fbpx

Že peníze nemohou koupit štěstí? Pokud je město dobře investuje, tak můžou

Zveřejněno: 18. 1. 2019

V ekonomice jsou veřejné statky definovány jako místa nebo věci, které jsou dostupné všem spotřebitelům a kde z jejich užívání není nikdo vyloučen. Pro soukromý sektor však nejsou dostatečně profitabilní, a tak často záleží na městu, aby je poskytla. Anebo neposkytla. V případě parků či knihoven by to ale radnice dělat měly. Studie publikovaná v žurnálu Social Science Research totiž prokázala, že Američané se mají lépe v těch státech a městech, které utrácí víc peněz za výstavbu a provoz veřejných prostor.

ny 1091484710

Bryant Park v New Yorku, skoro deset tisíc akrů pozemku spravuje soukromá firma


Vedoucí výzkumu Patrick Flavin využil data z let 1976 až 2006 z dlouhodobé ankety General Social Survey, která každoročně účastníky zpovídá ohledně jejich spokojenosti se životem v daném městě. Následně výpovědi porovnal s daty, která se týkají výdajů měst ve stejném období.

Když nejsou silnice přecpané a lidé nemusí trčet v zácpách, tak mají víc času na věci, které dělají rádi.

Veřejné statky rozdělil do následujících pěti kategorií: knihovny, parky a rekreace, přírodní zdroje, dálnice a policejní ochrana. Do analýzy také zahrnul demografické proměnné, které pocit spokojenosti ovlivňují. Šlo o zaměstnanost, pohlaví, rasu, příjem, stav, vzdělání, zdraví a náboženství. 

Štěstí v parcích

Když údaje následně porovnal, našel Flavin silný a statisticky významný vztah mezi veřejnými výdaji a pocitem štěstí. Navíc mu vyšlo, že lidé pociťují životní štěstí nezávisle na uvedených demografických faktorech. „Když nejsou silnice přecpané a lidé nemusí trčet v zácpách, tak mají víc času na věci, které dělají rádi. A velké parky fungují jako sociální prostory – spojují lidi. Všechny studie o štěstí potvrzují, že lidé se silnými společenskými vazbami bývají šťastnější,“ konstatuje autor studie.

Jakmile prý lidé dosáhnou určitého životního standardu, každý další výdělek navíc už jim tolik na štěstí nepřidá.

Další výhodou je také to, že městské oblasti, o které je lépe pečováno a je do nich investováno, zvyšují hodnotu i budov v okolí. Zajímavé bylo, že tento vztah neobstál, pokud se do porovnání zahrnuly všechny jiné výdaje města nebo investice do jiných segmentů, jako jsou třeba vzdělání či sociální programy.

Dá se i koupit

Na penězích očividně záleží. A když to platí o městských útratách, nabízí se, že to samé bude platit i o těch individuálních. Podle některých studií má ale příjem jednotlivce na jeho pocit štěstí jenom malý vliv poté, co dosáhne určité výše. A ta nemusí být nijak závratná. Stačí, aby měl člověk dostatek na základní potřeby. Jakmile prý lidé dosáhnou určitého životního standardu, každý další výdělek navíc už jim tolik na štěstí nepřidá.

Když lidé kupují dárky svým blízkým nebo přispívají na dobročinné věci, tak se jim za odměnu dostane dobrého pocitu.

Jiná studie, která vyšla i knižně, ale odhalila, že za peníze se za určitých podmínek štěstí skutečně koupit dá. A to prý tehdy, když je utrácíme za ostatní. Autoři této studie došli k závěru, že běžné platby za účty za elektřinu, za telefon, životní náklady nebo jídlo lidem moc nadšení nepřináší. Na druhou stranu, když lidé kupují dárky svým blízkým nebo přispívají na dobročinné věci, tak se jim za odměnu dostane dobrého pocitu. To naznačuje, že nesobecké utrácení v lidech vzbuzuje pocity štěstí. Anebo je to úplně jinak a třeba zkrátka od přírody šťastní lidé rádi rozhazují za svoje kamarády.

Související…

Od Vídně až po Stockholm: 10 nejchytřejších měst na světě Pět jednoduchých způsobů, jak udělat z Prahy chytré městoMáme čím dál tím méně aut, provoz ale i tak houstne

Patrick Flavin poznamenává, že závěry jeho práce nemusejí vycházet ze zákona příčiny a následku. „Může to být tím, že si šťastní lidé schválně vybírají k životu právě takové státy a města, kde se víc investuje do veřejných míst. Také to může být tím, že šťastní občané podporují větší utrácení za veřejné statky a volí si zástupce, kteří toto myšlení také podporují.“ Tak či onak, nelze pochybovat o tom, že lidé se v hezkém, bezpečném, organizovaném a čistém prostředí prostě cítí dobře. Ve městě, kde se dobře dýchá, kde mohou nechat děti hrát si v parku nebo si bez obav sednout v tramvaji.

foto: Shutterstock, zdroj: Washington Post

Tipy redakce

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Celá třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Konspirace poráží školy

Celá třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Konspirace poráží školy

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.