Cukrovka není jen naléhavý zdravotní a socioekonomický problém, ale pro diabetika také psychický. Ne každý se dokáže se svou chronickou nevyléčitelnou chorobou smířit a naučit se žít plnohodnotný život. Jak pomoci se ptáme MUDr. Daši Lazarákové z Interního oddělení Pardubické nemocnice, která současně pečuje o pacienty v krajském Diabetologickém centru.
Paní doktorko, jaké jsou hlavní příčiny psychických problémů diabetiků?
Diabetes mellitus je chronické onemocnění, které s sebou přináší mnohá omezení. Je spojeno s vyšším výskytem některých psychických poruch. Ty pak průběh základního onemocnění podstatně ovlivňují. Jedná se hlavně o depresi, poruchy přizpůsobení, úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy, kognitivní poruchy a demenci. Některé psychické poruchy jsou u diabetiků častější než u zdravých jedinců. Propojení diabetu a psychiky je oboustranné, tedy diabetes ovlivňuje psychiku a psychika ovlivňuje diabetes. Příčinné souvislosti se liší podle typu diabetu a psychické poruchy.
Můžete to upřesnit?
U diabetiků 1. i 2. typu je vyšší prevalence deprese. Podle několika zdrojů může být její prevalence u pacientů s diabetem 1. typu až 30 %. U tohoto typu diabetu deprese typicky nasedá na primární onemocnění diabetem, a to jako reaktivní stav. Z hlediska biochemického je možné najít souvislost mezi nedostatkem inzulinu, a v důsledku toho snížením hladiny serotoninu, neboť inzulin podporuje množství serotoninu v mozku.
Po prvotním šoku přichází u pacientů v různém pořadí smutek, obviňování sebe či okolí, popírání, pocit nespravedlnosti, zloba, vyčerpání… Nezbývá, než ve spolupráci s rodinou a okolím v sobě zmobilizovat veškeré zdroje sil a vykročit na nekončící cestu.
O zvýšeném výskytu úzkosti u diabetiků jsou rozporuplné informace. Diabetici, kteří si uvědomují, že diabetes je vážné onemocnění se souvisejícími komplikacemi a zkracující život, mívají vyšší skóre úzkosti. Významnějším prediktorem úzkosti u těchto lidí je ale jejich osobnostní charakteristika.
Léčba diabetu zahrnuje pozorné monitorování diety, glykemií a nezbytnost pravidelné fyzické aktivity, což přispívá k rozvoji poruch příjmu potravy, zejména mezi ženami diabetičkami.
Může být porucha glukózového metabolismu spojena také s kognitivními poruchami?
Kognitivní funkce jsou přímo závislé na glykemii, neboť glukóza je jediným energetickým zdrojem pro mozek. Vliv glykemie je výraznější ve vyšším věku a při organickém poškození mozku. Protože u diabetiků přísun glukózy do mozku často významně kolísá v závislosti na glykemii, mají tito nemocní vyšší riziko vzniku kognitivního deficitu. Hlavní podíl na vzniku kognitivních poruch u diabetiků má zřejmě hypoglykemie. Mezi nepřímé vlivy, které kognice při diabetu negativně ovlivňují, jsou cévní a metabolické komplikace, depresivní stavy a inaktivita.
Diabetes vzniklý v dětském věku pak ovlivňuje kognitivní vývoj dítěte. Byl zjištěn vliv těžkých hypoglykemií na vznik kognitivního deficitu – hlavně poruchy paměti a pozornosti.
U diabetiků se také častěji vyskytují sexuální dysfunkce, u mužů se jedná o erektilní dysfunkci a předčasnou ejakulaci. U žen jsou nejčastější poruchy menstruačního cyklu, mykotická onemocnění genitálií, poruchy vaginální lubrikace a další. To má samozřejmě negativní vliv na psychiku pacienta.
Jak pacienti vnímají skutečnost, že by mohli vyžít služby psychologa nebo psychiatra?
Psychickým potížím u diabetiků je nutné věnovat zvláštní pozornost, neboť diabetik s psychickými potížemi hůře spolupracuje při léčbě základního onemocnění. A naopak, za nespoluprací při léčbě diabetu nebo špatně kompenzovaným diabetem bez zjevné příčiny se často skrývá psychická porucha pacienta. Je na diabetologovi, aby tuto možnost viděl a eventuálně zasáhl. Aby si s pacientem udržoval partnerský, ne autoritativní vztah. Aby mu naslouchal, pomáhal a podporoval ho. A v případě potřeby, aby pacienta včas odeslal k psychologovi, případně psychiatrovi. Při dobrém vztahu lékaře s pacientem tuto možnost pacienti většinou ocení, a někdy si ji dokonce sami vyžádají.
Uvědomují si diabetologové, že jsou jejich pacienti v úzkosti, strachu...
