Franz Kafka dokázal ve svých knihách zachytit bezmoc člověka tváří v tvář nepochopitelné autoritě. S jednou takovou autoritou se ovšem potýkal i doma. Jeho otec Hermann byl v synových očích dominantní, sebejistý a nesmlouvavý muž, před kterým se Kafka cítil celý život malý. V listopadu 1919 se rozhodl svůj vztah k otci popsat v rozsáhlém dopise.
Výsledkem byla mimořádně osobní zpověď, v níž se mísí strach, obdiv, výčitky i bolestná snaha o porozumění. Kafka v ní vzpomíná na dětství, otcovy výchovné metody i na vlastní pocit nedostatečnosti. Podle svědectví jeho přítele Maxe Broda předal dopis matce Julii, aby jej otci doručila. Ta jej však synovi vrátila.
Hermann Kafka se tak nikdy nedozvěděl, co mu chtěl Franz touto cestou říct. Zato si dopis později přečetly generace lidí po celém světě.
Otec jako hlas, kterému nelze uniknout
Právě z tohoto textu vytvořil český skladatel Jiří Trtík komorní operu Kafkův dopis otci. Libreto napsal básník Jan Škrob a dílo vzniklo na objednávku pražského Národního divadla, kde mělo v květnu 2024 premiéru.
Opera převádí Kafkův vnitřní konflikt do hudebního a dramatického prostoru. Otec zde není pouze konkrétní postavou z rodinné historie, ale také zosobněním autority, jejíž hlas člověk slyší i dlouho poté, co opustil rodičovský domov.
Americká premiéra opery se uskuteční 12. až 14. listopadu 2026 v divadle Nimoy Theater v Los Angeles. Představení bude uvedeno v češtině s anglickými titulky a zahájí nový mezinárodní operní program Far Away, Here, který připravuje CAP UCLA.
V americké inscenaci představuje otce šestice mužských hlasů, zatímco samotného Kafku ztvární tenorista Timur Bekbosunov. Hudba propojuje akustické nástroje s elektronickými zvuky a vytváří prostředí, v němž se osobní vzpomínky střetávají s úzkostí i postupným hledáním vlastní svobody.
„Kafkova opera je můj splněný sen a mám nesmírnou radost z toho, že bude mít premiéru na takto významné instituci v Americe!“ říká skladatel Jiří Trtík v tiskové zprávě. Dodává, že čím více o vztazích rodičů a dětí mluví se svými přáteli, tím více si uvědomuje jejich význam.
Proč nás Kafkův otec zajímá i dnes
Kafkův dopis nabízí pozoruhodný pohled na rodinné vztahy, v nichž se láska a strach mohou stát obtížně oddělitelnými emocemi. Autor popisuje otce, který usiluje o synovu úspěšnost a životní odolnost, ale jehož chování v synovi vyvolává přesvědčení, že nikdy nebude dost dobrý.
Dopis přitom není nestranným záznamem rodinné historie. Jde o Kafkovo osobní svědectví, v němž se pokouší pochopit vlastní život a vysvětlit otcův vliv na svou osobnost. Právě tato subjektivita mu dodává literární sílu.
Pro dnešní čtenáře může být zajímavý i tím, jak přesně zachycuje rozdíl mezi rodičovskými úmysly, a tím, co si dítě z výchovy skutečně odnese. Zatímco rodič může považovat přísnost za přípravu na život, dítě si z ní někdy odnese především strach ze selhání. Kafkův příběh nemůže vysvětlit všechny komplikované rodinné vztahy, ale poskytuje neobyčejně otevřený pohled na jeden z nich.
Z Prahy do Los Angeles
Americká premiéra opery se uskuteční 12. až 14. listopadu 2026 v divadle Nimoy Theater v Los Angeles. Představení bude uvedeno v češtině s anglickými titulky a zahájí nový mezinárodní operní program Far Away, Here, který připravuje CAP UCLA.
Pro českou současnou hudbu jde o významnou příležitost představit se americkému publiku. Inscenaci režíruje Shayna Penn a spolupracuje na ní losangeleský Brightwork Ensemble.
Vedle jevištní podoby vznikla také kompletní studiová nahrávka opery s Timurem Bekbosunovem, která má podle tiskové zprávy vyjít 5. listopadu. Na nahrávce se podílel soubor STRO.MY Ensemble pod vedením Jiřího Trtíka, její vznik podpořily Nadace PPF a OSA.
Kafka svůj dopis napsal, protože se pokusil najít slova pro konflikt, který nedokázal vyřešit osobně. Jeho otec je nikdy nečetl. Nyní budou stejná slova znít v divadle na druhé straně světa více než sto let po jejich vzniku.
