Alzheimerova choroba a různé formy demence narušují část mozku a kognitivní funkce – negativně ovlivňují paměť, myšlení i úsudek. Onemocnění vede ve svém důsledku k těžkému intelektuálnímu úpadku. Mnoho případů ale zůstává v začátcích nediagnostikováno, proto se mozkové nemoci také označují jako tiché epidemie. Lze se jim bránit?

Kvůli stárnutí populace se počet postižených osob stále zvyšuje. Celosvětově trpí nějakou formou demence zhruba 50 milionů lidí, odhaduje se ale, že se počet nemocných v roce 2050 zvýší na 150 milionů. Bohužel na ni zatím neexistuje lék. Včasná diagnóza je ovšem klíčová, protože umožňuje zahájit léčbu, která pomůže zpomalit průběh onemocnění. Prvotní rysy Alzheimerovy choroby zahrnují časté zapomínání, potíže s plánováním, změny v chování, ztrátu orientace v prostoru nebo potíže s řečí a psaním. Příznaky se postupně zhoršují a omezují každodenní fungování jedince.

Je možné demenci předcházet? Zatím není vědecky prokázáno, že by vzniku této choroby bylo možné úplně zabránit, je ale možné eliminovat rizikové činitele, které ji způsobují. „Ačkoli přesné příčiny vzniku nemoci nejsou známy, mezi významné faktory vědci řadí kromě vyššího věku a dědičnosti i nezdravý životní styl. Lidé jako by stále nevěřili, že pro své zdraví musejí něco dělat, aby si ho zachovali,“ říká pro Státní zdravotní ústav MUDr. Marie Nejedlá a zdůrazňuje tak, že prevence je v našich silách.

Čemu se raději vyhnout

Právě zmíněný nezdravý životní styl patří mezi nejrizikovější faktory vzniku Alzheimerovy choroby a demence. Mezi největší vykřičníky patří kouření, sedavý způsob života spojený s nedostatečnou tělesnou aktivitou, nadměrné pití alkoholu nebo konzumace smažených, tučných a sladkých potravin. Tyto návyky mají často dohru v podobě vysokého krevního tlaku, nadváhy či obezity, cukrovky, depresí nebo nedostatku sociálních kontaktů. Právě tyto faktory zvyšují riziko vzniku alzheimera. Lidé, kteří se příliš nestarají o své zdraví, čelí většímu riziku výskytu.

Riziko onemocnění lze minimalizovat i činnostmi, u kterých musíme přemýšlet, jedná se například o luštění křížovek, čtení, studium cizích jazyků nebo hru na hudební nástroj.

„Pro představu, doporučené množství soli je 5 gramů na den, což je zhruba jedna čajová lžička, ale včetně soli přidané v potravinách. Obsah cukru v jedné kostce jsou 4 gramy, přičemž doporučené denní množství přidaných cukrů odpovídá asi 24 gramům, tedy 6 kostkám cukru. Zříci bychom se měli i tabákových výrobků a přemíry alkoholu. Překračování maximální doporučené denní dávky 16 gramů alkoholu, což obsáhne třeba 1 pivo nebo sklenka vína, riziko demence výrazně zvyšuje,“ popisuje konkrétní příklady MUDr. Nejedlá.

Nezdravý životní styl je právě i důvodem, proč demence už zdaleka není jen záležitostí seniorů. „Ačkoliv mnozí spojují Alzheimerovu demenci jen s vysokým věkem, pravdou je, že postihuje stále mladší lidi. Výjimkou nejsou padesátníci, objevit se může už i po čtyřicátém roku věku. U žen se pak demence vyskytuje zhruba 2x častěji než u mužů,“ dodává MUDr. Nejedlá.

Nejlepší výživa mozku

A jaké konkrétní kroky tedy v rámci prevence může každý z nás podniknout? Obecně platí, že co je dobré pro zdravé srdce a cévy, je dobré i pro mozek. Vědci prokázali, že kardiovaskulární a mozkové zdraví jdou ruku v ruce; pravidelný pohyb, udržování normální tělesné hmotnosti a nekuřáctví podpoří prevenci v obou rovinách.

Naše mozkové buňky můžeme ochránit i pravidelnou konzumací vitaminu A, který najdeme například ve vaječném žloutku, játrech nebo mléčných výrobcích. Klíčovou roli hraje také vitamin E. Ten se hojně vyskytuje třeba v avokádu, listové zelenině nebo oříškách.

