Když jsou narušeny naše vnitřní hodiny například tím, že jsme vzhůru v době typické pro spánek, může to mít negativní dopad na náladu a emocionální pohodu. Studie naznačují, že ani po dlouhých letech, kdy pracujeme na noční směny, se naše tělo změněnému rozvrhu plně nepřizpůsobí. Ve skutečnosti se zdá, že negativní účinky jsou tím horší, čím déle jsou biologické hodiny narušeny. Jak tedy ochránit pracovníky směnného provozu, jako jsou zdravotní sestry, strážníci či hasiči, kteří tvoří až 30 % celosvětové pracovní síly, před špatným duševním zdravím? A jak zároveň zachovat klíčové služby v nepřetržitém rytmu?

Jako případná řešení se už zkoumají melatonin a terapie světlem. A nově také vědci předkládají další možný všelék: Změnu v načasování konzumace jídel. „Naše zjištění otevírají dveře pro novou strategii spánku či cirkadiánních rytmů, která by mohla být prospěšná i pro osoby trpící poruchami duševního zdraví,“ říká neuroložka Sarah Chellappaová, jež se podílela na studii publikované v časopise PNAS. „Naše studie přispívá k rostoucímu počtu důkazů, podle nichž by mohla optimalizace spánku a cirkadiánních rytmů duševnímu zdraví pomoci.“

Nočním jídlem k tloustnutí

Rovnováha hormonů v běžném lidském těle během dne kolísá právě na základě cirkadiánních hodin a důkazy naznačují, že noční jídlo může zasahovat do metabolismu. To by mohlo být jedním z důvodů, proč mají lidé pracující na směny tendenci mít vyšší index tělesné hmotnosti než pracovníci pracující normálně přes den. Problémy s hladinou krevního cukru jsou také častým rizikovým faktorem pro poruchy nálady. Navíc deprese a obezita jdou často ruku v ruce v začarovaném kruhu, který zvyšuje riziko a závažnost obou onemocnění.

Když bylo účastníkům pokusu podáváno jídlo ve dne i v noci, autoři ve srovnání s výchozím měřením zjistili 26% nárůst depresivní nálady a 16% nárůst úzkostlivé nálady.

S ohledem na tato zjištění vědci zkoumají, zda by vyhýbání se jídlu v nočních hodinách mohlo zlepšit pohodu pracovníků, kteří na směny pracují. Tato oblast výzkumu se teprve rozvíjí, ale nedávná studie naznačuje, že omezení konzumace jídla pouze na denní dobu by mohlo pomoci předcházet výkyvům a poruchám nálady, které jsou s noční prací spojené.

Depresivní studie

V rámci studie bylo v průběhu dvou týdnů 19 účastníků podrobeno simulované noční práci. Jedna polovina skupiny jedla jídlo jak ve dne, tak v noci, zatímco druhá polovina jedla pouze ve dne. Všechny ostatní podmínky měli účastníci stejné včetně zkonzumovaných kalorií, délky spánku, fyzické aktivity a světelných podmínek.

Pokud bylo účastníkům pokusu podáváno jídlo ve dne i v noci (jak je u mnoha směnujících pracovníků běžné), autoři u nich ve srovnání s výchozím měřením zjistili 26% nárůst depresivní nálady a 16% nárůst úzkostlivé nálady. Skupina, která se stravovala pouze ve dne, žádné takové změny nálady nezaznamenala. U jedinců, jejichž cirkadiánní rytmy vykazovaly největší míru nesouladu, byla také vyšší pravděpodobnost výskytu příznaků podobných depresi a úzkosti.

„Našli jsme důkazy, že načasování jídla má střední až velký vliv na úroveň nálady podobné depresi a úzkosti během simulované noční práce a že tyto účinky souvisejí se stupněm vnitřní cirkadiánní nesouhry,“ píší autoři.

Proč to tak je? Neví se

Vzhledem k designu experimentu a nízkému počtu účastníků nám výsledky studie nemohou odpovědět na otázku, proč má načasování jídla tak drastický vliv na náladu pracovníků pracujících na směny. Je zapotřebí další studie, jež by zkoumala, zda by případně mohla hrát roli nesnášenlivost glukózy v nočních hodinách. Výsledky jiné studie každopádně naznačují, že stravování pouze během dne může zabránit nerovnováze v krevním cukru, která jinak u lidí, kteří pracují na směny, vzniká.

V budoucích studiích by se také mohlo zkoumat to, zda nesprávně nastavený cirkadiánní rytmus může změnit střevní mikrobiotu způsobem, který zhoršuje duševní zdraví. I střevní mikrobiom je totiž stejně jako lidský hormonální systém úzce spjat s lidským cirkadiánním rytmem, a pokud jsou biologické hodiny špatně seřízeny, může být dle studií střevní mikrobiom narušen a podporovat vznik zánětů. I narušený střevní mikrobiom navíc souvisí s příznaky úzkosti a deprese. „Načasování jídla se stává důležitým aspektem výživy, který může ovlivnit fyzické zdraví,“ dodává Chellappaová. „Příčinná role načasování příjmu potravy na duševní zdraví však ještě nebyla ověřena.“

Související…

Na večerní žravost jděte zostra: Tohle vás zachrání od kynutí a pomůže k lepšímu spánku
Zdeněk Strnad

foto: Shutterstock , zdroj: Science Alert