Profesor psychologie Raj Raghunathan porovnával zdroje štěstí: kariéra versus vztahy

Přečteno 3524x

Asi by se dalo předpokládat, že když je někdo, co se týče práce a kariéry, velmi úspěšný, bude také šťastný. Není to úplně pravda. Úspěšní lidé sice netrpí materiální nouzí, jejich základní lidské potřeby, mezi něž patří například alespoň jeden blízký vztah, zůstávají neuspokojeny.

Profesor psychologie z texaské univerzity Raj Raghunathan se štěstím zabýval hned v několika svých výzkumech. Logicky mu vyšlo, že lidé, kteří měli zabezpečené základní potřeby, jakými jsou dostatek jídla, přístřeší a bezpečí, jsou šťastnější než ti, kteří v tomto směru strádají. Zjistil však jednu zajímavou věc. Velmi úspěšní lidé jsou mnohdy nešťastnější než ti v podstatě průměrní. Nemají totiž dostatečně uspokojené tři základní potřeby – potřebu sounáležitosti s ostatními, potřebu cítit se efektivně a potřebu pocitu autonomie.

Tři cesty ke štěstí

Abychom se cítili šťastní, musíme naplnit potřebu sounáležitosti s ostatními. Znamená to, že potřebujeme mít blízký vztah alespoň s jednou osobou. Výzkumníci v jedné studii seřadili respondenty na škále od těch nejméně šťastných po ty nejšťastnější. Každý z deseti procent těch nejšťastnějších skutečně měl alespoň jeden blízký vztah. Výzkumy rovněž dokazují, že lidé trpící osamělostí mají častější sklony k obezitě, vysokému tlaku a depresím.

Pokud preferujeme naplňování skrze výkon, vnější regulaci a chceme být hlavně milováni, je pravděpodobné, že náš pocit štěstí potrvá kratší dobu.

Za druhé se potřebujeme cítit efektivně. Měli bychom mít jednoduše pocit, že jsme v něčem opravdu dobří, ať už jde o práci, umělecké činnosti nebo se můžeme například realizovat jako skvělí rodiče. Čtvrtou a poslední potřebou je pocit autonomie. Chceme zkrátka cítit svobodu v tom, co děláme. Proto často děláme opak toho, co nám někdo říká. Tento vzdor můžeme pozorovat už u dvouletých dětí.

Strategie k naplnění

Naše spokojenost ovšem nezávisí jen na tom, nakolik jsou tyto naše potřeby naplňovány, ale rovněž na tom, jakými způsoby se jich snažíme dosáhnout. K jejich naplnění volíme protikladné strategie, přičemž jedna má větší vliv na naše štěstí než druhá. Pocit sounáležitosti naplňujeme skrze potřebu být milováni a někoho milovat. Potřebu efektivity realizujeme buď důrazem na výkon, nebo na osobní vztahy. A nakonec potřebu autonomie naplňujeme buďto regulací z vnějšku (snahou o dodržování pravidel nastavených jinými), nebo silnou vnitřní kontrolou (kdy se snažíme například regulovat naše vlastní reakce a pocity).

Které strategie jsou lepší? Pokud preferujeme naplňování skrze výkon, vnější regulaci a chceme být hlavně milováni, je pravděpodobné, že náš pocit štěstí potrvá kratší dobu. Naopak strategie, kdy milujeme druhé, realizujeme se skrze vztahy a kontrolujeme sami sebe, nám dává větší šance na dlouhodobý pocit štěstí.

Perfekcionismus a snaha být lepší než všichni ostatní vede rovněž spíše než ke spokojenosti k nepřetržitému stresu.

Lidé, kteří jsou velmi úspěšní, obvykle kladou větší důraz na kariéru. Uspokojují potřebu být milován tím, že je druzí obdivují. Řídí se pravidly nastavenými z vnějšku, aby dosáhli úspěchu. Ten se poté díky závratné kariéře a hojnosti peněz skutečně dostaví. Na pocit štěstí to má ale daleko menší vliv, než kdyby zvolili opačnou strategii.

Štěstí ve vztahu

Při podrobnějším rozboru vidíme, že úspěšní lidé mají často tendence k tomu mít situaci a lidi pod kontrolou. Podle Raghunathana to vede k nespokojenosti hned ve dvou ohledech. Když lidé reagují jinak, než očekáváme, vyvede nás to okamžitě z míry. Jakmile se druzí nechovají dle našeho očekávání, jsme z toho ve stresu, frustrovaní a naštvaní. Stejně reagujeme ve chvíli, kdy s námi tito lidé nesouhlasí. Namísto toho bychom si měli vybudovat již zmiňovanou vnitřní kontrolu. Poté nás již nebudou stresovat ani běžné situace, jako když například uvázneme s autem v koloně. Člověk, který je vybaven vnitřní kontrolou, si v takové situaci řekne: „Je to v pořádku. Nemohu to nijak ovlivnit.“

Perfekcionismus a snaha být lepší než všichni ostatní vede rovněž spíše než ke spokojenosti k nepřetržitému stresu. Jak navíc změříme, že jsme například nejlepším učitelem široko daleko? Raghunathan doporučuje, abychom se namísto snahy být ve všem první naučili radovat i z menších úspěchů. Rovněž je důležité nehroutit se, kdykoliv se nám něco nepovede.

Úspěšní lidé mají rovněž mnohdy problémy v milostných vztazích. Cítí silnou potřebu lásky, sami ji však již stejnou měrou neoplácejí. Podobně jako v ostatních aspektech života se ženou za úspěchem, na tom ale milostný vztah nestojí. „Když budeme ve vztazích více dávat – emocionálně i materiálně – budeme rázem šťastnější,“ doplňuje psycholog Adam Grant.

foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today

Kamila Steinbachová

Kamila Steinbachová

Žena, přítelkyně, chovatelka koček, kreativní psavec a milovnice filmů.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.