Antioxidanty zase chrání náš mozek před oxidativním stresem, ani jejich konzumace tedy není na škodu. Najdeme je například v zeleném čaji, bylinkách, zelenině a ovoci. Zdravá strava bohatá na antioxidanty a vitaminy je prospěšná pro podporu mozkového zdraví a prevenci výskytu neurodegenerativních onemocnění.

Nezdravý životní styl je právě i důvodem, proč demence už zdaleka není jen záležitostí seniorů.

Z antioxidantů hrají v boji proti demenci pravděpodobně největší roli karotenoidy, protože výrazně ovlivňují srdeční a mozkové procesy. V roce 2022 vědci zkoumali hladinu živin mozku u jedinců trpících Alzheimerovou chorobou a přišli na to, že u nemocných pacientů byl výskyt karotenoidů o 50 % nižší než u zdravých lidí. Studie potvrdila, že strava bohatá na tyto antioxidanty snižovala riziko Alzheimerovy choroby a demence.

Mezi potraviny s vysokým obsahem karotenoidů patří například špenát, kapusta, kukuřice, oranžová paprika, rajčata, meloun, růžový grapefruit, brokolice a mrkev. Obecně se pro zdravý mozek a srdce doporučuje středomořská strava, která je bohatá na již zmíněné látky a vitaminy.

Aktivita a spánek nade vše

Strava je základním pilířem zdravého životního stylu, musíme k ní ale přidat i další oblasti, jako je pravidelný pohyb a kvalitní spánek. „Jedinci, kteří pravidelně cvičí, jsou méně ohroženi vznikem demence, či dokonce mírné kognitivní poruchy proti populaci, která pravidelnou fyzickou aktivitu nemá. Nejefektivnější ochranou před neurodegenerativně podmíněnou či vaskulární demencí se zdá být dostatečná fyzická aktivita již od středního věku,“ píše pro Mezinárodní centrum klinického výzkumu MUDr. Kateřina Sheardová.

Vědci z Harvardu přišli na to, že lidé, kteří spali v průměru méně než 5 hodin, měli dvakrát vyšší riziko, že se u nich demence dříve nebo později objeví. Dlouhodobě nekvalitní spánkový režim se tak negativně podepisuje na našem mozkovém zdraví. Raději se tak zaměřte na dostatečně dlouhé spaní a spánkovou rutinu.

Mozkové zlepšováky

K optimálnímu mozkovému zdraví mohou pomoci i nootropika. Nootropika jsou doplňky stravy nebo léky, které mají pozitivní vliv na mozek a jeho funkce. Obecně zlepšují paměť, bdělost a kognitivní funkce, pomáhají ale také zvyšovat motivaci a lépe se po nich soustředíme. Nootropika mohou být přírodní či syntetická, někdy se jim přezdívá „chytré drogy.“ Nemusíte mít však obavy, jsou naprosto legální a nemění fungování mozku; pouze zlepšují jeho práci a efektivitu. Jednoduše řečeno, vyburcují náš mozek k výbornému výkonu a vytěží z něj maximum.

Mezi nejznámější nootropika patří kofein, maca peruánská, kreatin, cholin nebo rybí olej a můžeme je najít v různých formách, od tobolek přes sušené prášky až po extrakty či oleje. Každá látka a forma funguje jinak, proto je důležité dbát na doporučená dávkování a pokyny. Při uposlechnutí doporučeného dávkování však přírodní nootropika prakticky nemají negativní účinky. Seženete je v běžných lékárnách či na internetu.

Pravidelný trénink mysli

Kromě tělesného pohybu je potřeba dbát i na trénink naší mysli. Riziko onemocnění lze minimalizovat i činnostmi, u kterých musíme přemýšlet, jedná se například o luštění křížovek, čtení, studium cizích jazyků nebo hru na hudební nástroj.

Neměli bychom se vyhýbat ani společenským událostem a sociálním vazbám. Jak píše Česká alzheimerovská společnost, společenské závazky a povinnosti jsou pro zdravý mozek velkým přínosem, protože stimulují mozkové rezervy a snižují riziko demence a depresí. Neváhejte si občas udělat čas na rodinu a přátelé.

Prevence Alzheimerovy choroby a demence vlastně není žádná věda. Soustřeďte se na základní principy zdravého životního stylu, dostatečně spěte a vyhýbejte se extrémům. Věnujte se fyzické aktivitě, zaměstnejte mozek a udržujte sociální vazby. Ačkoliv mozkovým onemocněním nelze úplně předejít a kompletně je eliminovat, vhodným životním stylem můžeme diametrálně snížit rizika vzniku.

Související…

Virtuální realita umožňuje nahlédnout do světa člověka s demencí
Milada Kadeřábková

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek