Zdraví Zveřejněno:
Flowee / OpenAI

Rakovina slinivky dlouho nebolí, neupozorňuje na sebe a často se projeví až ve chvíli, kdy ji nelze operovat. Vědci sice vyvíjejí účinnější léky a vakcíny, prognóza nemocných však zůstává mimořádně vážná. Právě dnes, 19. listopadu, si svět připomíná jednu z nejnebezpečnějších onkologických diagnóz.

Bylo jí kolem šedesáti let, když jí praktický lékař při preventivní prohlídce zjistil cukrovku. Neměla výraznou nadváhu, přesto během dvou měsíců nechtěně zhubla čtyři kilogramy. Lékaři měli podezření, že za jejími obtížemi může být něco vážnějšího, ale počítačová tomografie, magnetická rezonance ani další vyšetření nic neodhalily. Mohlo to tím skončit.

Neskončilo. Lékaři pokračovali v pátrání a nakonec pomocí speciálního ultrazvukového vyšetření odhalili malé nádorové ložisko na slinivce břišní. Pacientka podstoupila operaci a následnou onkologickou léčbu. Dnes je to od stanovení diagnózy více než 12 let a paní stále žije, uvedli dnes na tiskové konferenci lékaři z Všeobecné fakultní nemocnice.

A zazněl také příběh sedmdesátiletého muže. I jemu lékaři zjistili cukrovku a doporučili další vyšetření. Na to už ovšem pán nepřišel. Respektive přišel, ale až za dva roky. Měl o 25 kilogramů méně, výrazně zvýšenou hladinu cukru v krvi a žloutenku. A rakovinu slinivky v posledním stadiu.

Dva pacienti, jejichž zdravotní problémy začaly podobně. Jeden dostal šanci na dlouhý život, druhý se k lékařům vrátil s nemocí v pokročilém stadiu. Včasná návštěva lékaře nedokáže zachránit každého nemocného. Ukazuje však, proč je rakovina slinivky tak obávaná a proč u ní hraje čas mimořádnou cenu.

Nemoc, která si zasloužila vlastní světový den

Dnes, 19. listopadu, si připomínáme Světový den rakoviny slinivky břišní. Mezi desítkami mezinárodních zdravotnických osvětových dnů má ten dnešní výjimečné postavení právě díky tomu, jak moc je jedna z nejobávanějších forem rakoviny nebezpečná.

Za poslední desetiletí udělala onkologie obrovský pokrok. U některých nádorů se výrazně zvýšila šance na dlouhodobé přežití, jiné se díky moderní léčbě daří udržovat pod kontrolou celé roky. Pět let od diagnózy rakoviny slinivky ale přežívá v Česku podle dostupných odborných údajů jen přibližně 6 až 9 procent pacientů. Důvodem není pouze agresivita samotného nádoru. Velkou roli hraje také skutečnost, že se často podaří odhalit až ve chvíli, kdy už se rozšířil do okolních tkání nebo dalších orgánů.

Slinivka leží hluboko v břišní dutině za žaludkem. Nádor zde může dlouho růst bez výraznějších obtíží. Když se objeví bolesti břicha nebo zad, ztráta chuti k jídlu, nevysvětlitelné hubnutí či žloutenka, nemoc už může být v pokročilém stadiu.

„Neměli bychom podceňovat nově vzniklou žloutenku, nevysvětlitelné hubnutí ani přetrvávající bolesti břicha či zad. S lékařem je vhodné probrat také nově vzniklou cukrovku po padesátce, zvláště při současném nechtěném hubnutí. U naprosté většiny pacientů však cukrovka není způsobena nádorem,“ upozorňuje profesor Ilja Tachecí, předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP.

Právě poslední věta je důležitá. Podobné příznaky má mnoho podstatně běžnějších a méně závažných onemocnění. Smyslem není vyvolávat paniku, ale nepřehlížet neobvyklé změny zdravotního stavu, zejména pokud se objeví současně.

