Vejdete do kavárny a u vedlejšího stolu vidíte dvě bytosti. Obě mají identický béžový „oversized“ kabát, obě drží v ruce kelímek. Jedna ovesné latte, druhá babyccino s extra porcí glitrů. A obě mají ve tváři ten výraz znuděné existence, která právě zkontrolovala dosah na Instagramu.
Té menší je osm (!!!). Má nalakované nehty, v uších drobné brilianty a její vlasy nepoznaly vítr, protože by to zničilo ten precizní „sleek bun“, který jí matka ráno lakovala patnáct minut.
Tohle není roztomilé. Je to diagnóza doby, kterou psychologové začínají nazývat narcistickým prodloužením vlastního já. Jo, je to porouchaná sebeláska.
Sephora Kids. Retinol je přece víc než schovávaná
Fenomén „Sephora Kids“, který v posledním roce ovládl sociální sítě, dorazil i k nám. Holčičky, které by měly řešit, jestli se jim vejde do penálu nová guma, dnes okupují regály s luxusní kosmetikou. A matky? Ty tam stojí s nimi a nadšeně jim vybírají krémy s kyselinou hyaluronovou.
Podle studií Americké psychologické asociace (APA) vede předčasná sexualizace a důraz na vzhled u dívek k dramatickému nárůstu úzkostí, depresí a poruch příjmu potravy. Pokud dítěti v sedmi letech vštěpujete, že jeho hodnota je přímo úměrná tomu, jak vypadá na fotce, nekupujete mu „skvělý zážitek u manikérky“, ale předplácíte mu budoucí terapie.
Dermatologové navíc bijí na poplach. Dětská pleť je citlivá a používání agresivních produktů pro dospělé vede k nevratnému poškození kožní bariéry. Ale co, hlavně že ta lahvička s logem vypadá v koupelně vedle máminých sér tak fotogenicky, že?
Matka režisérka, dcera rekvizita
Proč to ty ženy dělají? Odpověď je krutá: Potřebují validaci. Dcera už není samostatná bytost s vlastní chutí nosit špinavé tepláky a triko s pokémonem. Je to projekt. Je to živá panenka, která musí ladit s interiérem obýváku v barvě „sad beige“.
Trend, kdy rodiče využívají své děti k budování vlastního online brandu, má i své odborné pojmenování, sharenting. Studie publikovaná v Journal of Pediatrics and Parenting varuje, že ztráta digitálního soukromí dětí může mít fatální následky na vývoj jejich vlastní identity. Když je vaše dcera od narození jen „vaším menším já“, jak má sakra zjistit, kým je ona sama?
„Moje dcera miluje módu,“ argumentují matky na diskusních fórech, zatímco své sedmileté ratolesti vybírají dospělácké plavky s průstřihy. Jenže ta holčička nemiluje módu. Miluje vaši pozornost. A pokud je jedinou cestou k vaší pochvale to, že bude vypadat jako zmenšená verze modelky z katalogu, udělá to. Je to evoluční mechanismus přežití, ne módní vkus.
Moje kamarádka Lucka takovou dcerku má. Natálka nosí všude lebky, protože Lucka má všude lebky. Natálka chodí v černém a občas se vzpouzí vzít si na sebe do školy něco jiného než kabelku a lakovky, protože ven přece musí jít perfektní. Lucka se tím pak chlubí na Instagramu, jak je její Naty její nejlepší kamarádka. Jenže ona je její dcera...
Kam zmizelo právo na „ošklivé“ dětství?
Dětství má být špinavé, chaotické a esteticky naprosto nekonzistentní. Je to období, kdy máte právo vypadat jako strašák do zelí, mít rozcuchané vlasy a pusu od čokolády. Jenže v éře Mini-Me je tohle nepřípustné. Fotka na sítě musí být čistá.
A je toho mnohem víc. Ztrácí autenticitu, protože se učí hrát roli. Hodnota dívky je redukována na estetický dojem. A chybí tu hranice. Matka nevnímá dceru jako jiného člověka, ale jako součást sebe.
„Jsi tak krásná, když vypadáš jako já“
Tenhle toxický kompliment je v podstatě podtextem každého společného výletu na nehty. Matky si skrze dcery léčí své komplexy, nebo se snaží prodloužit své mládí. Pokud moje dcera vypadá skvěle a já vypadám jako ona, pak i já musím vypadat skvěle a mladě. Je to jednoduchá, ale zvrácená rovnice.
Reklama
Investigativní pohled na sociální sítě odhaluje tisíce profilů, kde jsou dcery stylizovány do póz dospělých žen. Je to fascinující a děsivé zároveň. Vidíme tam „get ready with me“ videa, kde devítileté slečny mluví o „konturování obličeje“. Co chcete konturovat na dětském obličeji, který je definicí čistoty?
Nechte je být dětmi, dokud to jde
Milé maminky, vaše dcera není vaše kopie. Není to vaše šance na reparát vlastního dětství. Není to módní doplněk k vaší kabelce. Je to člověk, který má právo být neupravený, trapný a vizuálně naprosto nekompatibilní s vaším Instagramem.
Až příště sáhnete po laku na vlasy, abyste jí udělala ten dokonalý drdol na první stupeň, zkuste se zamyslet. Potřebuje to ona, nebo vaše ego? Možná by jí víc slušelo, kdyby ty vlasy vlály za ní, když bude lézt na strom. Protože lak na nehty jde odlakovat, ale pocit, že jako dítě byla jen výstavním kusem, se z duše odstraňuje mnohem hůř.