Nevládnete-li železnou vůlí, v případě většího průšvihu než je dojít někam půl kilometru pěšky, vás ale možná čeká mnohem výraznější zásah do rozpočtu a života celkově: někteří lidé se prý přílišným utrácením snaží řešit například potíže ve vztazích.

Proč utrácíme víc, než můžeme

Impulzivní nákupy nám nakrátko přinesou úlevu od všeho, co nás aktuálně trápí, byť by to byla „pouze“ hádka s partnerem. Mohou ale být také mechanismem zvládání obtíží, jako jsou úzkost, deprese a nejistota. U některých lidí přerůstají v kompulzivní nákupní poruchu. Ta se vyznačuje opakovaným, nekontrolovatelným utrácením, které způsobuje vážné životní potíže. Mozek si na příliv dopaminu poměrně brzy zvykne, a navíc se naučí vynutit si jeho přísun signálem, že je třeba nakupovat.  

Podle finanční terapeutky Carrie Rattleové je v dnešní společnosti vyhnout se pokušení utrácet těžší, než kdykoliv dříve. Jedním z hlavních faktorů je všudypřítomnost reklamy. Veřejný prostor je jí zaplaven tak, že už averze vůči ní leckde pronikla i do politiky. V soukromí jsme bombardováni reklamními sděleními už dokonce i ve spánku.

Téměř každý občas nadměrně utrácí, například o Vánocích. U kompulzivní nákupní poruchy se ale problém opakovaně vrací a výrazně zasahuje do života postižené osoby.

„Vzniká dokonalá bouře,“ říká Rattleová. „Sociální média, odklon od hotovosti a prodejci ovládající psychologii marketingu – to vše dohromady, smícháno a protřepáno, tvoří značně toxický koktejl, který riziko nadměrného utrácení výrazně zvyšuje.“

Máte problém?

Typické impulzivní nakupování nebo nadměrné utrácení zahrnuje nákup věcí, které nepotřebujete, které jste neplánovali koupit nebo které se nevejdou do vašeho rozpočtu. Bývá ovlivněno vnějšími podněty, jako jsou výprodeje nebo reklama. Může způsobit stres a napětí v rozpočtu, nikoli však vážné životní problémy.

Kompulzivní nákupní porucha je oproti tomu silněji ovlivněna vnitřními pohnutkami: negativními životními událostmi nebo trvalým stresem. A podobně jako gambling nebo drogy zasahuje do života mnohem zásadněji.

„Téměř každý občas nadměrně utrácí, například o Vánocích nebo ve chvílích, kdy se mu podaří dokončit nějaký komplikovaný úkol,“ říká psychiatr Donald Black z nemocnice v Iowa City. „U kompulzivní nákupní poruchy se ale problém opakovaně vrací a výrazně zasahuje do života postižené osoby.“ Týká se problém nadměrného utrácení i vás? To vám napoví odpovědi na následující otázky:

  • Co a v jakém prostředí máte tendenci nakupovat impulzivně? Jaké pocity vás k tomu vedou?
  • Jak jste se cítili před, během a po nákupu?
  • Způsobuje vám impulzivní nakupování nebo kompulzivní utrácení finanční stres nebo závažné problémy v osobním či pracovním životě?

Vzorce vašeho chování vám může pomoci odhalit vedení deníku nebo záznamů o výdajích. Zkuste také požádat někoho ve vašem okolí, komu důvěřujete, aby vám upřímně řekl svůj názor. Vaším cílem je jednoduše získat přehled o tom, kdy a proč příliš utrácíte, abyste získali odrazový můstek k vyřešení problému.

Jak zastavit roztočenou ruletu

Zjistili jste tedy, že impulzivně nakupujete nebo nadměrně utrácíte. A co dál? Výzkumy tvrdí, že obvyklé strategie nejsou účinné. Nově vzniklý obor finanční psychologie však nabízí nové rady, založené na aktuálních poznatcích. Nejprve si určete své priority a cíle. Zeptejte se sami sebe, proč chcete přestat nadměrně utrácet. Zvažte širší souvislosti: jakou dlouhodobou odměnu vám přinese omezení výdajů (například splatíte dluhy nebo na sebe konečně budete moci být hrdí). Co nejvíce oddělte peníze a materiální věci od své osobní identity. Že nevíte, co to znamená? Je to jednoduché. Žádná z těch věcí, které si koupíte, žádná značková kabelka ani nový pár bot, vás nedefinuje. Neříká nic o vás jako o člověku ani neurčuje vaše místo v životě. Místo toho se zamyslete nad tím, co je pro vás důležité a nesouvisí se spotřebou, například upřímnost, humor, rodina nebo tvrdá práce.

Pak si vytvořte plán. Jasné plány snižují stres a podstatně zvyšují šanci, že dosáhnete svých cílů. Naplánujte si podrobně jednotlivé kroky, které podniknete, abyste eliminovali spouštěče impulzivního nakupování. Nejlépe trvale. Například se rozhodněte, že nebudete nakupovat, když je vaše vůle vyčerpaná. Nebo se věnujte jiným příjemným aktivitám, jako je cvičení nebo setkání s přáteli, když se začnete cítit úzkostně nebo sklesle. Součástí vašeho plánu by měla být nejen eliminace rizik, ale také zařazení „náhradních potěšení“.

Žádná z těch věcí, které si koupíte, vás nedefinuje. Neříká nic o vás jako o člověku ani neurčuje vaše místo v životě.

„Pokud si tvoříte plán, snažte se do něj začlenit všechna dobrá rozhodnutí, která jste v minulosti učinili,“ říká profesorka psychologie na Carleton University Johanna Peetzová. „Zamyslete se nad tím, co se vám v minulosti osvědčilo, a naplánujte si toho více,“ navrhuje. Může to být cokoliv: třeba blokování některých webů, placení hotovostí nebo odevzdání platební karty babičce.

Nakonec zvažte možnost svěřit se někomu z přátel nebo blízkých. Tito lidé mohou vaše záměry podpořit a na cestě za dosažením cílů vám pomoci. Výzkumy navíc ukazují, že společná práce párů na společných financích může zvýšit spokojenost ve vztahu.

Související…

Iracionální nákupy: Proč si pořizujeme hlouposti a předražené věci?
Oldřich Pospíšil

foto: Shutterstock , zdroj: Big Think