Pornografie tu byla dávno před umělou inteligencí. Od časopisů se přesunula na VHS, DVD a nakonec na internet, kde je dostupná prakticky okamžitě. Umělá inteligence ale přidává něco nového: možnost vytvořit si obsah prakticky na míru. A nemusíte ani dlouze hledat.
V roce 2025 se kanadští výzkumníci podívali přímo na to, co platformy nabízející tvorbu sexuálního obsahu pomocí AI svým uživatelům umožňují. Analyzovali 36 webových stránek a zjistili, že 80,6 % z nich umožňovalo generovat obrázky, 41,7 % videa, 97,2 % dovolovalo vybírat konkrétní vlastnosti a 72,2 % pracovalo s textovým promptem.
Uživatel si tak může nastavit tělesné charakteristiky, postavu, oblečení, prostředí a řadu dalších detailů. Rozdíl oproti klasickému obsahu je zásadní: místo hledání něčeho, co se vašim představám alespoň přibližuje, můžete AI jednoduše popsat, co přesně chcete.
A právě tady začíná zajímavá otázka. Co se stane, když realita začne soupeřit s fantazií vytvořenou přesně na objednávku?
AI obrazy se lidem líbily víc než skutečné ženy
První náznaky toho, jak lidé na podobný obsah reagují, už máme. V české studii se 649 účastníky výzkumníci porovnávali fotografie skutečných nahých žen s akty vytvořenými pomocí AI a CGI. Výsledek je pozoruhodný. Účastníci hodnotili generované akty jako esteticky i sexuálně atraktivnější než fotografie skutečných žen.
Neznamená to ovšem, že by AI obrazy automaticky vyvolávaly silnější sexuální vzrušení. Studie měřila subjektivní hodnocení atraktivity. Už samotný fakt, že uměle vytvořené obrazy mohou lidé považovat za přitažlivější než skutečné fotografie, ale otevírá další otázku: může obsah dokonale přizpůsobený našim představám postupně ovlivnit to, co považujeme za atraktivní? Na to zatím spolehlivou odpověď nemáme.
Budeme chtít stále víc?
Otázka, zda snadná dostupnost stále přesněji cílených sexuálních podnětů může měnit naše vzrušení nebo preference, zůstává otevřená. Určitou představu o možných mechanismech nám ale může dát výzkum klasické pornografie. „Masturbace při sledování pornografie může sloužit jako jednodušší cesta k sexuálnímu uspokojení, alespoň na té fyziologické úrovni. Je jednodušší než namlouvání a zvaní na večeře. Není u toho riziko pohlavně přenosných chorob ani nežádoucího otěhotnění,“ říká pro Flowee profesor Petr Weiss ze Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN.
Právě u intenzivního sledování klasické pornografie je popisován mechanismus, který může být zajímavý i při úvahách o budoucnosti obsahu vytvářeného umělou inteligencí.
Lukáš Blinka z Masarykovy univerzity upozorňuje v rozhovoru pro iRozhlas.cz na takzvanou desenzitizaci. „Pornografie přestane fungovat, vzrušení se vytrácí,“ popisuje. Někteří lidé pak podle něj začnou vyhledávat drsnější nebo intenzivnější obsah.
Nejde ale o něco, co by se týkalo každého, kdo pornografii sleduje. Blinka mluví především o malé skupině intenzivních uživatelů. A zatím nemáme důkaz, že by u AI obsahu automaticky docházelo ke stejnému vývoji.
Je tu však jeden podstatný rozdíl. Umělá inteligence dokáže reagovat na přání uživatele prakticky okamžitě a vytvářet stále nové varianty obsahu přesně podle jeho zadání.
Když obrazovka začne určovat, co je normální
Negativní vliv klasické pornografie se může projevit také v tom, jak lidé vnímají vlastní tělo, partnera nebo samotnou intimitu. „Pornografie poskytuje často velmi neadekvátní model lidské sexuality. Pokud se s ní děti setkávají už v raném věku, poskytuje jim zkreslený obraz toho, jak by měla vypadat lidská sexualita, jak vypadají normální lidské proporce a jak vypadá milování,“ upozorňuje Weiss. „Může to vést k dysfunkcím a strachu před milováním, zvláště u mladých dívek,“ dodává sexuolog.