Ano, většinou... Alespoň by to tak mělo být. Již samotné vyslechnutí diagnózy vede u pacienta ke stresovým reakcím. Léčba cukrovky si vyžaduje zodpovědnost a vytrvalost. Lidé s diabetem se musí neustále hlídat a kontrolovat. To samo o sobě vytváří velký psychický tlak na jedince. Diabetologové a jejich medicínské týmy by proto měli s pacientem spolupracovat a pomáhat mu nejenom na úrovni medicínské a somatické, ale také na úrovni partnerské, psychologické a motivační.
V rodinách diabetiků, zejména dětských pacientů, je s nemocí spojená zvýšená stresová zátěž. Součástí dětských diabetologických center jsou proto také psychologové a psychoterapeuti, kteří dětem a jejich rodinným příslušníkům pomáhají se s nemocí smířit a pochopit ji. Vždy je zároveň potřeba brát v úvahu specifická vývojová stadia při péči o dětské diabetiky.
Jak rychle si diabetici dokáží zvyknout na opatření související s jejich onemocněním?
To je hodně individuální. Mnoho diabetiků je hodně motivovaných a spolupracují už od začátku. I přes náročnost léčby jsou v obdivuhodné psychické kondici, leckdy proto, že se rozhodli vzít svou nemoc jako výzvu k pozitivní změně svého životního stylu. U části pacientů se jejich počáteční motivace a spolupráce časem vytrácí a je potřeba s nimi nadále diskutovat, znovu je edukovat a motivovat. V tomto ohledu hodně pomáhá skupinová práce.
Reklama
Jsou řešením i antidepresiva?
V praxi se nám nejvíce osvědčuje otevřeně s pacienty o všem mluvit, najít si na ně čas, vyslechnout si je. Důležitá je vstupní edukace a podpora pacienta i jeho rodiny. Pacienti pak lépe zvládají potíže s přijetím nemoci. Opakovaně probíráme problémy s dodržováním režimu, diety atd.
V případě, že je prožívání nemoci psychicky neúnosné, poradíme a pomůžeme pacientovi vyhledat pomoc psychologa nebo psychiatra. Oba pak mohou léčit a pomáhat pomocí psychoterapie. Psychiatr navíc může předepsat léky, které jsou vhodné při závažnějších potížích. Léky problémy nevyřeší, ale mohou dodat energii, která je k jejich řešení nutná a při psychických potížích často chybí. U diabetiků se nejlépe osvědčuje kombinovaná léčba psychofarmakologická a psychoterapeutická, pokud chceme pozitivně ovlivnit obojí, tedy jak psychické onemocnění, tak diabetes.
Naučit se žít s diabetem, to je základ. Co poradíte?
Když člověku do života zasáhne nevyléčitelná nemoc, je to těžké. Je zahlcený spoustou pocitů. Po prvotním šoku přichází u pacientů v různém pořadí smutek, obviňování sebe či okolí, popírání, pocit nespravedlnosti, zloba, vyčerpání… Nezbývá, než ve spolupráci s rodinou a okolím v sobě zmobilizovat veškeré zdroje sil a vykročit na nekončící cestu. Ne všichni to samozřejmě zvládají úspěšně.
Pacient musí co nejdříve svou nemoc pochopit, smířit se s ní a naučit se s ní žít. Sami se musí stát odborníkem na diabetes a naučit se vše potřebné, s rodinou a s lékařem v zádech. Sám pacient poté postupně prochází zdary i nezdary spojenými s touto nemocí, hledá informace o dostupných technologiích, lécích, možnostech léčby.
Čas od času přicházejí samozřejmě období vyčerpání, deprese a rezignace. Od diabetu si totiž nelze vzít dovolenou, nelze zapomenout, protože důsledek zvolnění či opomenutí může být velmi vážný. Proto je potřebné, aby měl pacient na cestě s diabetem oporu v rodině a také dobrý vztah s lékařem, založený na důvěře.
Je jídlo klíč k úspěšné kompenzaci diabetu?
Dlouhodobý a prudký nárůst diabetiků po celém světě je způsoben nezdravým životním stylem. U cukrovky hraje dieta a vyvážená strava zásadní roli v prevenci i léčbě. Navíc přispívá k udržení zdravé tělesné hmotnosti. Dieta a pohyb jsou pak zásadním prvkem v léčbě cukrovky. Správně nastavený jídelníček má klíčovou roli v udržování glykemické rovnováhy, což je nezbytné pro předcházení komplikacím spojeným s diabetem. Dieta při cukrovce není jen o omezování určitých potravin, ale o vytváření vyváženého a pestře složeného jídelníčku, který podporuje celkové zdraví a vitalitu.
Existuje několik přístupů k dietě při cukrovce, přičemž každý z nich má svá specifika. Pro diabetiky je důležité vybírat potraviny, které pomáhají udržovat stabilní hladinu krevního cukru. Mezi ně patří:
- Čerstvá zelenina, bohatá na vlákninu, vitamíny a minerály
- Ovoce s nízkým obsahem cukru
- Libové maso a ryby jako zdroj kvalitních bílkovin
- Celozrnné pečivo a obilniny
- Ořechy a semínka pro zdravé tuky a bílkoviny
foto: Se svolením Daši Lazarákové, zdroj: Autorský článek