fbpx

FIFA mění pravidla světového šampionátu. Do hry vstupuje matematika, například taková Prouhet-Thue-Morseova sekvence. No, a taky bude víc prostoru pro korupci.

Zveřejněno: 19. 6. 2018
Přečteno 11570x

Španělský ekonom Ignacio Palacios-Huerta, profesor prestižní London School of Economics a také člen představenstva španělského klubu Athletic Bilbao, navrhuje úpravu pravidel penaltového rozstřelu. Není zdaleka první, ale tradičně konzervativní fotbaloví funkcionáři mu naslouchají. Proč? Hádáte správně – může jim to pomoci lépe vydělávat.

Ignacio Palacios-Huerta usvědčil současný systém  z neférovosti. Zjistil, že v 60 procentech případů vítězí tým, který sérii začíná, protože na jeho střelcích leží statisticky méně často nutnost penaltu proměnit. V prvních pěti sériích je to jedno: někdo kopat poslední musí a o tom, kdo to bude, rozhoduje los. Když však po pěti sériích zůstane nerozhodnuto, ona nevýhoda nutnosti proměnit leží vždy jen na střelcích z týmu, jehož hráči střílí v jednotlivých kolech rozstřelu jako druzí. Palacios-Huerta tomu modelu říká ABAB. Španělský ekonom-fotbalista naopak navrhl výhodnější model ABBABAAB, kde by se výhodná a méně výhodná pozice pravidelně střídaly, čímž by byl zaručen spravedlivější průběh rozstřelu.

Navrhovaný model se vědecky nazývá Prouhet-Thue-Morseova sekvence. Palacios-Huerta ale usoudil, že pro fotbalisty je příliš složitý, a tak navrhl jeho světové federaci FIFA zjednodušený model ABBAABBA. FIFA jej už zkouší na juniorských soutěžích. (Ještěže bafuňářům nikdo neřekl, že to je navlas stejný systém, jímž už desítky let hrají tiebreaky tenisté. Pak by to určitě neprošlo.)

Ještěže bafuňářům nikdo neřekl, že to je navlas stejný systém, jímž už desítky let hrají tiebreaky tenisté.

FIFA bude vylepšený systém penaltového rozstřelu potřebovat nejpozději za osm let na světovém mistrovství v Severní Americe, ale možná už za čtyři roky v Kataru. Počet účastníků se má totiž rozšířit na osmačtyřicet. K čemu je turnaj, jehož se účastní téměř každá čtvrtá země, která má fotbalový svaz? K rozšíření televizního trhu, jenž FIFA živí, zní logická odpověď. Světová federace si především nechce nechat ujít čínský trh; pokud se na příští šampionát Číňané dostanou, bude FIFA moci od čínských televizí inkasovat podstatně více než letos.

Nový hrací systém

Taková koncentrace fotbalistů druhé a třetí třídy však bude stejně logicky přinášet množství nekvalitních zápasů. FIFA tedy rozhodla, že co jim bude scházet na výkonnostní kvalitě, nahradí dramatičností. Prostředkem k tomu má být nový hrací formát, podle něhož se bude hrát v šestnácti základních skupinách o třech účastnících.

Dnes hraje dvaatřicet účastníků v osmi skupinách po čtyřech, z nichž do dalších fází turnaje postupují dva. Má to za následek, že ze šesti zápasů v každé skupině jen maximálně dva (ale častěji jen jeden a někdy také žádný) definitivně rozhodují o postupu a vyřazení zúčastněných. Takové zápasy jsou pochopitelně sledovanější než ty, jimž se oné osudové přitažlivosti nedostává.

iph

Ignacio Palacios-Huerta: Penalty nejsou férové!

Ve fázi základních skupin tak současný formát nabízí v průměru deset takových superdramatických zápasů; následující vyřazovací fáze, v níž postupuje dále jen vítěz každého zápasu, jich zprostředkuje dalších patnáct, plus zápas o třetí místo. Dohromady je to plus minus 25 zápasů hraných na krev.

