Menopauza a s ní spojené tělesné změny jsou strašákem mnoha žen. Přitom to tak vůbec být nemusí.

„Asi nejhloupější mýtus je, že menopauzu je nutné přetrpět,“ říká Tomáš Fait. „Ano, ukončení funkce vaječníků je kolem padesátého roku života normální. Ale pokud s tím spojené potíže, takzvaný akutní klimakterický syndrom, přináší významné zhoršení kvality života, je třeba se s nimi poprat. Něco se dá zvládnout změnou životního stylu, ale u těch těžších projevů je někdy potřeba pomoci hormonální či nehormonální léčbou,“ vysvětluje.

Nepravdivé je podle něj i tvrzení, že hormonální léčba významně zvyšuje riziko karcinomu prsu. „Zvýšení tam je, ale závisí na složení léčby a její délce. Lze říci, že po čistých estrogenech či tibolonu se toto riziko začne zvyšovat nejdříve po 15 letech, u estrogen-gestagenních směsí po 10 letech užívání. A i pak je to jeden případ na 1000 uživatelek a rok, tedy velmi vzácná komplikace,“ vysvětluje.

Jaké konkrétní potíže s sebou menopauza nejčastěji přináší?

Návaly horka a pocení, bušení srdce, úzkosti, deprese, nespavost, bolesti svalů a kloubů či pokles libida, ty projevy vlastně ženu upozorňují: „Bacha, teď už nebudeš stejně krásná a štíhlá a zdravá zadarmo.“ Ochranná funkce estrogenů skončila. Je prokázáno, že neléčené návaly horka zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění. A naopak, včasně nasazená hormonální léčba předchází nejen řídnutí kostí, ale i ateroskleróze a pravděpodobně i poruchám paměti ve vyšším věku.

Je možné nástup menopauzy oddálit, nebo ho alespoň co nejvíce preventivně zmírnit?  

Oddálit menopauzu nelze, ale životní styl může vést k výrazně snazšímu překonání případných potíží. Žena, která do menopauzy přichází vitální, s dostatkem svalové hmoty, bez obezity, bez zlozvyku užívání návykových látek, jako jsou alkohol či nikotin, sice nemá zaručený přechod bez potíží, ale daleko snadněji bude jeho projevy zvládat.

Pohyb dokáže odbourat potíže akutního klimakterického syndromu až v 70 % případů.

Naopak víme, že obezita přináší zvýšení rizika karcinomu prsu. Špatná mentální hygiena, život bez přátel, rodinného zázemí, koníčků, umění a hudby je podkladem pro rozvoj psychických poruch. A na tom všem je třeba pracovat celý život.

Zmínil jste zdravou váhu, dostatek svalové hmoty. Jaký vliv na průběh menopauzy má tedy každodenní tělesná aktivita a pohyb?

Pohyb dokáže odbourat potíže akutního klimakterického syndromu až v 70 % případů, a to zvýšením hladiny endorfinů. Současně jedině pohyb dokáže pomoci spotřebovat přebývající energii. U žen po menopauze se totiž zpomalí bazální metabolismus o třetinu, a pokud chtějí zachovat svůj vzhled, musí snížit příjem potravy nebo zvýšit příjem energie. Pohyb je také nezbytný pro funkční přestavbu kostí a udržení svalové hmoty.  Pohyb se také doporučuje jako zdroj přirozené únavy, takže je předpokladem ke zdravému spánku. A zdravý spánek, alespoň šest hodin bez přerušení, je prevencí obezity a depresí.

Aktivní ženy jsou tedy na menopauzu lépe připravené a většinou umí svému tělu lépe naslouchat i mu pomoci. Ale i ty někdy potřebují naši podporu. Mám například pacientku, která dle mne i tabulek vypadá skvěle, je cvičitelkou jógy a pilates, a přesto na sobě pozoruje přesun tuku do břišní oblasti. Přitom cvičí i v práci.

Doporučil byste konkrétní typ cvičení?

Doporučováno je alespoň 140 minut aerobního cvičení týdně a dva silové tréninky pro zachování svalové hmoty. Svalová hmoty spotřebovává energii pro bazální metabolismus. Samozřejmě není možné skočit do rozjetého vlaku silových sportů, ale i v tomto věku lze s cvičením začít.

Hodně žen zkouší i hormonální jógu. Má podle vás skutečný efekt?

