fbpx

Garbologie už si políčila na kondomy či jogurty: Co všechno se dá vyčíst z odpadků? 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Odpadky, ať už spláchnuté, vyhozené nebo recyklované, obsahují množství informací o chování a rozhodování lidí, které jinde nelze získat. Ti, kteří se odpadem odvážili zabývat dopodrobna, jsou známí jako garbologové, dle anglického výrazu pro odpad garbage

Zveřejněno: 10. 5. 2022

Garbologové jsou jedni z mála lidí, kteří se obtěžují ponořit do hromad opadu. Jejich úsilí ovšem už pomohlo odhalit celou škálu skrytých informací o společnosti – od stravovacích návyků přes strach o zdraví až po fungování tajnůstkářských politických režimů. Jsou to oni, kdo si udělá čas, aby zanalyzovali, kolik jsme toho vyhodili, a poukazují na to, co o nás náš odpad vypovídá. „Na studiu odpadků je něco osvěžujícího a přímočarého,“ říká antropolog Thomas Hylland Eriksen z University of Oslo. „Dává vám přímý a privilegovaný vhled do skutečného způsobu života lidí.“

Termín „garbology“ byl zaveden americkým spisovatelem a aktivistou Alanem Julesem Webermanem na počátku 70. let 20. století, ale byl to až antropolog William Rathje, kdo o několik let později přenesl garbologii na vědeckou půdu. Ve studii nazvané The Tucson Garbage Project s kolegy prohledávali skládky a kategorizovali hromady odpadu, který vyprodukovali obyvatelé Tucsonu v Arizoně. Porovnávali také obsah odpadkových košů jednotlivců s tím, co dotyční o svých stravovacích a pitných návycích uvedli v dotaznících, a zjistili, že ve většině případů lidé množství jídla a alkoholu, které konzumovali, jednoznačně bagatelizovali.

Počítání kondomů

Je pochopitelné, že vzdálenější a tradiční komunity produkují odpadu podstatně méně. Ve studii z roku 2003, kterou vedla Ann Marie Wolfová, výkonná ředitelka Sonora Environmental Research Institute v Tucsonu, výzkumníci analyzovali odpadky, které vyhazovali domorodí Američané kmene Tohono O'odham. Zjistila, že oproti běžné americké populaci vyprodukují pevného odpadu na osobu a den přibližně pouhou třetinu.

Díky prohrabávání hromad odpadu se podařilo získat důkazy o tom, jak čínské úřady organizovaly deportace obyvatel z městských oblastí na venkov.

Koncem 80. let, v době, kdy v USA vrcholila epidemie AIDS, chtěl tým zdravotních expertů z Baltimoru sledovat, zda lidé dodržují rady, jak praktikovat bezpečný sex. Začali tedy počítat spláchnuté kondomy, které se objevily v čistírnách odpadních vod. Počátkem roku 1988 jich pracovníci čističky nacházeli 200 až 400 denně.

V jiných zemích se nechali inspirovat a stejnou metodu používají dodnes. V roce 2006 tak například odhadli pracovníci čističek v Eswatini (dříve známém jako Svazijsko), že používání kondomů vzrostlo meziročně o 50 %. Jejich boom zaznamenala v roce 2015 také Zambie, kdy tisíce latexových pomocníků dokonce ucpaly kanalizaci v hlavním městě Lusace. Což byla v zásadě dobrá zpráva, stalo se tak totiž během kampaně proti šíření viru HIV a onemocnění AIDS.

Odpadní svědectví Číny

V 90. letech 20. století a na počátku 21. století si hrstka výzkumníků uvědomila, že mohou poodhalit historii čínské kulturní revoluce tím, že budou zkoumat hromady odpadového papíru, který vyhazují místní domácnosti nebo úředníci. Jedním z těchto výzkumníků byl Jeremy Brown, historik ze Simon Fraser University v Kanadě. Frustrovaný omezeným přístupem do oficiálních archivů jezdil každý víkend na bleší trhy v Tchien-ťinu a sháněl stohy vyřazených dokumentů.

Jakmile se prodavači na bleších trzích dozvěděli, co kupuje, sami v hromadách odpadků hledali. Díky tomu se Brownovi podařilo získat dokumenty, které dokazují, jak úřady organizovaly deportace lidí z městských do venkovských oblastí.

V odpadu u opuštěných sovětských základen v Polsku se našly i drahé západní hračky, ke kterým běžní obyvatelé v té době neměli přístup.

V poslední době garbologie pomohla dalším vědcům, kteří se snažili nahlédnout do ještě uzavřenější a tajemnější země – Severní Koreje. The Guardian informoval o výzkumu, ve kterém profesor Kang Dong-wan v Jižní Koreji shromáždil více než 1 400 obalů severokorejských produktů, které vyplavilo moře podél jihokorejského pobřeží. Je zajímavé, že novější obaly sladkostí byly barevné a sofistikované, což naznačovalo jemné kulturní změny v zemi, kde je každodenní život silně omezen.