Nový formát zvýší počet všech zápasů ze 64 na osmdesát. Nižší kvalitu má vynahradit dramatičnost: z oněch osmdesáti zápasů jen šestnáct (zahajovací zápasy každé skupiny) s jistotou neponesou onen osudový vyřazovací punc. Poměr ostře/méně sledovaných zápasů se tak změní ze současných cca 25:39 na zhruba 56:24. To už se vyplatí.

Korupční výsledky

Problém je v tom, že nový systém nahrává – podstatně více než ten stávající – korupčnímu jednání. Za současného stavu věcí může dojít k nepěkné situaci, že oba aktéři posledního utkání skupiny dosáhnou výsledku, jenž oběma zaručí postup na úkor dalšího účastníka, který by postupoval v případě výsledku jiného. Logika věci v takovém případě velí oběma týmům takový výsledek udržet, což je nerytířské, ale víceméně legitimní a stoprocentně legální. Nebo se na výsledku mohou aktéři neformálně dohodnout, což je nelegitimní i ilegální. Hranice mezi jedním a druhým je tenká a zvenčí nepostřehnutelná.

Nový systém podstatně víc nahrává korupčnímu jednání.

Křiklavými případy takového kalkulu je vítězství tehdejšího Západního Německa nad Rakouskem 1:0 na šampionátu v roce 1982; Němci tehdy dali gól v jedenácté minutě; od té doby se de facto přestalo hrát, obě země postoupily. V případě jiného výsledku by však postoupili Alžířané: jakýkoli bodový zisk Rakouska by nechal černého Petra Němcům a naopak vyšší výhra Německa by poslala domů Rakušany. Dodnes nikdo kromě přímých aktérů neví, jestli potřebný výsledek vznikl legálním způsobem; ale každý viděl, že to byl podfuk.

V roce 2004 podobně na mistrovství Evropy remizovali Švédové s Dány 2:2; obě země postoupily. Jakýkoli jiný výsledek by poslal do další fáze turnaje Italy. I příznivci obou skandinávských týmů to pochopili: nosili transparenty s nápisem "Nordic victory". Korupční úmysl však týmům nikdo neprokázal.

Riziko roste

Jak spočítal Julien Guyon, francouzský matematik ve službách newyorské Kolumbijské univerzity, riziko výskytu takového střetu zájmů je za současného stavu zhruba pěti až desetiprocentní. Při systému tříčlenných skupin však vzroste na procent padesát. I proto chce FIFA zrušit remízu; po každém nerozhodném zápase má za účelem redukce korupčního rizika následovat penaltový rozstřel. Tím přichází ke slovu Ignacio Palacios-Huerta a jeho vylepšený systém rozstřelů, nyní daleko častějších. Podle Guyonových propočtů však i přes eliminaci remízy zůstává riziko unfair jednání nad třiceti procenty, tedy na trojnásobku až šestinásobku současného stavu.

Související…

Sedm rad, jak si pořádně užít fotbal i u televizeGroundhoppeři, aneb za fotbalem na kraj světaProč je dobré zažít bavorskou fotbalovou bohoslužbu

Summa summarum, FIFA u vidiny vyšších příjmů z prodeje televizních práv zavádí systém, jenž účastníky razantně vybízí k (přinejmenším) nelegitimnímu jednání, ale nespravedlnost výrazně slabšího kalibru – nevýhodné pořadí střelců v rozstřelu – řešit hodlá. Na organizaci, která se těžce sbírá z nejtěžšího skandálu své 114 let dlouhé historie, je to hodně sebevědomé počínání.

foto: Profimedia

Daniel Deyl

Daniel Deyl (redaktor týdeníku Euro)

Od roku 1994 pomáhá dostat česká média do červených čísel. Po většinu času cynický skeptik; ve zbývajícím čase si hraje na Phila Marlowa.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.