Hormonální jóga či spíše jóga obecně, ale také dechová cvičení či meditace jsou zejména v americké odborné literatuře často doporučovány. V podstatě nejsme schopni měřitelně najít nějaké změny hormonálních hladin, ale to, že si na sebe žena udělá čas, zklidní se a něco pro sebe dělá, může mít neocenitelný přínos. Tedy ano, může pomoci. Ostatně, vliv placeba na akutní klimakterický syndrom se pohybuje kolem třiceti procent.

A co přírodní cesta – doplňky stravy jako magnesium s B6, pupalka nebo bylinky? Má něco z toho podle vás smysl?

Oblast přírodních doplňků je nesmírně široká a trochu nepřehledná. Doporučovány jsou jednotlivé minerály, vitamíny či směsi rostlinných extraktů. Některé jsou dokonce k dostání jako volně prodejné léky. Jiné sice patří mezi potravinové doplňky, ale existují studie o jejich účinnosti. Další jsou zcela obyčejný podvod. Já tedy mohu hovořit jen o těch, které jsem si u svých pacientek osobně vyzkoušel, nebo mají jasně daný mechanismus účinku.

Problémy s menopauzou se nemění. Nicméně nároky na ženy stoupají.

Například u žen s nepravidelným cyklem, bolestmi prsů či premenstruačním syndromem prokazatelně pomáhá extrakt z drmku obecného. Na akutní klimakterický syndrom zase dobře zabírá extrakt z fermentované sóji DT56a. Objevují se zajímavé kombinace. Například pro ženy s úzkostí a poruchami spánku jsou vhodné fytoestrogeny z rebarbory v kombinaci s extraktem ze šafránu.

Další možností je spojení všech známých mechanismů účinku v jednom přípravku – sójové izoflavony, které stimulují estrogenní receptor, také extrakt z ploštičníku hroznatého působící centrálně, ashwagandha proti stresu snižující hladiny ranního kortizolu nebo vitaminy D3 a K2 ke zlepšení metabolismu kostí. Zajímavá je i možnost použití inositolů ke snížení inzulinové resistence, a tím ovlivnění váhového přírůstku. 

Pokud žena užívá hormonální léčbu, může ji bezpečně kombinovat s těmito přípravky? Na co si dát pozor?

Hormonální léčbu je jistě vhodné kombinovat s vitaminem D, případně K2 a dostatečným příjmem vápníku pro prevenci osteoporózy. Ostatní přírodní přípravky je jistě možno použít, ale většinu potíží dokáže hormonální léčba odbourat sama.

Proměnila se menopauza a její prožívání třeba v posledních deseti, dvaceti letech?

Problémy s menopauzou se nemění. Nicméně nároky na ženy stoupají. Očekává se, že budou výkonné do vysokého věku. Proto doporučuji vyhledat pomoc, pokud potíže samy nezvládají. K té pomoci přistupovat s otevřenou myslí bez předsudků a hlavně si najít čas, kdy se o sebe začnou starat. Přechod je doba, kdy se každá pozitivní intervence dokáže vrátit a díky prevenci odsunout to opravdové stáří až na posledních pár měsíců života. V tom se klimakterická medicína spojuje s antiaging medicínou.

V poslední době se mluví i o předčasné menopauze. O co přesně se jedná? A platí, že se týká zhruba jedné z deseti žen?

Předčasná menopauza je ukončení funkce vaječníků před 45. rokem, předčasné ovariální selhání před 40. rokem života. Výskyt je poměrně vzácný, objevuje se u jedné ženy ze sta, respektive u jedné z tisíce žen. Oba tyto stavy jsou spojeny s výrazným rizikem zrychleného stárnutí organismu. Proto se u těchto žen, byť třeba jejich potíže nejsou tak silné, více kloníme k hormonální léčbě. 

Co za nástupem předčasné menopauzy nejčastěji stojí? Je to spíš genetika, nějaké onemocnění, nebo náš životní styl?

Příčiny přirozené předčasné menopauzy nejsou známy. Nástup menopauzy je dědičný, ale není to jediný faktor. Riziko předčasné menopauzy zvyšuje kouření, ale jinak není možné říci, co přesně ji způsobuje.

Jste jeden z největších odborníků na toto téma. Co vás za ta léta v oboru nejvíc překvapilo?

Fascinuje mne, jak různorodé mohou potíže žen být. I to, jak v mnoha případech minimální intervence dokáže vrátit do života kvalitu a radost. A vedle kouzla hormonální terapie mne láká i svět alternativní medicíny, kde hledám pomoc pro ty z žen, které hormony nechtějí či nemohou užívat.