Nová studie potvrzuje souvislost mezi hormonální antikoncepcí a vznikem deprese. Nejvíce jsou přitom ohroženy dospívající dívky, u nichž je riziko vzniku tohoto psychického onemocnění dokonce o 130 % vyšší oproti jejich vrstevnicím bez pilulek. 

V roce 1960 americká FDA schválila úplně první antikoncepční pilulku na světě s názvem Enovid a způsobila tak doslova revoluci. V tehdejším Československu jsme si na hormonální antikoncepci počkali až do roku 1965, kdy byl registrován přípravek Antigest.

Užívání hormonální antikoncepce v Česku vyvrcholilo v roce 2007, kdy tyto přípravky užívalo 52 % žen ve fertilním věku. Tento úspěch se přisuzuje marketingovému tahu firmy Schering, která je dnes vlastněná farmaceutickým gigantem Bayer. Kdo v té době nezobal pilulky, jako by nebyl! Zajímavé je, že i přes přesvědčivé reklamy se výrobcům hormonální antikoncepce nikdy nepodařilo prorazit na asijský trh. V Japonsku v době české hormonální revoluce bralo pilulky pouze 1,1 % žen. Možná věděly proč…

Soumrak pilulek

Masová obliba původní hormonální antikoncepce s vysokými dávkami hormonů dostala na frak už o 15 let později. V roce 1975 byl u žen užívajících tyto přípravky zaznamenán nárůst případů rakoviny dělohy o 600 % a za to svobodná sexualita bez starostí nikomu nestála. Zpátky na výsluní se tak pilulky vrátily až v 80. letech, kdy se podařilo vyvinout preparáty s mnohem nižším (dnes zhruba desetinovým) obsahem hormonů.

I tak ale nezůstala bez rizik. Od mírných vedlejších účinků, jako jsou bolesti hlavy a špinění, uživatelky hormonální antikoncepce podstupují zvýšené riziko rozvoje cukrovky a trombóz, které mohou vyústit až v cévní mozkovou příhodu.

Ženy, které začaly užívat antikoncepční pilulky jako teenagerky, měly o 130 % vyšší výskyt deprese oproti jejich vrstevnicím. Nezanedbatelný je i 92% nárůst depresí u dospělých žen.

Má také ničivý vliv na životní prostředí: U. S. Environmental Protection Agency (EPA) dává její užívání do souvislosti se vznikem nemocí, jako je karcinom varlat a prostaty, poruchy tvorby spermatu, nebo předčasná menstruace u dívek. Limity endogenních disruptorů, kam hormonální antikoncepci řadíme, jsou přitom překročeny ve 40 % zdrojích pitné vody v USA. Ve Velké Británii jde dokonce o 50 % takto zasažených vod.

Deprese nejen u teenagerek

V nejnovější studii shromáždil vědecký tým univerzity v Uppsale znepokojivé výsledky, které dokazují jasnou souvislost mezi užíváním hormonální antikoncepce a depresí.

Výzkumníci sledovali účastnice studie od počátečních příznaků deprese až do doby, kdy jim byla diagnostikována. Výsledky? Ženy, které začaly užívat antikoncepční pilulky jako teenagerky, měly o 130 % vyšší výskyt deprese oproti jejich vrstevnicím. Nezanedbatelný je i 92% nárůst depresí u dospělých žen.

Silný vliv antikoncepčních pilulek na dospívající lze přičíst hormonálním změnám způsobeným pubertou. Ženy v této věkové skupině už prochází obrovskými hormonálními změnami, proto jsou mnohem citlivější k dalším umělým hormonům i k životním zkušenostem, které zažívají.

„Ačkoliv má antikoncepce pro ženy mnoho výhod, lékaři i pacientky by měli být informováni o vedlejších účincích, zjištěných v tomto i v předchozích výzkumech,“ apeluje v článku na serveru Bodyandsoul Therese Johanssonová, vedoucí výzkumná pracovnice z katedry imunologie, genetiky a patologie na univerzitě v Uppsale.

„Silný vliv antikoncepčních pilulek na dospívající lze přičíst hormonálním změnám způsobeným pubertou. Ženy v této věkové skupině už prochází obrovskými hormonálními změnami, proto jsou mnohem citlivější k dalším umělým hormonům i k životním zkušenostem, které zažívají,“ vysvětluje Johanssonová.

Zatímco u dospělých žen se výskyt depresí snížil po vysazení pilulek, u náctiletých uživatelek negativní trend pokračoval dál.

Informované rozhodnutí

Johanssonová potvrdila význam antikoncepčních pilulek a poznamenala, že kromě zamezení nechtěného těhotenství mohou snížit riziko rakoviny vaječníků a dělohy.

Neměli bychom však podle ní přehlížet rapidně zvýšené riziko depresí, které uživatelkám hrozí. V celosvětovém měřítku je přitom deprese nejčastější příčinou špatného zdravotního stavu a úrazů.

„Vzhledem k tomu, že jsme v této studii zkoumali pouze kombinované antikoncepční pilulky, nemůžeme vyvozovat závěry o dalších možnostech antikoncepce, jako jsou minipilulky, antikoncepční náplasti, hormonální spirály, vaginální kroužky nebo antikoncepční tyčinky,“ říká Johanssonová a dodává, že všechny výše uvedené možnosti se stanou součástí budoucích výzkumů na univerzitě v Uppsale.

„Naší ambicí při porovnávání různých antikoncepčních metod je poskytnout ženám ještě více informací, které jim pomohou učinit informované rozhodnutí při jejich výběru,“ uzavírá výsledky výzkumu.

Související…

Antikoncepce muže nezajímá, ačkoliv jejich ženy trpí. Že by na to neměli koule?
Klára Kutilová

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek