Vědci si nedokážou vysvětlit, proč je u staršího muže a mladší ženy početí problematické. O plodnosti mužů je jen málo záznamů

Přečteno 24788x

Veřejnost měla dlouhá desetiletí za to, že problém s neplodností se týká hlavně žen. Pro muže neměl být zároveň problém, aby se stávali otci i v pokročilém věku. Pánové po čtyřicítce ale skutečně už problém mít mohou. A šance na zplození dítěte je u nich ještě nižší, pokud se o dítě pokouší s výrazně mladšími ženami.

Související…

Muži se častěji dostávají do sociální izolace. Neumí vyjadřovat emoceSlabší pohlaví jsou muži. Kvůli svým chromozomům Muži, buďte v klidu. Notebook na klíně neplodnost nepřivodí

Americká terapeutka pro rodinné vztahy Laura Dodgeová představila na oňském sympóziu European Society of Human Reproduction and Embryology v Ženevě výsledky svého rozsáhlého průzkumu. Zkoumala sedm tisíc párů, které se dohromady 18tisíckrát pokoušely o umělé oplodnění. Podle očekávání byla šance na otěhotnění nejmenší, pokud byla v páru žena starší čtyřiceti let. Kupodivu byla ale úspěšnost oplodnění nízká i u párů, kde bylo muži víc než čtyřicet a ženě méně než třicet let.

Ideální věk, ne partner

Z výzkumu zkrátka vyplynulo, že pro ženy by se z biologického hlediska vyplatilo více lovit mezi mladšími muži, a to především v případě, že chtějí samy založit rodinu později. Ženy, kterým bylo mezi třiceti a pětatřiceti lety a chodily se starším partnerem, měly totiž až o jedenáct procent menší šanci, že otěhotní.

Úbytek plodnosti u mužů může způsobovat i nějaký faktor z vnějšího prostředí, který má vliv na tvorbu spermií.

"U žen mladších třiceti let, které chtěly děti, jsme zaznamenali nejnižší počet těhotenství, pokud měly partnera staršího o deset a více let," doplňuje Dodgeová. Je to paradoxní, protože právě tento věk je lékaři považován pro ženy za ideální pro založení rodiny.

Spermie, či prostředí?

Vědci si zatím nejsou jistí, zda má snížená plodnost u starších mužů podobnou souvislost, jako je tomu v případě ženské plodnosti tedy, že kvalita spermií klesá s věkem. Dodgeová ale nevylučuje, že úbytek plodnosti může způsobovat i nějaký faktor z vnějšího prostředí, který má vliv na tvorbu spermií.

V roce 2015 byl průměrný věk české matky při narození prvního dítěte 28,2 roku a v roce 2016 poprvé překonal věk prvorodiček 30 let.

Je přitom paradoxní, že při umělém oplodnění se lékaři snaží vybrat to nejlepší vajíčko, ale spokojí se s jakoukoliv spermií. Podle Dodgeové bychom ale při umělém oplodnění měli klást důraz na oboje. Nejenže pak bude šance na otěhotnění vyšší, ale rovněž je pravděpodobné, že dítě bude díky spojení kvalitního vajíčka i spermie zdravější.

V Česku porodnost stoupá

Podíváme-li se na české statistiky, zjistíme, že výzkumníci se skutečně zaměřují hlavně na ženy a jejich věk při porodu. Trend odkládání dítěte do pozdějšího věku sice stále trvá, podle dat z posledních let už se ale příliš nezvyšuje.

V roce 2015 byl průměrný věk matky při narození prvního dítěte 28,2 roku a v roce 2016 poprvé překonal věk prvorodiček 30 let. Pro srovnání, v roce 2005 činil 26,6 roku. Podle statistiků věk prvorodiček, kterým je mezi dvaceti a šestadvaceti lety, klesl skutečně výrazně, hranice se už ale dál příliš rychle neposouvá. 

Dobrou zprávou je, že u nás každoročně vzrůstá počet narozených dětí. V roce 2017 se narodilo 114 405 dětí. To je o 1,7 tisíce více než v roce předchozím. Loni měla Česká republika také nejvíce obyvatel od druhé světové války. Konkrétně 10, 6 milionu. O věku otců při narození jejich prvního dítěte, moc statistik neexistuje. Ta poslední z roku 2016 odhaduje, že se tento věk pohybuje mezi 30 a 34 lety.

foto: Shutterstock, zdroj: Psychologytoday.com

Kamila Steinbachová

Kamila Steinbachová

Žena, přítelkyně, chovatelka koček, kreativní psavec a milovnice filmů.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.