Polský život sovětské armády

Polský archeolog Grzegorz Kiarszys ze Štětínské univerzity prohledal odpad kolem hrstky opuštěných sovětských základen taktických jaderných zbraní v naději, že získá informace o tamních utajovaných aktivitách. K poodhalení tajemství některých z těchto míst mu pomohly techniky dálkového průzkumu, jako jsou letecká fotografie a laserové skenování, nebo také odtajněné satelitní snímky z 60. a 70. let 20. století. Prohledáváním odpadků si ale dokázal vytvořit ucelený obrázek o tom, jaký byl život lidí, kteří tam kdysi žili.

Odpad z běžných domácností zahrnoval žiletky, rtěnky, řasenky, obaly od sušeného mléka nebo také dětské hračky. Je pozoruhodné, že některé nalezené hračky byly poměrně drahé. Například lego, které nebylo během komunistické éry široké veřejnosti v Polsku dostupné. Z toho Grzegorz Kiarszys usoudil, že sovětští důstojníci měli přístup k cizí měně.

Sociální krize v Íránu

Leila Papoli-Yazdiová, archeoložka z Linnaeus University ve Švédsku, použila garbologii k lepšímu pochopení demografie lidí žijících v íránském hlavním městě Teheránu. Objevila dostatek důkazů o zneužívání drog ve čtvrtích s nižšími příjmy. Ovšem v jedné takové oblasti ji a její tým překvapilo, že v pytlích na odpad, které zkoumali, našli neobvyklé množství papíru. Ukázalo se, že místní obyvatelstvo se v posledních letech změnilo a nyní představuje skupinu nezaměstnaných lidí ze střední třídy, kteří ve volném čase četli noviny více než obyvatelé nižších vrstev. 

„Novými nájemníky v této čtvrti byli většinou vzdělaní lidé bez práce, například učitelé, nezaměstnaní dělníci a zkrachovalí podnikatelé, kteří ztratili možnost pronajmout si bydlení v dražších čtvrtích kvůli ekonomické krizi posledního desetiletí,“ napsala Papoli-Yazdiová ve své práci v roce 2021.

Odpadky v marketingu

Souběžně s akademickými studiemi se garbologie stala atraktivním nástrojem pro firmy. V 70. letech 20. století byla ve Velké Británii populární značka jogurtů Ski, která čelila konkurenci značek Prize a Cool Country. Stephen Logue, obchodník, který byl kdysi produktovým manažerem společnosti Ski, vzpomíná, jak jeho společnost angažovala firmu s názvem Audits of Great Britain (AGB), která prováděla průzkum odpadků v tisícovkách domácností. Lidé byli placeni za to, že obaly z různých domácích produktů včetně jogurtů odkládali do samostatných košů. Analytici jejich obsah pravidelně shromažďovali a evidovali, aby zjistili, které značky si vedou lépe než ostatní.

Společnost ve Velké Británii angažovala v rámci konkurenčního boje externí firmu, která v tisícovkách domácností prováděla „audit popelnic“.

Sledování toho, co lidé nakupují, se stalo mnohem snazším s nárůstem čárových kódů a věrnostních karet, které umožňují maloobchodníkům zaznamenávat každý prodaný produkt. Online nakupování nabízí ještě podrobnější data. Ale pro pracovníky marketingu je garbologie přitažlivá i v dnešní době. Datha Damron-Martinezová, emeritní docentka marketingu na Truman State University v Missouri, říká, že když pracovala jako konzultantka, občas navrhovala firmám, aby použily garbologii jako formu pozorovacího výzkumu, pokud se chtěly dozvědět více o spotřebě a trendech v rámci jejich cílové skupiny.

S kolegyní Katherine Jacksonovou využívaly garbologii také jako učební pomůcku. Studenti přinášeli odpadkové koše ze svých pokojů. Ostatní studenti, kteří nevěděli, komu odpadky patří, je pak probírali a snažili se odvodit, jaký člověk tyto konkrétní věci odhodil. Damron-Martinezová říká, že byla neustále překvapována tím, jak vypovídající tento proces může být. Vzpomíná na případ, kdy přítelkyně jednoho studenta přidala do koše vlastní odpadky bez jeho vědomí. Studenti ihned poznali, že jde o odpad vyprodukovaný dvěma lidmi, a rovnou předložili nezvratitelné argumenty.

Prohrabovat se odpadky ve snaze získat konkurenční výhodu na trhu není vždy výhrou. V roce 2001 společnost Procter & Gamble zastavila projekt „dumpster-diving“ (prohledávání popelnic), který se snažil získat informace o podnikání konkurenčního Unileveru v oblasti péče o vlasy. Přestože firma Procter & Gamble trvala na tom, že neporušila žádné zákony, přiznala, že tato činnost byla trochu „mimo přísnou konkurenční politiku shromažďování obchodních informací“. Navíc šlo o činnost, po níž bylo potřeba si alespoň občas umýt hlavu...  

Související…

Dá se temná stránka naší osobnosti změřit? Otestujte si svůj D-faktor
Milada Kadeřábková

foto: Shutterstock , zdroj: BBC

Tipy redakce

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...