Národní park je nejvyšším stupněm velkoplošné ochrany přírody a krajiny, který český právní řád v současné době zná. Z logických důvodů bývá tento status tudíž přiznáván hlavně oblastem, které skýtají nové příležitosti pro vědecký výzkum a zároveň s sebou nesou část českého kulturně-přírodního dědictví. Jejich středobodem jsou takzvané bezzásahové zóny, které v součtu zabírají asi 0,5 % rozlohy celé republiky. V tuzemsku v současnosti existují čtyři národní parky – tři na území Čech a jeden na Moravě. Dohromady představují cca 1,5 % celkové rozlohy státu. O dalších kandidátech na status národního parku se v poslední době poměrně živě diskutuje.
„Národní parky jsou určitým projevem vyspělosti daného národa a jeho společnosti. Dlouholetou tradici mají například v Americe a dnes se často vyhlašují i v asijských zemích, jako je Indie nebo Čína. Vyspělé civilizace zkrátka vyčleňují část svého území z hospodářství pro vědecké účely. Vzhledem k zanedbatelnému procentu, které u nás národní parky v současnosti zabírají, věřím, že je Česká republika natolik bohatý a vyspělý stát, aby si mohla dovolit na 1,5 % svého území nehospodařit. Svědomitá správa národních parků je jednou z nejlepších investic do budoucnosti, kterou můžeme učinit,“ zdůrazňuje Tomáš Tesař (TOP 09), náměstek ministryně životního prostředí.
Krkonoše: Dechberoucí zážitek na horských hřebenech
Nejstarší český národní park se rozprostírá napříč nejvyšším českým pohořím Krkonoše a tvoří nedílný celek se svým polským protějškem.
Krkonoše. (zdroj: Shutterstock)
Jde o jedno z přírodně i druhově nejrozmanitějších území v České republice – a je domovem několika endemických druhů, které se přirozeně vyskytují pouze v Krkonoších. Kroky obdivovatelů KRNAPu směřují třeba na Sněžku či k prameni řeky Labe. Krkonoše navíc zabaví celoročně – ať už hledáte pořádný horský výšlap, chcete meditovat při klidné procházce lesem, obdivovat místní skály, ledovcová údolí a horské louky nebo vyrazit za zimním sportovním vyžitím.
Šumava: Expedice napříč pralesem
Národní park Šumava je největším národním parkem v celém středoevropském regionu. Nejvyšší status ochrany získal pro svá unikátní biologická společenství, která se na tomto území přirozeně vyskytují.
Šumava. (zdroj: Shutterstock)
Šumava je v podmínkách České republiky doslova unikátem – kromě klasických horských porostů zde najdeme i pralesy a mnohé slatě, rašeliniště, karová jezera a další přírodní úkazy. Šumava kromě možnosti pozorování ohrožených rostlinných a živočišných druhů navíc skýtá nespočet příležitostí vyžití pro milovníky pěší turistiky, zimních sportů i vodáctví – přeci jen na jejím území pramení řeka Vltava.
Podyjí: Po proudu řeky Zemí nikoho
Jediný moravský národní park je sice zároveň tím nejmenším u nás, ale zato se pyšní největší pestrostí tamní přírody. Rozprostírá se v okolí toku řeky Dyje, která protéká kaňonem, jenž je hlavním důvodem, proč si oblast status národního parku vysloužila.
Podyjí. (zdroj: Shutterstock)
Zde byste stěží hledali významnější lidskou stopu v podobě osad či obcí. Podyjí je díky těmto panenským podmínkám doslova rájem vyder říčních a syslů obecných a četně se zde vyskytují i různé vzácné druhy ptáků a plazů. Dnes objevují turisté Podyjí nejraději na kole, přičemž lákadlem jsou pro ně především zdejší vinice a jejich plody.
České Švýcarsko: Tuzemský ráj pískovcových skal
Neodmyslitelným symbolem našeho nejmladšího národního parku je Pravčická brána, jež je největší pískovcovou skalní branou ve střední Evropě a svou velkolepostí turisticky dominuje svému regionu.
České Švýcarsko. (zdroj: Shutterstock)
Česká „Marlboro Country“, jak se tomuto národnímu parku s jeho přeshraničním dvojčetem – Saským Švýcarskem – s nadsázkou přezdívá, nabízí především zážitek z dynamické krajiny plné skal a evropsky unikátního přírodního kaňonu řeky Labe. Oblast je i přirozeným útočištěm mnoha ptačích druhů – například zdejší populace sokola stěhovavého nemá ve středoevropském regionu obdoby. Bohatá místní flóra také kromě jiného čítá na stovky druhů mechů a lišejníků.
Křivoklátsko: Tradiční královské lesy skrývají přírodní bohatství
Programové prohlášení současné vlády Petra Fialy (ODS) předpokládá, že by měl na území Křivoklátska ve Středočeském kraji vzniknout nový národní park s kaňonem řeky Berounky.
Křivoklátsko. (zdroj: Shutterstock)
Tato oblast je specifická tím, že jde o největší vnitrostátní nížinný a pahorkatinný komplex na našem území. To s sebou přináší četné přírodovědecké benefity – na území se přirozeně vyskytuje 14 druhů vážně ohrožených rostlin, nemluvě o spoustě dalších vzácných zástupců rostlinné i živočišné říše. Oblast je už od roku 1977 chráněnou biosférickou rezervací UNESCO a od začátku milénia součástí mezinárodní soustavy Natura 2000. Jde navíc o kraj, který kloubí atraktivní kombinaci – přírodu a historii. Na jeho území najdeme například hrady Točník a Žebrák, zámek Zbiroh a samozřejmě Křivoklát.
Soutok: Bašta starobylých stromů
Pro úplnost na závěr zmiňme ještě to, že se vedou diskuze i o možném šestém národním parku v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje. Právě tyto dvě řeky velmi specificky ovlivňují podobu celého jihomoravského regionu – konkrétními projevy jsou četné mokřady, tůně, síť slepých ramen řek nebo lužní lesy. V celoevropském měřítku jde o území jedinečné a mimořádně cenné.
Soutok je oblastí s mimořádnou biodiverzitou, které představuje útočiště pro ohrožené druhy. Výrazným prvkem místní krajiny jsou i starobylé stromy, jež poskytují přirozené útočiště nejednomu druhu hmyzí i ptačí říše. Představitelé Ministerstva životního prostředí nicméně připouští, že by Soutok mohl získat „pouze“ status chráněné krajinné oblasti, který by mu poskytl potřebnou celoplošnou ochranu.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Media List
