Během posledních desetiletí se objevilo a brzy zase zapadlo do zapomnění mnoho prapodivných výmyslů manažerů, tedy těch, kteří mají pod sebou zaměstnance a různými způsoby se jim snaží upravit pracovní podmínky. V rámci nápadu Six Sigma například zaměstnanci nosili barevné pásky (jako v karate), které byly dokladem toho, že byli vyškoleni v rámci příslušné metodiky. Stack Ranking zase podporoval lidi v tom, aby udávali své kolegy, což jim mělo přinést víc peněz na výplatní pásce. A nakonec můžeme jmenovat třeba Concensus Management, tedy zdlouhavé schvalování změn různými výbory ještě před vlastní implementací.
Tyto metody, jak si jistě umíte představit, byly ztrátou času a i peněz. Odborníci na řízení firem a lidí nyní začínají pomalu ale jistě připouštět, že do škatulky špatných manažerských postupů začneme řadit i budování open space kanceláří, tedy velkých neoddělených prostor, kde sedí a pracuje větší množství lidí. Studie z Harvardu nedávno ukázala, že "open space" spolupráci zaměstnanců spíš brání, než aby ji podporoval. Lidé spolu prostě mluví málo a méně často. Prostě nechtějí rušit ostatní.
Raději zprávy
Zajímavé je, že si zaměstnanci po přesunutí z klasických malých kanceláří do open space prostor začnou posílat více e-mailů a zpráv. Pokud tedy chceme, aby mezi sebou kolegové hodně mluvili, sdíleli zkušenosti, prostě spolupracovali, nejsou open space kanceláře tím pravým prostředkem, jak toho dosáhnout.
![openspace 126066830](/images/.thumbnails/images/misa_2019/leden/openspace_126066830.740x420.jpg)
Člověk nic moc neudělá, protože ho ostatní ruší. A s nikým se na ničem nedomluví, aby nerušil ostatní
Předchozí studie, jež se těmito pracovišti zabývaly, ukázaly, že lidé v nich jsou sice méně produktivní, ale alespoň víc kooperují. To byl také důvod, proč mnoho firem ke kancelářím typu open space přistoupilo – chtěly, aby jejich zaměstnanci více interagovali.
Menší podlahová plocha
Nová harvardská studie celý předpoklad, který ospravedlňuje módní trend open space kanceláří, podkopává. Jediným vážným důvodem, proč by se měly firmy uchylovat k tomuto uspořádání pracovního prostoru, může tedy být už jen menší podlahová plocha, a tím pádem i nižší nájemné. I tento důvod ale lze velmi snadno smést ze stolu, protože finanční dopady ztráty produktivity jsou prý mnohem větší, než kolik firma ušetří na nájemném. A to i na lukrativních místech s opravdu drahým nájmem.
Pokud zaměstnanci budou používat e-mail a zprávy, aby mohli komunikovat se svými spolupracovníky, mohli by pracovat rovnou doma.
Důležitý je potom také fakt, že pokud zaměstnanci budou používat e-mail a zprávy, aby mohli komunikovat se svými spolupracovníky, mohli by pracovat rovnou doma, což firmu vyjde také levněji. V případě Kalifornie pak výzkumníci objevili další zajímavý efekt práce z domova. Zaměstnanci mohou bydlet ve vzdálenějších oblastech, kde je bydlení cenově dostupnější, což znamená, že pak vyjdou s nižším platem, než kdyby byli nuceni žít v místě s vysokými nájmy.
Raději z domu
Kalifornské firmy vynaložily miliardy dolarů na vytvoření open space pracovišť a čistý efekt přinesl jen další miliardy ztrát, co se produktivity týče. Velkým i menším firmám je nyní doporučováno zavádět spíš práci z domova nebo přestavovat open space kanceláře na menší prostory, kde budou mít zaměstnanci víc soukromí.
Pokud patříte mezi zaměstnance, kteří sedí po desítkách v open space kancelářích, možná nastal čas, abyste se zkusili ozvat. Šéfové sice nejsou rádi, když jim někdo připomene, jak drahého omylu se v souvislosti s naprojektováním mnoha pracovních míst do jedné obrovské kanceláře dopustili, ale na druhou stranu jde o šanci stát se tím, jehož hvězdná kariéra začala předložením důkazů o nesmyslnosti nápadu zvaného open space.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Inc.