Podle statistik jsou mezi Čechy jen asi čtyři procenta abstinentů a společně se Slovenskem, Maďarskem a dalšími východoevropskými státy patříme k největším opilcům na světě. Nic na tom nemění ani dobře míněná varování, že se s každou sklenkou, kterou vypijeme „na zdraví“, dobrovolně trávíme. Možná nám ale svítá naděje.

Na alkohol jsme si zvykli tak moc, že absolutně ignorujeme jeho opravdové vlastnosti a pohlížíme na něj jako na nevinnou a velmi zábavnou potravinu. Pokud bychom ho ale posuzovali podle stejných kritérií jako ostatní potraviny, nezbylo by nám nic jiného, než ho velmi rychle zakázat. Objektivně vzato, alkohol je vysoce toxická látka s „bezpečnou“ dávkou odpovídající zhruba jedné sklenici vína. Za rok.

Alkohol napáchá ve společnosti víc škod než heroin a crack.

Než se začnete rozčilovat a obviňovat nás z radikálního abstinentismu, tak upozorňujeme, že tento výrok pronesl v rozhovoru pro časopis Guardian psychiatr a adiktolog David Nutt. Odborník, který se v podstatě celou svou profesní kariéru zabývá alkoholem a léčbě závislosti na něm. Jeden čas dokonce působil na pozici vládního experta pro otázku drogových závislostí ve Velké Británii, odkud byl ale odejit kvůli objektivitě, s jakou se k závislostem stavěl. K jeho památným kouskům patří zejména vyjádření, že při jízdě na koni podstupujeme větší zdravotní riziko, než při spolknutí extáze, a také velmi přehledná a tvrdými fakty podložená studie o tom, že alkohol napáchá ve společnosti víc škod než heroin a crack.

Stejný realismus si ale doktor Nutt zachovává, když přijde na otázky sociální role alkoholu. Na rozdíl od mnoha jiných lékařů si je vědom, že naše kultura je alkoholem tak prosáklá, že se ho zkrátka nezbavíme. Sám si dopřává sklenku whisky před spaním a společně se svou dcerou dokonce spoluvlastní vinárnu. „Nejsem proti alkoholu,“ prohlásil, „ale byl bych radši, kdyby k němu existovala alternativa.“

Kus mozku zvaný GABA

Látka, která by nás dokázala zrelaxovat a uvolnit sociální zábrany, ale zároveň by nám nezabíjela mozkové buňky a nezpůsobovala kocovinu, je v oblasti potravinářství něco jako studená fúze v energetice. Jinými slovy – zní to super a rámcově plus mínus víme, jak na to, ale v praxi jsme se k tomu zatím nepřiblížili víc než ke koloniím na Marsu. To ale neznamená, že bychom se o to už dlouho nesnažili. A peloton vývojářů s přehledem vede právě pan David Nutt.

David Nutt zkusil svůj objev využít z druhé strany. Když dokázal opilecké receptory zablokovat, začal zkoumat, jestli by je šlo stimulovat něčím méně jedovatým, než je alkohol.

Na nápad vytvořit bezpečnou náhražku alkoholu přišel David už v 80. letech, když v rámci své doktorandské práce zkoumal účinky alkoholu na mozek. Zjistil, že za pocitem uvolněnosti, úbytkem studu a dalšími super příznaky alkoholického rauše může jeden druh receptorů v mozku s krásným jménem GABA. Opilost v podstatě funguje tak, že se alkohol na GABA receptory naváže, a ony pak zavelí mozku, aby aktivoval méně neuronů (po alkoholu se zkrátka blbne).

David Nutt tento mechanismus nejenomže objevil, ale vyvinul také chemikálii, která GABA receptory dokáže zablokovat. Po její aplikaci mozek opět obnoví svou plnou činnost a jeho majitel okamžitě vystřízliví. Okamžitý vystřízlivovač bylo bohužel možné testovat jen na myších a nikdy se neocitl na pultech lékáren. V případě předávkování totiž vyvolával stejné záchvaty, jaké zažívají těžcí alkoholici při odvykací léčbě, nehledě k tomu, že neřešil samotné toxické účinky alkoholu a hrozilo, že bez nepříjemných poopileckých stavů by se lidé prostě upili k smrti. David Nutt se ale nevzdal a zkusil svůj objev využít z druhé strany. Když dokázal opilecké receptory zablokovat, začal zkoumat, jestli by je šlo stimulovat něčím méně jedovatým, než je alkohol.