Také data z průzkumu CzechSex z let 2023 až 2024 ukazují, že problematické užívání pornografie se týká především mladších lidí. „Lidé ve věku 18–34 let jsou nejvíce ohroženi závislostí na pornografii (neboli kompulzivní poruchou sexuálního chování související se sledováním pornografie). V této věkové skupině je ohroženo 5,4 %. Toto riziko je častější u mužů (4,3 %) než u žen (1,6 %),“ vysvětluje v rámci průzkumu CzechSex docentka Anna Ševčíková, Ph.D., výzkumnice z Ústavu psychologického výzkumu Masarykovy univerzity.
Podle Weisse může pornografie hrát určitou roli také v tom, kdy se mladí lidé dostávají k prvnímu skutečnému intimnímu vztahu. „Značná část populace mužů a žen v ČR do 25 let ještě nezažila pohlavní styk,“ upozorňuje.
To samo o sobě samozřejmě nedokazuje, že příčinou je pornografie. Ukazuje to ale, jak důležité bude sledovat, co s intimním životem mladých lidí udělá další technologický posun.
Zpestření vztahu i náhražka partnera
Na AI obsah ale nelze nahlížet pouze jako na hrozbu. Weiss připomíná, že pornografie může některým lidem sloužit jako zdroj sexuálních podnětů a fantazií a v partnerském vztahu může fungovat i jako zpestření intimního života.
Umělá inteligence navíc posouvá možnosti ještě dál. Osamělí lidé nemusí hledat pouze explicitní obsah. Společnost jim může dělat chatbot, který komunikuje jako partner. Podle zmíněné analýzy AI platforem nabízelo interakci s podobnými umělými společníky 44,4 % sledovaných služeb. A právě tady se hranice mezi erotickým obsahem, fantazií a virtuálním vztahem začíná rozmazávat.
AI překračuje hranice
S novými možnostmi přicházejí také problémy, které u klasické pornografie v takové podobě neexistovaly.
Jedním z největších je možnost vytvořit explicitní obsah s podobou konkrétního člověka, který s tím nikdy nesouhlasil. Technologie může být zneužita například k vytváření falešných intimních snímků známých osobností, bývalých partnerů nebo prakticky kohokoliv, jehož fotografie jsou dostupné.
„AI pornografie bude samozřejmě hrát stále větší a větší roli v sexuálním životě lidí. Kombinuje v sobě jak negativa klasické pornografie, tak ale samozřejmě i charakteristiky, které s sebou přináší právě AI pornografie. To znamená nebezpečí zneužití, vytváření obrázků známých celebrit a jejich zařazování do sexuálních praktik, ale také to znamená deviantní pornografii. Například typu pedofilní pornografie,“ komentuje rozvoj sexuálního obsahu tvořeného umělou inteligencí pro Flowee Weiss.
AI totiž umožňuje vytvářet syntetický obsah bez nutnosti fotografovat skutečné lidi. To ale neznamená, že je automaticky neškodný nebo legální.
U plně syntetického materiálu nemusí při jeho samotném vzniku dojít ke zneužití skutečného dítěte. Umělá inteligence však může pracovat také se skutečnými fotografiemi nebo existujícím materiálem a vytvářet z nich další obsah.
„Je nutné ale podotknout, že při AI dětské pornografii nedochází k reálnému zneužití dětí. Nicméně její výroba a distribuce samozřejmě podléhá zákazu dětské pornografie a zákonům o výrobě. Nezávisle na tom, že jde o animaci,“ uzavírá Weiss.
Dokonalá fantazie proti skutečnému člověku
Umělá inteligence tak přináší něco, co předchozí generace pornografie neuměly: obsah, který se nemusí přizpůsobovat našim přáním. Naopak naše přání se mohou stát jeho zadáním. Stačí napsat několik slov.
Jak to dlouhodobě ovlivní lidskou sexualitu, preference nebo partnerské vztahy, zatím nevíme. Výzkum AI obsahu je příliš nový na to, abychom mohli tvrdit, že lidem skuteční partneři přestanou stačit nebo že se jejich preference nutně změní. Jedna otázka ale bude s dalším rozvojem technologie stále naléhavější: Co se stane, když skutečný člověk začne soupeřit s fantazií, která byla vytvořena přesně podle našeho přání?
