fbpx

Pouhé 3 minuty rychlého pohybu denně snižují riziko vzniku rakoviny o 20 % 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Podle nové překvapivé studie váš každodenní úprk na autobus může snížit riziko vzniku nejméně 13 druhů rakoviny

Zveřejněno: 14. 8. 2023

Nová studie, o které se zmiňuje magazín Washington Post, použila údaje ze sledování aktivity více než 20 000 mužů a žen a ukázala, že lidé, kteří se denně alespoň 3 minuty rychle pohybovali, například běželi do schodů či na metro, měli až o 20 % nižší pravděpodobnost vzniku mnoha typů rakoviny než jedinci, kteří se téměř vždy jen pomalu procházeli z místa na místo. Nikdo z obou skupin jinak necvičil.

Studie navazuje na starší údaje, které naznačují, že intenzivní cvičení, tedy takové, při kterém se nám zrychluje dýchání a cítíme se vyčerpaní, by nás mohlo chránit před rakovinou. Tento výzkum je však jedinečný v tom, že ukazuje, že klasické cvičení nemusí být nutné. Možná totiž stačí zrychlit tempo činností, které děláme tak jako tak.

Cvičení a riziko rakoviny

Věda prokázala silnou souvislost mezi fyzickou aktivitou a sníženým rizikem rakoviny například už v roce 2016. Tehdy v časopise JAMA InternalMedicine vyšla rozsáhlá studie, ukazující, že pravděpodobnost vzniku 13 běžných druhů rakoviny, včetně rakoviny prsu, žaludku, močového měchýře, tlustého střeva a krve, je mnohem nižší, pokud člověk pravidelně cvičí. Analýza z roku 2022 pak dospěla k závěru, že 46 356 ročním případům rakoviny ve Spojených státech, tedy asi 3 % všech případů, by se dalo předejít, kdyby všichni, kdo v současnosti necvičí, začali.

 

Přesvědčit lidi, aby se intenzivně hýbali, byť jen několik minut, bude pravděpodobně náročné. Mají totiž tendenci upřednostňovat jednoduché aktivity. 

Většina těchto výzkumů se však týkala lidí, kteří téměř každý den cvičili alespoň 30 minut nebo déle, což je minimální množství doporučované federálními zdravotnickými agenturami. Většina lidí ve vyspělých zemích ale tolik pohybu zdaleka nemá.

Někteří vědci se proto začali zabývat tím, zda by menší námaha přesto mohla snížit riziko vzniku rakoviny, a pokud ano, nakolik a jakého typu? Tyto otázky vedly Emmanuela Stamatakise, profesora fyzické aktivity, životního stylu a zdraví populace na univerzitě v Sydney v Austrálii, a jeho kolegy k úvaze o VILPA, což je zkratka pro Vigorous Intermittent Lifestyle Physical Activity, která v podstatě označuje to, co děláme, když dobíháme vlak.

Propašovat intenzitu do života

Stamatakis a jeho kolegové si konkrétně položili otázku: Stačil by nám k získání benefitů z pohybu jen občasný rychlý pohyb, nebo je nutné delší cvičení? 

V široce diskutované studii, která byla loni publikována v časopise Nature Medicine, se on a jeho kolegové shodli na tom, že ano. Tato studie analyzovala údaje od více než 20 000 lidí a dospěla k závěru, že lidé, kteří se denně alespoň čtyři minuty intenzivně hýbali, ale jinak byli neaktivní, měli o 30 % nižší pravděpodobnost, že předčasně zemřou na rakovinu nebo z jiných příčin, než lidé, kteří nikdy nezrychlili tempo. Tato studie se nicméně zaměřila na úmrtnost na rakovinu, nikoli na případy rakoviny.

Závěry našeho výzkumu se týkají zejména lidí, které pohyb nebaví, což je většina dospělé populace. Pro ně naše studie naznačuje, že několik krátkých chvil intenzivního cvičení v průběhu dne může pomoci. Výsledky zároveň neznamenají, že by ti z nás, kteří cvičí, měli s cvičením přestat a nahradit ho rychlým sprintem.

V rámci nejnovější studie se většina stejných vědců zabývala tím, zda občasný úprk k výtahu nebo metru může mít vliv na riziko vzniku rakoviny.

VILPA proti rakovině

Stejně jako ve své předchozí studii získali vědci údaje z britské biobanky, což je úložiště zdravotních informací o stovkách tisíc dospělých Britů, z nichž někteří nosili akcelerometry, aby mohli sledovat svůj každodenní pohyb. Výzkumníci vytáhli záznamy o lidech středního a staršího věku, kteří nosili snímače aktivity a uvedli, že nikdy necvičili. Poté použili umělou inteligenci k analýze dat a vteřinu po vteřině rozčlenili pohybové vzorce lidí, aby zjistili, kdy lidé pospíchali či běželi.

Poté zkontrolovali lékařské záznamy, zda v následujících zhruba sedmi letech nebyla diagnostikována rakovina, přičemž zvláštní pozornost věnovali diagnózám 13 druhů rakoviny, které byly dříve u aktivních lidí označeny za méně časté. Nakonec vypočítali rizika vzniku rakoviny u těchto lidí. Ukázalo se, že jakákoli VILPA snižuje riziko vzniku rakoviny. „Minimum potřebné k tomu, aby se riziko snížilo, bylo mnohem méně než jedna minuta denně,“ řekl Stamatakis.

Bod zlomu

Ukázalo se však, že bod zlomu se pohybuje kolem tří až čtyř minut denně, kdy člověk spěchá – ne cvičí, jen spěchá. Toto malé množství intenzivního pohybu bylo spojeno s přibližně o 18 % nižším rizikem vzniku jakéhokoli typu rakoviny, zatímco pravděpodobnost vzniku jednoho ze 13 zvláště sledovaných typů rakoviny byla téměř o 20 % nižší než u ostatních pacientů.

Více pohybu s vyšší intenzitou během každodenního života může být dobrou alternativou ke strukturovanému cvičení a může dlouhodobě snížit riziko vzniku rakoviny.

Rizika nadále klesala s rostoucím počtem minut rychlého pohybu. „Tato zjištění jsou provokativní,“ řekla Kathryn Schmitzová, profesorka onkologie na Hillmanově onkologickém centru Pittsburské univerzity, která se zabývá cvičením a rakovinou, ale na nové studii se nepodílela. Upozorňuje však, že přesvědčit lidi, aby se intenzivně hýbali, byť jen několik minut, bude pravděpodobně náročné. „Lidé mají tendenci upřednostňovat jednoduché aktivity,“ řekla.

Stamatakis je optimističtější. „Závěry našeho výzkumu se týkají zejména lidí, které pohyb nebaví, což je většina dospělé populace. Pro ně naše studie naznačuje, že několik krátkých chvil intenzivního cvičení v průběhu dne může pomoci. Výsledky zároveň neznamenají, že by ti z nás, kteří cvičí, měli s cvičením přestat a nahradit ho rychlým sprintem.“

„Plyne z nich ale, že více pohybu s vyšší intenzitou během každodenního života může být dobrou alternativou ke strukturovanému cvičení a může dlouhodobě snížit riziko vzniku rakoviny,“ dodal. 

Související…

Vyhýbat se orálnímu sexu? I tak může vypadat prevence rakoviny hrdla
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: Washington Post

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...