fbpx

Kořeny rostlin reagují na lidský hlas. Chtějí nám něco říct? Vědci se neshodnou 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Zatímco mnoho zahradníků věří, že když si se svými rostlinkami povídají, povzbuzuje je to k růstu, vědci se zaměřují na rozklíčování záhady, zda rostliny umí poslouchat a reagovat. Výsledky stále nejsou jasné, už teď ale naznačují, že by rostliny skutečně mohly být schopné dávat zpětnou vazbu

Zveřejněno: 9. 9. 2021

Laura Beloffová, která se zabývá výzkumy umění, technologií a vědy a je docentkou na finské univerzitě Aalto, provedla zajímavý experiment. O jejím studiu rostlin informuje web BBC. Beloffová se coby milovnice rostlin rozhodla zjistit, zda s ní komunikují podobně jako ona s nimi. Vytvořila speciální software, který je schopný převádět do slyšitelné formy „klikání“, jež se ozývá z půdy, v níž je zasazena rostlina. Ono klikání se ozývá od kořenů, k nimž vědkyně propašovala malý kontaktní mikrofon.

Během dvou let zkoumání Beloffová zjistila, že když je s rostlinou o samotě, ozývá se z mikrofonu klikání připomínající spokojené odfukování (asi jako když pes spokojeně mlaská a olizuje se při usínání nebo brumlá při změně polohy ve spánku), které ale ustává, když do místnosti vejde někdo další. I když pro BBC připustila, že původcem zvuků mohou být i mikroorganismy žijící v půdě, tak možnost, že k ní tímto způsobem skutečně promlouvá sama rostlina, nevylučuje.

Jasné důkazy?

O životě rostlin toho vědci ještě příliš nevědí a probíhají mezi nimi vášnivé debaty ohledně toho, do jaké míry mohou komunikovat nejen mezi sebou, ale také s jinými živými věcmi a bytostmi. A pokud mohou, činí je to inteligentními? Bádání četných vědců neustále přináší nové objevy o složitosti rostlinného světa, výzkumníci dokonce zvažují možnost, že může být ještě komplikovanější, než se předpokládá. Přesto se myšlenka, že by flóra mohla mluvit s lidmi, jeví jako velmi kontroverzní. To ale neznamená, že nemůže vycházet z pravdivých podkladů

Rostliny reagují i na zvuky, které jim vadí. Třeba na žvýkání housenek odpovídají zvýšením produkce chemikálií, které housenkám nechutnají.

Například Beloffovou k provedení vlastního pokusu inspirovaly experimenty Moniky Gaglianové z University of Western Australia, která společně s kolegy publikovala sérii prací, jež naznačují, že rostliny mají schopnost komunikovat, učit se a pamatovat si. Gaglianová dlouhodobě tvrdila, že by se měla věnovat vyšší pozornost skutečnosti, že rostliny mohou informace přenášet a získávat akusticky, což následně dokázala ve studii z roku 2017. V té se píše, že se zdá, že rostliny jsou schopné vnímat zvuk vody a reagovat na něj vibrováním kořeny, což jim může pomoci lokalizovat ji pod zemí.

Gaglianová dokonce BBC řekla, že je vysloveně přesvědčená o tom, že rostliny mohou komunikovat a důkazy jsou jasné. Podle ní dokonce rostliny dokážou na zvuky frekvencí podobajících se zvuku vody reagovat růstem kořenů. K tomuto zjištění společně s kolegy došla již v roce 2012, kdy publikovala studii vypovídající o existenci cvakavých zvuků vycházejících z kořenů rostlin, k jejichž detekci vědci použili laserový vibrometr. Přestože si je Gaglianová jistá, že kořeny tímto způsobem komunikují, zatím se nedobrala toho, co tím chtějí říci.

Odměna pro včely či trest pro housenky

Pokud by rostliny uměly komunikovat skrze zvuky o určité frekvenci, mohlo by to posilovat jejich vztahy s živočichy. S tímto objevem přišli izraelští badatelé, kteří ve studii z roku 2019 uvedli, že rostliny v reakci na bzučení včel zvyšují množství cukru v nektaru. Podle vědců by se mohlo jednat o odměnu za opylování, které včely při získávání nektaru provádějí. Podobně totiž rostliny reagovaly jen na zvuky se stejnou nebo podobnou frekvencí, jakou má bzučení včel, a když se přiblížil jiný hmyz, který chtěl nektar sebrat bez opylování, což by rostlině nijak neprospělo, zvýšení cukru v nektaru se nekonalo.

Výsledky jiných studií zase hovoří o celé řadě způsobů, jimiž rostliny reagují na zvuky, které jim vadí. Třeba na žvýkání housenek odpovídají zvýšením produkce chemikálií, které housenkám nechutnají a znemožňují jim rostlinu pojídat.  

dokumentu z roku 2016 se zase píše o zvláštním vztahu masožravé rostliny Nepenthes hemsleyana rostoucí na Borneu a netopýrů. Rostlina odráží jejich vřeštění, což je přitahuje do její koruny. Netopýři ji svým trusem oplodňují, což rostlině prospívá. Příbuzné druhy této masožravky, které se při oplodnění na netopýry nespoléhají, nemají takový reflexní povrch, který přitahuje létající savce.  

Inteligence, nebo předurčenost?

Je tedy možné, že rostliny mají geneticky naprogramované nebo automatické reakce na akustické podněty, stále ale není jasné, že mohou zvuky poslouchat, přemýšlet nad nimi a rozhodnout se, jak na ně budou reagovat. Profesor David Robinson z univerzity v německém Heidelbergu například tvrdí, že inteligence jako taková je výsadou živočichů a že reakce rostlin nemají s myšlenkovým procesem nic společného, protože jsou předem určené a rigidní. Jelikož rostliny nemají neurony, buňky přenášející v mozku informace skrze elektrické signály, chybí jim v podstatě nástroj, jímž by mohly přemýšlet.

Reakce na akustické podněty určitého druhu nebo komunikace skrze chemické reakce tak podle Robinsona nelze srovnávat s komunikací v pravém slova smyslu. Robinson nepopírá složitost flóry, trvá ale na tom, že by se její komunikační schopnosti neměly porovnávat s těmi zvířecími, natožpak s lidskými. Podobná tvrzení jsou podle něj pouhým pokusem o humanizaci rostlin.

Jiný pohled nabízí Tony Trewavas, emeritní profesor z univerzity v Edinburghu. Podle něj lze rostliny považovat za inteligentní z toho důvodu, že jasně reagují na podněty způsoby zvyšujícími jejich šance na přežití. Poukazuje také na skutečnost, že stromy se v zájmu přežití spoléhají na mikroby v půdě, které jim pomáhají lokalizovat živiny. To je podle něj příklad formy mezidruhové komunikace.

Související…

Rostliny si dokážou pamatovat a učit se. Uvědomují si ale samy sebe?
Ivan Verner

foto: Shutterstock, zdroj: BBC

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...