých v určitém okamžiku během daného týdne, existovala třikrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine alkoholem podmíněná cirhóza jater. U osob s vysokou genetickou predispozicí bylo riziko až čtyřikrát vyšší a u pacientů s cukrovkou druhého typu bylo vyšší dvakrát.

Játra poškozuje šok

Zajímavý je konkrétní důvod, kdy je podle britských badatelů nárazové pití ve skutečnosti pro játra horší než pravidelné lehké popíjení. Jde totiž o šok, který může lidem s genetickou dispozicí a (případně) s diabetem typu dva nárazově přijaté vysoké množství alkoholu způsobit.

Podle vědců je třeba danou problematiku ještě hlouběji prostudovat, podle toho, co už vědí, je ale jasné, že zkrátka může existovat něco, co některé lidi geneticky předurčuje k závažnému poškození jater při nadměrném nárazovém pití, a tím něčím je šok z onoho množství, které musí játra rychle zpracovat, což u menších dávek přijímaných pravidelně odpadá.

Nadměrné pití je stav, kdy se koncentrace alkoholu v krvi zvýší na 0,08 ‰ a více. U mužů k tomu dochází, když za dvě hodiny vypijí pět a více alkoholických drinků, u žen je to o jeden nápoj méně, tedy za dvě hodiny příjem čtyř a více nápojů s alkoholem.

Onen šok z velkého množství může přemoci schopnost jater metabolizovat alkohol, což se může negativně podepsat na schopnosti jaterních buněk přežít kvůli akutnímu poškození, k němuž mohou být geneticky náchylné. Jinými slovy: Když je alkohol konzumován v nadměrném množství, nemusí být játra schopna držet krok s detoxikačním procesem, což vede k hromadění toxinů a v průběhu času k rozvoji jaterní cirhózy.

Čtyři nebo pět a dost

Nadměrné pití je definováno jako stav, kdy se koncentrace alkoholu v krvi zvýší na 0,08 ‰  a více. U mužů k tomu dochází, když za dvě hodiny vypijí pět a více alkoholických drinků, u žen je to o jeden nápoj méně, tedy za dvě hodiny příjem čtyř a více nápojů s alkoholem. Alkoholová cirhóza patří celosvětově mezi hlavní příčiny předčasného úmrtí a hrubým odhadem jí trpí dvě až tři procenta celosvětové populace.

Vědomí rizika je zásadní zejména pro jedince s genetickou dispozicí a pro ty, kteří navíc trpí cukrovkou typu dva. Pokud mají tito jedinci tendence k nárazovému opíjení se, může jim to pomoci nedostat se do stavu, kdy se riziko mění ve skutečnost a játra se stávají opravdu nemocnými. Jinými slovy, význam probíraného výzkumu by měl tkvět především v tom, že si daní jedinci uvědomí, v čem je síla prevence. Výsledky studie vybavují odbornou i neodbornou veřejnost novými nástroji, nezbytnými pro identifikaci osob s nejvyšším rizikem, což umožnuje efektivněji nasměrovat příslušné intervence přímo k osobám, které z nich mohou mít největší prospěch.

Raději méně a častěji

Nedoporučuje se tedy šetřit si alkohol na víkend, ale v souvislosti s játry je lepší rozložit dávky rovnoměrně. Dlouhodobě může být nebezpečné pít týdně více než 14 jednotek alkoholu, což se rovná zhruba šesti půllitrům piva, nebo šesti sklenicím vína, nebo 14 sklenkám lihoviny. A vůbec nejhorší potom je, když si onu dávku šetříme na víkend v domnění, že přes týden prožijeme detox, abychom mohli o sobotě a neděli upustit páru. Protože v takovém případě se k nadměrnému množství přidává právě i způsob pití, tedy přijetí velké dávky najednou, což může játra šokovat a snížit jejich schopnost alkohol metabolizovat.

Příznaky onemocnění jater se liší podle závažnosti, zprvu se mohou tvářit jako bolesti břicha, ztráta chuti k jídlu, únava, nevolnost a průjem. Postupně mohou přejít do žloutnutí kůže a bělma očí, otoku končetin, zakřivení konečků prstů a nehtů, k nechtěnému hubnutí a úbytku svalstva. Dobrou zprávou je, že změny v játrech způsobené alkoholem jsou zvratné do té doby, než se v játrech vytvoří jizvy. Může ale trvat tři až šest měsíců, než se játra zotaví. A každé další pití, ať už nižší a pravidelné, nebo vysoké a nárazové, může situaci znovu zvrátit v pijanův neprospěch. V ideálním případě by tak lidé alkohol neměli přijímat buď vůbec, nebo jen skutečně ve výjimečných příležitostech. To radí odborníci z celého světa i přední čeští odborníci v čele s Karlem Nešporem.

Související…

Pozor, pití černého čaje vadí ledvinám. Kolik šálků denně už je moc?
Lucie Osmanská

foto: Bing, zdroj: Autorský článek