Bezpečně a na míru

Jak se ukázalo, vymyslet bezkocovinový drink je daleko složitější, než namíchat lék na opilost. První zmínku o svém výzkumu publikoval David Nutt až v roce 2005 a dočkal se velmi skeptických reakcí. V posledních letech ale pokrok ve výpočetní technice a vývoj nových technologií způsobil ve farmacii doslova revoluci. Vývojáři Nuttovy firmy Alcarelle najednou mohli syntetizovat molekuly, na kterých pracovali skoro třicet let. Tím pádem mají velmi přesnou představu, jak a co mají jejich drobečci dělat.

Můžete ho vypít, kolik chcete, ale nikdy se nesložíte pod stůl.

Podle jejich tvrzení umí vyrobit nápoj, který dokáže navodit pohodu při obchodním jednání, zatímco jiný umí uživatele udržovat v náladě na celonočním mejdanu. Po žádném z nich nebudete zažívat kocovinu, nebudou vám odumírat mozkové buňky a játra vám nebudou zaplavovat organismus jedovatými natráveninami. Navíc je do uměle vyrobených molekul možné zakódovat další spoustu věcí. Například hraniční účinnost, což znamená, že umělým alkoholem je nemožné se předávkovat. Můžete ho vypít, kolik chcete, ale nikdy se nesložíte pod stůl. To prosím není sci-fi, ale už dnes běžně využívaná věc zabudovaná například do léků na odvykání kouření.

Ještě vychytat chuť

Když teď máme k dispozici zhruba vše, co do nového panáku patří, asi je na místě se zeptat, proč ho ještě nemáme na baru. Vývojáři Alcarellu ho ještě nepostoupili k testům, ale sami ho prý už vyzkoušeli mnohokrát. Nechutná údajně nijak lahodně, ale smíchaný s ovocnou šťávou funguje naprosto spolehlivě. Právě v chuti se ale skrývá hranice, která odlišuje opíjecího agenta od lahodného drinku.

Když Nuttova firma Alcarelle vypisovala nové kolo výzev pro investice, byli mezi největšími zájemci právě lihovinoví giganti a nasypali do vývoje hezkých dvacet milionů liber.

„Za oblibou alkoholických nápojů nestojí jen jejich účinek,“ vysvětluje to David Nutt. „Oblíbili jsme si je kvůli velmi složité interakci mezi chutí, vůní, texturou, prožitkem během pití a stavu, který nám navozuje.“ Zároveň ale dodává, že chuť není nepřekonatelná překážka. Což je pravda, protože, objektivně vzato,  alkoholické nápoje chutnají divně. Když básníme o chuťovém zážitku ze strécovy trnkovice, tak si neuvědomujeme, že bez opíjecího účinku bychom takový dryák nikdy dobrovolně nepozřeli.

Jelikož je David Nutt realista, vzdal se myšlenky dotáhnout vývoj až do stádia konzumovatelného nápoje a chce vyrábět umělý alkohol jako ingredienci, kterou by používali specializovaní výrobci. Ti kupodivu nevidí v jeho vynálezu konkurenta a dívají se na něj jako na možnost vyrábět úplně nové druhy nápojů – stejně jako tabákové firmy investují miliardy do vapingu a masný průmysl do projektů rostlinných náhražek masa. Když Nuttova firma Alcarelle vypisovala nové kolo výzev pro investice, byli mezi největšími zájemci právě lihovinoví giganti a nasypali do vývoje hezkých dvacet milionů liber. Zkrátka, když půjde vše, jak má, tak si brzo budeme moct užít příjemnou opici a ráno nemít za krkem kočku.

Související…

Adiktolog: Česko je jasně proalkoholní společnost. I malé množství alkoholu škodí
Milada Kadeřábková

foto: Profimedia, zdroj: The Guardian