V tokijském klubu SPREAD ve čtvrti Šimokitazawa se 26. září 2026 odehrála nezvyklá akce. Za mixážním pultem stáli DJové, světla se měnila a na parketu seděli lidé s otevřenými knihami. Nikdo nemusel tančit, seznamovat se ani překřikovat reproduktory. Hlavním programem bylo čtení.
Pořadatelé JUCY BOOK RAVE připravili koberce na sezení, upravili osvětlení, aby bylo dobře vidět na stránky, a nabízeli dokonce vůně na zápěstí nebo knižní záložky. Doporučenou četbou byla sbírka povídek Broccoli Revolution japonského spisovatele Tošikiho Okady, každý si ale mohl přinést knížku, na kterou měl zrovna náladu.
Hudba na začátku sloužila jako kulisa ke čtení, pak zesílila a dostala tanečnější rytmus. Kdo chtěl, mohl knížku odložit a zapojit se do skutečných rozhovorů tváří v tvář. Kdo nechtěl, četl dál. Nikdo nikomu nevysvětloval, že se neumí bavit.
Podle pořadatelů se vstupenky v předprodeji vyprodaly během tří dnů.
Od klavíru v Seattlu k DJům v Tokiu
I když to může působit jako nejnovější výstřelek japonského excentrismu, Japonci si tentokrát prvenství nepřipíšou.
Už v roce 2009 začal novinář Christopher Frizzelle pořádat v seattleském hotelu Sorrento Silent Reading Party. Účastníci si přinesli knihy, objednali drink a četli za doprovodu živého klavíru. Žádné předčítání, žádné povinné analýzy motivací hlavního hrdiny.
Později se objevily další varianty. Americký projekt Reading Rhythms začal v roce 2023 v Brooklynu a pořádá setkání, na kterých si účastníci čtou vlastní knihy a mohou se zapojit do dobrovolných rozhovorů. V Austrálii zase funguje Book Doof, který přenáší čtení do barů a dalších společenských prostor.
Společnost bez společenského výkonu
Na první dobrou je to poněkud absurdní. Proč se vláčet přes město a platit vstupné za něco, co můžete provozovat doma na gauči, ideálně v teplákách? Protože doma na gauči vám DJ obvykle nehraje.
V kavárnách, knihovnách nebo studovnách už dávno vyhledáváme přítomnost druhých, aniž bychom s nimi museli mluvit. Každý si hledí svého, přesto vzniká pocit sdíleného prostoru. Čtenářské večírky na této zkušenosti stavějí.
Nemusíte být zábavní, pohotoví ani připravení navazovat nové kontakty. Knížka vám poskytuje legitimní důvod mlčet. A pokud se přece jen chcete s někým dát do řeči, máte rovnou společné téma. Rozhodně lepší začátek než otázka, čím se živíte.
