fbpx

Cloud tu není odjakživa. Kdy vznikl a může se stát, že už nebude kam ukládat? 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Přestože cloudová úložiště mají teoreticky velmi vysoký limit a nové úložné jednotky se neustále budují, tak datová úložiště nemají nekonečný objem. Měli bychom se tedy obávat, že „naplníme sklady"?

Zveřejněno: 10. 9. 2022

Pamatujete si dobu, kdy vám kamarád zavolal, že má úžasný nový film a že se na něj podíváte společně? Tedy za podmínky, že přijdete k němu domů? Kdy všechny fotografie, které jste měli, byly uloženy na DVD? Nebo kdy jste si své oblíbené skladby před uložením do iPodu stahovali z internetu? Ano, to byly staré dobré časy, ale lidstvo pokročilo a pro úložná zařízení vyvinulo mnohem výkonnější alternativy. Přišly disky a paměťové karty, které se používají dodnes, i když už mnohem méně než před pár lety. Všechna data jste ale stále museli mít uložena na fyzickém zařízení. A pak se objevila další technologie, která totálně změnila pravidla hry – cloudová úložiště.

Cloudové úložiště se od obvyklého fyzického úložiště liší hlavně tím, že jej nemusíte nosit všude s sebou, pokud chcete mít ke svým filmům, datům nebo písničkám stále přístup. V kostce: Data jsou uložena jinde než ve vašem mobilu, notebooku nebo počítači a přístup k nim máte přes internet.

Název (cloud znamená mrak) by mohl napovídat, že data ukládáte na obloze mezi mraky, ale to samozřejmě není technicky pravda. Cloudová úložiště využívají k ukládání dat milionů uživatelů síť fyzických serverů. Při ukládání se nejprve připojí  k serverům virtuálním, což nejsou servery ve fyzickém slova smyslu, ale pouze systémy, které data třídí a poté je na fyzické servery odesílají prostřednictvím internetu.

I cloud už má historii

To, kdo je otcem cloudu, není úplně jisté, ale předpokládá se, že disciplínu zvanou cloud computing vynalezl Joseph Carl Robnett Licklider v 60. letech 20. století. Tehdy pracoval na ARPANETu, tedy předchůdci Internetu, s vizí, že propojí lidi a data odkudkoli a kdykoli. V roce 1983 nabídla společnost CompuServe, jeden z prvních amerických poskytovatelů internetu, svým spotřebitelům na dnešní poměry malé množství místa na vlastních discích, které bylo možné použít k uložení jakýchkoli souborů. 

Jedno cloudové úložiště pojme 250 miliard filmů. K červnu 2022 bylo na filmové databázi IMDb registrováno 613 601 filmů.

Historii cloudu lze tedy sledovat až do hloubi minulého století, tehdy si ovšem jeho uživatelé dnešní rychlosti přenosu a objemy dat nedokázali ani představit. V roce 1994 spustil další poskytovatel internetu AT&T službu takzvané PersonaLink Services. Šlo o online platformu pro osobní a obchodní komunikaci. Úložiště této služby bylo jedním z prvních, jež bylo založené výhradně na webu. A tehdy v tomto oboru také poprvé zaznělo slůvko cloud. 

Ale vraťme se do současnosti a k samé podstatě cloudu. Ve většině případů jsou data, která nahráváme, odesílána na více různých serverů po celém světě, takže i když některý z nich „spadne“, data máme stále k dispozici na jiném. Vzhledem k tomu, že cloudová úložiště využívají úložné jednotky, které jsou fyzické v každém smyslu slova, technicky mají své limity. V případě cloudových úložišť je však jejich kapacita tak obrovská, že o limitech lze hovořit vlastně pouze v teoretické rovině.

Nepředstavitelné množství dat

Pojďme na chvíli uvažovat v číslech. Největší úložiště v cloudové síti mají limit jedné miliardy terabajtů. Pro představu, jedno cloudové úložiště tedy pojme asi 250 miliard filmů. A to je... opravdu hodně. Pro srovnání, k červnu 2022 bylo na filmové databázi IMDb registrováno 613 601 filmů.

Po celém světě existují stovky takových „skladovacích“ zařízení s podobnými kapacitami a další se průběžně budují. Jejich kapacitu bychom mohli teoreticky vyčerpat pouze v případě, že dojdou zásoby materiálu na jejich stavbu, což je v dohledné době vysoce nepravděpodobné.

Související…

Virtuální influenceři mají miliony fanoušků, ale i své stinné stránky. Ukočírujeme je?
Jan Handl

foto: Shutterstock , zdroj: Science ABC

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...