Operovat lze jen každého pátého

Zatímco u některých nádorových onemocnění se chirurgická léčba stává jednou z několika srovnatelně účinných možností, u rakoviny slinivky zůstává odstranění nádoru zásadní cestou k možnému úplnému vyléčení. Problém je v tom, že v době stanovení diagnózy lze operovat přibližně jen 15 až 20 procent nemocných. Asi polovina pacientů už má vzdálené metastázy.

slinivkarak 1119
Tisková konference ve VFN. Foto: Zdeněk Strnad

Podle chirurga Jana Ulrycha, který na tiskové konferenci představil současné operační možnosti, patří zákroky na slinivce k nejnáročnějším výkonům v břišní chirurgii. Nádor často vyrůstá v blízkosti velkých cév a chirurgové někdy musejí kromě části slinivky odstranit také dvanáctník, část žlučových cest a další přilehlé struktury. Následuje složitá rekonstrukce trávicího traktu.

Výsledky proto výrazně závisejí na zkušenostech specializovaného pracoviště. Moderní robotická chirurgie může u některých pacientů snížit operační zátěž a usnadnit rekonvalescenci, sama o sobě však nepřekoná největší překážku. Aby bylo možné nádor odstranit, musí se na něj přijít včas.

Nový lék nabízí měsíce života navíc. Pro pacienty znamenají všechno

Výzkum přesto přináší důvody k opatrnému optimismu. Jednou z nejvýznamnějších letošních zpráv je pokrok v cílené léčbě pokročilého karcinomu slinivky.

„Zatím nejdál je lék na bázi účinné látky daraxonrasib. Ten cíleně blokuje bílkovinu, která u většiny nádorů slinivky břišní funguje jako zaseknutý plynový pedál a podporuje nekontrolovaný růst buněk,“ vysvětluje profesor Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

Podle údajů představených odborníky dosáhli pacienti léčení daraxonrasibem mediánu přežití 13,2 měsíce, zatímco při standardní chemoterapii činil 6,7 měsíce. Nové léky existují a jedná se o nich. A teď si představte, že vám někdo sdělí, že máte pár měsíců života. A že lék sice existuje, ale bude dostupný až za rok. Nebo třeba za pět.

Medián znamená, že polovina pacientů žila déle a polovina kratší dobu. Nejde tedy o předpověď délky života konkrétního člověka.

Rozdíl mezi necelými sedmi a více než třinácti měsíci může v běžném životě působit jako relativně krátká doba. Pro člověka s nevyléčitelnou nemocí a jeho blízké však může znamenat další společné Vánoce, narozeniny nebo čas, který spolu ještě mohou strávit.

Zároveň jde o krutou připomínku hranic dnešní medicíny. Výsledek, který onkologové právem považují za významný pokrok, stále měří prodloužení života v měsících. Lék již prošel americkým schvalovacím procesem a evropská léková agentura doporučila jeho registraci. Dostupnost v České republice bude záviset také na ceně a podmínkách úhrady ze strany zdravotních pojišťoven. 

Jenže o tom se teprve jedná. A teď si představte, že vám někdo sdělí, že máte pár měsíců života. A že lék sice existuje, ale bude dostupný až za rok. Nebo třeba za pět.

Dokážeme rakovině slinivky jednou předejít?

Vedle nových léků se vědci pokoušejí využít také imunitní systém. Jednou z cest jsou experimentální vakcíny, které by mohly imunitu naučit rozpoznávat určité změny související se vznikem nádoru.

Výzkumníci z americké Johns Hopkins University například zkoumají očkovací látku zaměřenou na mutace genu KRAS. V malé studii první fáze se podařilo vyvolat imunitní odpověď u 18 z 20 účastníků se zvýšeným rizikem onemocnění a sledovanými změnami slinivky.

„Výsledky jsou povzbudivé, ale preventivní účinek musí ověřit větší studie s delším sledováním,“ upozorňuje profesor Urban.

Zkoumají se také individualizované mRNA vakcíny, které by po operaci mohly pomáhat imunitnímu systému rozpoznávat zbývající nádorové buňky a předcházet návratu nemoci.

Přestože jsou některé výsledky slibné, žádná z těchto experimentálních vakcín zatím nepředstavuje běžně dostupnou a prokázaně účinnou ochranu před rakovinou slinivky.

Česko chce najít nemoc dřív, než bude pozdě

Naději nepřinášejí pouze nové léky. Ministerstvo zdravotnictví právě oznámilo přípravu pilotního projektu časného záchytu rakoviny slinivky, který se má rozběhnout začátkem roku 2027.

Zapojit by se do něj mělo přibližně 5 000 osob ve věku 60 až 78 let. Pozornost se zaměří zejména na pacienty s nově zjištěnou cukrovkou nebo prediabetem a dalšími rizikovými znaky. U vybraných lidí budou následovat podrobnější vyšetření.

Jedním z nejdůležitějších nástrojů je endosonografie, která umožňuje prohlédnout slinivku ultrazvukem z bezprostřední blízkosti a zachytit i velmi malé nádory.

Právě díky této metodě lékaři dokázali odhalit nádor u pacientky z úvodu našeho článku, přestože předchozí vyšetření byla negativní. Jiný případ představený na konferenci popisoval devětačtyřicetiletou ženu, u níž endosonografie odhalila nádorové ložisko o velikosti pouhých 16 milimetrů. Také ona mohla podstoupit operaci.

Takové případy dávají výzkumu časného záchytu konkrétní smysl. U rakoviny slinivky může několik milimetrů nebo několik měsíců rozhodovat o tom, zda lékaři ještě mohou nabídnout léčbu s nadějí na úplné uzdravení.

Nemoc, která nešetřila ani slavné

Rakovina slinivky připravila o život také řadu známých osobností. V roce 2009 jí podlehl herec Patrick Swayze, hvězda Hříšného tance a filmu Duch. Od oznámení diagnózy do jeho smrti uplynulo přibližně dvacet měsíců.

V roce 2016 zemřel na rakovinu slinivky britský herec Alan Rickman, kterého miliony diváků znají jako profesora Snapea z filmů o Harrym Potterovi. Ve stejném roce nemoci podlehl také český architekt a designér Bořek Šípek.

S rakovinou slinivky bojovala gymnastka Věra Čáslavská, sedminásobná olympijská vítězka. Nemocí trpěl také zpěvák David Stypka, který zemřel v roce 2021.

Zvláštním případem byl zakladatel společnosti Apple Steve Jobs. Ten měl vzácnější neuroendokrinní nádor slinivky, který se svým biologickým chováním a prognózou výrazně liší od běžného adenokarcinomu.

Jejich příběhy ukazují, že ani sláva, bohatství a přístup ke špičkové medicíně nemusejí při této diagnóze znamenat záchranu.

Rakovina slinivky v číslech: kolik Čechů onemocní a jaké mají vyhlídky?

Podle údajů Fakultní nemocnice Olomouc bylo v České republice v roce 2024 diagnostikováno 2 694 nových případů rakoviny slinivky břišní. Ve stejném roce na toto onemocnění zemřelo 2 351 lidí. Nejde o úmrtnost jedné skupiny pacientů, ale o dvě samostatné roční statistiky.

Pětileté přežití se podle českých odborných zdrojů pohybuje přibližně mezi 6 a 9 procenty. Jinými slovy, více než devět z deseti nemocných se pěti let od stanovení diagnózy nedožije.

Přibližně polovina pacientů má při diagnóze vzdálené metastázy a pouze 15 až 20 procent nádorů lze v době záchytu operovat.

Délka přežití se výrazně liší podle stadia a možností léčby. U metastatického onemocnění se často pohybuje v řádu měsíců. V citované klinické studii dosahoval medián přežití při standardní chemoterapii 6,7 měsíce, s novou cílenou léčbou 13,2 měsíce. Tyto hodnoty však nelze vztahovat na všechny pacienty s rakovinou slinivky.

U nemocných, jejichž nádor se podaří včas odstranit, může být prognóza podstatně příznivější a část z nich se podaří úplně vyléčit.

Světový den rakoviny slinivky připomíná nemoc, u které se stále příliš často dozvídáme diagnózu příliš pozdě. Největší nadějí mnoha pacientů tak zůstává odhalení nádoru dřív, než jim čas tuto možnost vezme.

Rakovina slinivky je soupeř, kterého porazí jen málokdo. Naději přináší program včasného záchytu
Rakovina slinivky je soupeř, kterého porazí jen málokdo. Naději přináší program včasného záchytu
Říká se jí „tichý zabiják“. Dlouho o sobě nedává vědět, a když začne zlobit, je pozdě. Jedná se o jeden z nejzákeřnějších karcinomů vůbec, který je velmi špatně odhaliteln...

Sdílejte článek
Líbil se vám článek? Přihlašte se k odběru newsletteru a dostávejte to nejlepší z Flowee přímo do svého mailu.
Témata: